Popraviště

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Poprvé ve druhé polovině 20. století přitáhl pozornost ke drogové problematice ve Střední Asii kyrgyzský spisovatel Čingiz Ajtmatov, který v jednom ze svých vrcholných románů Placha (česky Popraviště) vykreslil obrázek lidí, kteří se sjíždějí do Střední Asie na sběr „anaši“. Anaša (jinak řečeno konopí) bylo tradiční rostlinou sbíranou či pěstovanou pro domácí použití v regionu, zejména u starší generace. Druhá dějová linie s výrazně ekologickým akcentem zachycuje život vlčí rodiny, kterou lidé nelítostně likvidují....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/58_/5849/big_popraviste-5849.jpg 4.3184
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Lidové nakladatelství
Originální název:

Плаха (Placha), 1986


více info...
Nahrávám...

Komentáře (26)

Kniha Popraviště

Šnek86
26. května

Trocha přírody s vlky, trochu filozofování a náboženství, trochu drog, komoušské demagogie a lidské tuposti.To vše spojeno do vzájemně se prolínajících příběhů, ve kterých až doslov odhalí skrytá tajemství autorova poselství.
Vskutku příběh jako kentaur, leviatan, či chiméra.Zajímavé.

Adapa
16. ledna

Knihu jsem četl kdysi před více jak 25 lety poprvé. Zapamatoval jsem si z toho jen, že někdo naivní vyrazil do stepi v Kazachstánu sbírat nějakou rostlinu na výrobu drogy a neustále u toho myslel na Ježíše.
Druhé čtení pro mě po těch letech bylo zcela jiné. Snad si z toho zapamatuji více. Číst knihu v 80. letech někde v SSSR, když čerstvě vyšla, asi bych z ní padnul na zadek a nevěřil, že něco takového může v socialismu vyjít. První náznaky prohnilosti systému, feťáci, zběhlý student z křesťanského semináře a pastýř, který chce návrat soukromého vlastnictví a kritizuje neustálé agitace, tlachání na politických schůzích atd. To je jen několik hlavních postav románu.
V dnešní době je to ale už takové vyčpělé téma. Už ho bereme jako běžnou kulisu, jako dobu minulou. Tak nás to neokouzlí, nenadchne.
Je to román a přitom to vypadá jak sbírka několika příběhů. Přeskakování v čase, v místě, od vlků po pastýře. Někde to nabere spád, že se hltá každé slovo a pak přijde spousta hluchých míst. Nejraději bych dal jen tři hvězdy, protože přišla doba, kdy jsem na několik dnů knížku odložil a nechyběla mi, ale protože to ve své době muselo být přelomové dílo, přidávám hvězdu navíc.


Jackjelly
22.01.2021

Kniha, která byla tak trochu zjevením v tehdejší oficiální knižní produkci, najednou se z východu objevilo "světlo pravdy", krátce zazářilo, jak už to u východních hvězd bývá, a zase zmizelo za obzorem.
Na tehdejší poměry velmi zajímavá kniha, společně s Dětmi Arbatu něco, co nezářilo nekonečným štěstím ale mířilo na podstatu prohnilé diktatury.
Z mého dnešního pohledu trochu časově determinované dílo, které má sice co říci, ale oproti době, kdy jsem jej četl poprvé, ztratilo většinu svého kouzla nečekaného.
Mých 5* se týká doby, kdy jsem ji četl poprvé. Považoval bych za nespravedlivé ji hodnotit jen prizmatem dnešní doby.

declen
12.09.2020

Doporučil bych někomu Popraviště? Ne. No, možná někomu. Jsem rád, že jsem knihu přečetl? Ano. Možná si před čtením zjistěte o čem to bude. Místy se to nečte moc dobře a vyšší rovina propojení všech příběhů je už mimo mě.

vendy246
19.07.2020

80. léta v SSSR. Vlci, antilopy a lidi. Víra, touha po zbohatnutí, láska k Bohu, tráva, alkohol a násilí. Soubor příběhů vypovídajících o lidské hlouposti až za hrob. Bezohlednost a sebestřednost největších hlupáků ničící vše kolem - přírodu, zvířata, lidi. Poslední třetina se četla sama. Neobvyklá kniha z neobvyklého prostředí, na kterou jen tak nezapomenu. Ne všechno jsem úplně pochopila. Pokecala bych s autorem:)

Hledam94
09.07.2020

V čase karantény jsem doma našel i tuto knihu, Džamila se mi velmi líbila, proč nezkusit Popraviště. Nebyl to dobrý nápad, kniha na mě působila velmi depresivně, osudy téměř všech jsou tragické. Prý jedno z klíčových literárních děl perestrojky, s výrazným ekologickým akcentem. Kniha musela v čase napsání působit výrazně, neotřele, jedná se prakticky o první dílo v SSSR, které se tak otevřeně zabývá problematikou drog, devastace přírody a dalšími negativními jevy tehdejší společnosti. Dnes už tato témata nepůsobí tak kontroverzně. Zvláštní je kompozice díla (v doslovu přirovnávána ke koláži), kde se vypravěč a čtenář přesouvá mezi asi čtyřmi víceméně nezávislými příběhy (vlci, Advij, Boston, příběh z bible) a navíc v čase (události nejsou řazeny chronologicky ani na sebe logicky nenavazují). Je to originální, ale hůře se četlo a myslím, že se celkový děj do jisté míry rozpadá. Nejvíce oceňuji jednotlivosti, popisy nám neznámé krajiny a každodenních detailů z Kyrgistánu, polidštění vlků. Nic není idealizované, vše je hodně syrové a otevřené. Dal bych 60%.

Acamar
25.09.2019

Tři rovnocenně depresivní příběhové linie s tragickým koncem - spojnicí je příběh vlčí rodinky, která kvůli bezohlednému nakládání s přírodou je nucena opouštět své přirozené prostředí, ale nalezení nového domova se nepodaří . I na mne tato linie zapůsobila nejsilněji... příběh Avdije a jeho podobná paralela s Ježíšem Kristem a Pilátem mne oslovila mnohem více v podání Bulgakova nebo Kazantzakise a Bostonův závěr zas byl na mne příliš "budovatelský".
Téma sebestředné lidské chamtivosti, tuposti, odklonu od přirozenosti a jakéhosi vnitřního morálního zákona je vždy samo o sobě silné, ale Ajtmatovovo zpracování mi bohužel příliš nesedlo (ač jeho neučesaná syrovost má velkou autenticitu), obsah pro mne tentokrát výrazně převýšil formu.

MinaB
08.04.2019

Jedna z nejtragičtějších knih, jaké jsem kdy četla, se slzami v očích. Tolik utrpení lidského i zvířecího ! Náročná četba po všech stránkách, některé pasáže se zdají nadbytečné, ale celkově velmi hodnotná, bijící na poplach i dnes!

1