Pomalu
Brooke McAlary
Neustálá potřeba dosahovat úspěchů a hromadit „nutné vymoženosti“ nás snadno může zdeptat natolik, že si ani nevšimneme drobných radostí a příležitostí zpomalit: procházky v lese, zábavy s rodinou, soukromé chvilky vděčnosti za dary života... Jednoho krásného dne přišla Brooke McAlaryová na to, že klíčem ke štěstí je žít prostě a plně. Přibrzdila svůj dosavadní stresující život a přeorganizovala ho tak, aby nepodléhala tlaku každodennosti, ale víc si všímala a užívala drobných a jednoduchých věcí. Kromě povzbuzujících osobních příběhů o tom, jak Brooke střídavě padala a zase vstávala a jak se postupně vypořádala s těžkostmi při změně životního stylu, vám kniha Pomalu nabídne i praktické rady, jak začít žít pomalu: generální úklid v životě i doma, osvobození se od hromadění věcí, mindfulness přístup a hlavně otázku „proč?“. Kniha Pomalu je inspirativním návodem na vytvoření života plného skutečně podstatných věcí, který se bude hodit každému, kdo ve své dosavadní uspěchané existenci chce konečně najít klid, smysl a radost. Samozřejmě pomalu.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
Slow , 2017
více info...
Přidat komentář
Čte se to POMALU. Kniha obsahuje pár zajímavých bodů, které člověka přinutí zamyslet se nad vlastním životem, ale že by to byl nějaký strhující best-celer, kvůli kterému člověk probdí noc, to určitě ne.
Zaujala mne hlavně kapitola DECLUTTER, která je o tom, že jedním z klíčových aspektů běžného života je hromadění krámů. Kupujeme tuny naprostých blbostí, kterými si akorát zatěžujeme život. Není špatné se zastavit, udělat ve věcech inventuru, zbavit se krámů, které nepoužíváme (zlomit tu mentalitu "ale ono by se to ještě mohlo hodit") a hlavně přestat ty zbytečné krámy nakupovat. Ušetříme čas, nervy i peníze, protože trávíme většinu života v práci, která nás nebaví, abychom si mohli kupovat krámy, které nepotřebujeme, abychom s nimi mohli dělat dojem na lidi, na kterých nám nezáleží.
A pak se mi taky líbila kapitola o Mindfulness, tedy žití v přítomném okamžiku. Tím, jak neustále čumíme do obrazovky (ať už PC nebo mobilu) a pečlivě se vyhýbáme jakékoliv příležitosti být sami se sebou a svými myšlenkami tím, že si narveme špunty do uší pustíme si do dutiny lebeční hlasitou hudbu, se stáváme naprostými mimoni, kteří vlastně vůbec netuší, co se děje okolo nich.
Kniha má spoustu zajímavých poznatků a pohledů na pomalý život v dnešním uspěchaném kapitalistickém světě. Ve velké části knihy (první cca třetina) se autorka zabývá hromaděním věcí a tím jak se jich zbavit atd. zbytek knížky je rozdělen na menší kapitoly ohledně jiných aspektů pomalého života.
Kniha určitě má lidem co nabídnout a pokud o ní přemýšlíte a máte k tomuto stylu života blízko, tak ji určitě doporučuji. Jen musím upozornit, že je psána hlavně formou osobní cesty autorky, ze které si musíte něco vlastního vzít + sám se tímto tématem zabývám ve svojí hlavě již nějakou dobu a kniha pro mě byla spíš potvrzením, že jsem na dobré cestě, než zásobárnou nových pohledů a myšlenek
Mně se kniha líbila moc. Autorku jsem předtím neznala, i přes to mi nevadilo, že hodně psala o svém životě a svojí cestě ke zpomalení, naopak mě to inspirovalo. Knihu bych spíš doporučila pro ženy, které chtějí v životě trochu přibrzdit a nemít pocit, že jim život protíká mezi prsty.
Knihu jsem měla na seznamu dlouho, bohužel musím hodnotit průměrem. Čekala jsem asi něco jiného. Kniha je hlavně o autorce, o jeji životu ke zpomalení. Pár věcí jsem si ale z knihy přeci jen vzala. Třeba to, že opravdu není možné stihnout všechno a že je dobrý si to občas připomenout.
Pro mne jako pro muže bohužel zcela nevhodné čtení, které mne nijak nezaujalo. Knihu jsem od půlky jen zrychleně prolistoval. Nijak hluboké a inovativní myšlenky, vše strašně po povrchu, předvídatelně. Motivační potenciál minimální. Prostě jedna australská paní se rozhodla svůj obyčejný život a obyčejné příhody, které má každý z nás, hodit bez velkého literárního talentu na papír.
Abych jen nehaněl: jsou tam hezky ilustrovaná schemata a myšlenkové mapy. A kniha je tradičně velmi solidně vypravena, jak se na velmi vysoký standard nakladatelství JOTA sluší!
Kniha Pomalu je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 24x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 40x |
| Chystám se číst | 20x |
| Chci si koupit | 4x |
| dalších seznamech | 1x |
Kniha mi dala hodně a přišla ke mně v pravý čas (což ostatně chodí všechny knihy, jak věřím), zde to bylo opravdu hmatatelné. Byla jsem zrovna v procesu třídění svých starých hraček a šatníku, když jsem se do Pomalu začetla. A jen to umocnilo všechny pocity spojené s pouštěním, zbavováním se přebytků a nepotřebností. Do duše přišel příjemný závan klidu, harmonie, čerstvosti, který mě jen utvrdil v tom, že jsem na správné cestě. Z mého pohledu je to u této knihy asi docela potřebné - být již na cestě. Jinak se o vás jen letmo otře, skoro nepovšimnuta a jistě nepochopena.