Popraviště

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Poprvé ve druhé polovině 20. století přitáhl pozornost ke drogové problematice ve Střední Asii kyrgyzský spisovatel Čingiz Ajtmatov, který v jednom ze svých vrcholných románů Placha (česky Popraviště) vykreslil obrázek lidí, kteří se sjíždějí do Střední Asie na sběr „anaši“. Anaša (jinak řečeno konopí) bylo tradiční rostlinou sbíranou či pěstovanou pro domácí použití v regionu, zejména u starší generace. Druhá dějová linie s výrazně ekologickým akcentem zachycuje život vlčí rodiny, kterou lidé nelítostně likvidují....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/58_/5849/popraviste-5849.jpg 4.3155
Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Lidové nakladatelství
Orig. název:

Placha (1986)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (19)

Kniha Popraviště

Přidat komentář
MinaB
08. dubna

Jedna z nejtragičtějších knih, jaké jsem kdy četla, se slzami v očích. Tolik utrpení lidského i zvířecího ! Náročná četba po všech stránkách, některé pasáže se zdají nadbytečné, ale celkově velmi hodnotná, bijící na poplach i dnes!

SugarDolly
19. ledna

Huuustýýý ... Při čtení mě fakt mrazilo. Nesmírně výstižná kniha, která nenechá člověka lhostejného.

Blue
24.10.2018

Pro mne velmi příjemné překvapení, o to větší, že jsem vlastně vůbec nevěděl, do čeho jdu. Zvláště vlčí část příběhu byla úchvatná.

Janadvorackova
23.08.2018

Nevím, jak dlouhý je papírový výtisk, ale já knihu zrovna poslouchám.
Zdroj uvádí, že jde o "dramatizaci vybraných kapitol." Už tedy to dělá z příběhu asi krapet něco jiného.

Zároveň zdroj uvádí:
"Filosofický román varuje lidstvo s naléhavostí apokalypsy před opuštěním posvátných mravních zákonů a před ztrátou spojení s přírodou."

To asi znamená, že si někdo dal tu práci předělat román do podoby pánbíčkářského kázání.
A na to já z vysoka, víte co.

Líbí se mi popisy přírody, vlci a taková přirozená divokost, která z toho dýchá.
Souhlasím s tím, že když je člověk ve srabu, začne i trávu sklízet, míle za ní pojede a ocitne se v partě docela podivných existencí.
Ale už mi tam fakt nepasuje přesvědčovat ty existence o tom, že to, co dělají, je špatné. Pokrytec jeden, co si myslel? Že se plácnou do čela, kleknou na kolena a budou prosit o odpuštění?
No, jsem tedy zrovna v polovině, ale zatím mám spíš pocit, že mě hlavní hrdina silně štve a jeho motiv mi nesedí k vnímání reality.
Ať je to jak chce, realita nebývá opředená krajkou a vlídným slovem, ale je pěkně smradlavá a plná děr. A že je ten chudák nevidí, za zajímavé nepovažuji.

Doposlechnuto: Vlčí příběh se vyvinul podstatně zajímavěji, než lidský. Ne, že by některý z nich vyzněl radostně.
Román měl naštěstí několik rovin a druhá polovina mě zaujala více, než první a kdovíproč i lehce překvapila.

000nugatovej
19.08.2018

Poprvé jsem četl hned v době prvního českého vydání. Už tehdy se mi Popraviště velmi líbilo, v paměti mi zůstal zejména emotivní závěr. Tentokrát zapůsobily nejen silné epizody s modrookou Akbarou, ale v podstatě všechny - na první pohled - neústrojné části románu. Tentokráte do sebe zapadly, vzájemně zesilovaly své vyznění.
Svíravé čtení, při němž bolí duše! Nakolik je živé poselství Ježíše o lásce a pravdě v současné době nemilosrdné exploatace světa a úpadku mezilidských vztahů ...

Marbo
01.07.2018

Popraviště střídá hrdiny i styl, ale de facto je to klasické ruské hledání pravdy, tentokráte v hávu perestrojky.
Nemohu si pomoci, ale dohromady to moc nedrží.

Martin1974
05.03.2018

V jednom románe je pospájaných niekoľko zaujímavých námetov, mohlo to vydať na zbierku kvalitných poviedok...určite by tomu kraľovala poviedka o vlkoch

mgeisselreiter
08.02.2018

Když to řeknu hodně obhrouble, tak je to taková slátanina. V tomto případě by snad bylo lepší držet se úsloví, že méně je někdy více. Ajtmatov nakousne několik zajímavých témat, ale ani jedno pořádně nedotáhne do konce. Části na sebe často nenavazují. Autor se občas snaží zalíbit sovětskému režimu, pak to působí budovatelsky, naivně a v dnešní době i směšně. Naopak v jiných částech jde někde trochu, někde hodně proti socialistickému režimu, tak se ptám, proč. Proč autor nebyl sám sebou a nedržel se jedné linie? Jde zcela jistě o rozporuplné dílo. Pro mě bylo zklamáním, přineslo mi aspoň nějaké pohledy na v mnohém neznámý SSSR. Zajímavý je doslov od Lva Anninského. 65%, 8.2.2018.