Polistopad
Tomáš Miklica
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/507157/bmid_polistopad-0gh-507157.jpg
2
20
8
Vědí, kdo může za jejich zpackané životy. A hodlají se pomstít. Aleš už má všeho dost. Chtěl by se mít lépe, ale zatím se mají lépe jen lidé, jimiž pohrdá – převlékači kabátů, kteří se prosadí za každého režimu. Aleš se cítí podvedený dějinami i svým nejbližším okolím, a tak vznikne plán potrestat nepotrestané, při jehož spřádání se seznámí s Monikou a Čeňkem. Každý z nich má vlastní motivaci: Aleš chce spravedlnost, Monika slávu, Čeněk válku… Nebezpečný projekt se dává do pohybu a nikdo neví, kudy se historie vydá tentokrát.... celý text
Přidat komentář
Jedna hvězdička za snahu autenticky popsat mluvu a smýšlení dnešních mladých lidí. Hlavně v dialozích, kterých se účastní postava jménem Monika. Jinak velmi nefunkční příběh.
Kniha mě nalákala svou obálkou.
A bohužel, tam to také skončilo.
Mě osobně kniha bohužel neoslovila. Může to být i tím, že:
- mnoho vulgarit (zbytečně)
- nepříjemné hlavní postavy (ale to se asi dalo čekat) - nikoho si neoblíbíte, i kdybyste s někým chtěli začít soucítit, z jeho následujícího chování svůj názor hodně rychle změníte
- nejsem si jistá, zda jsem pochopila konec - celá kniha šla postupně, scény navazovaly, ale konec mi přijde jako rychlý střih - a velmi rychlá změna povahy jedné z hlavních postav
- pokud by se takto v reálu chovali lidé ve svých vztazích - a to především těch "milostných" - brzo by nikdo žádné vztahy neměl
Divná, to je asi správné hodnocení této knihy. Nápad je to zajímavý, zpracování hodně pokulhává. Autor je zbytečně vulgární, nebylo to potřeba. Postavy jsou na pěst, což by mi nevadilo, kdyby byla kniha zajímavá. Ještě že je tak krátká, dá se přečíst snadno a rychle, dobrý dojem ale nezanechá.
Kdyby bylo možno knihu považovat za dystopii,asi by mé hodnocení bylo jiné,ale takto...nelze se zbavit dojmu, že autor vypsal své démony a zmatenou bouři duše....ze které běhá mráz po zádech. Nebo je to vše opravdu jen vyhrocený dystopický obraz dnešní doby?
Polistopad je nenápadná knížečka, které mě ale velmi rychle nalákala svou anotací. Co se týče tématu, velmi ráda čtu knihy z tohoto období, a proto jsem se rozhodla knížku zkusit.
Celý příběh byl napsán velmi poutavě a než jsem se nadála, měla jsem přečteno. Jde o vyprávění příběhů z pohledu Moniky, Čeňka a Aleše. Každý má jiné problémy a každý je taky jinak řeší a my jako čtenáři je řešíme společně s nimi.
Knížka je velmi dobře rozdělená do kratších kapitol, které nutí číst čtenáře stále dál a dál. Čili pokud hledáte útlou knížku na jedno odpoledne, která ve Vás ale zanechá nějaké pocity a není to rychlokvaška, tak bych se vůbec nebála zkusit tuto.
Samotnou mě velmi překvapil konec příběhu a myslím, že na něj velmi dlouho nezapomenu. A další potencionální čtenáři podle mě také ne. Jedná se o příběh, který nemůžu jinak než doporučit.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Google poezie: Psáno našeptávačem |
| 2023 |  Polistopad |
| 2015 | Google poezie: Básně z vyhledávače |
| 2018 | Radek Štěpánek - český lev |
Kniha Polistopad je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 27x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Knihotéce | 39x |
| Chystám se číst | 19x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 1x |
Ačkoliv má knížka necelých 150 stránek, příběh je velice hutný, dobře rozvinutý i načasovaný, takže během jeho čtení nemáte pocit, že by byl příliš uspěchaný nebo osekaný. Autor má velmi pěkný styl psaní, který se výborně čte. V textu se setkáváme s barvitými přirovnáními i nejrůznějšími narážkami, které čtení posouvají ještě na o kapku vyšší úroveň.
Všechny hlavní postavy jsou duše zmítané dnešní dobou, ve které bychom se údajně měli cítit šťastní, spokojení a svobodní. Jenže je tomu skutečně tak? Polistopad své čtenáře rozhodně přiměje k zamyšlení, a to nejen nad touto otázkou, ale také nad mezilidskými vztahy jako takovými. Je to vlastně skvělá ukázka práce s odlišnými názory. Může člověk fungovat ve společnosti lidí, jejichž názory se liší od toho jeho? To si koneckonců mohou otestovat i sami čtenáři, protože myšlenky a názory hlavních hrdinů jsou poněkud radikální a postupem času se uchylují k praktikám, které by spousta lidí považovala za odsouzeníhodné. Tahle knížka se ovšem dá intenzivně prožít ať už s hlavním hrdinou souhlasíte, či nikoliv.
Aleš, Čeněk i Monika jsou poměrně svérázní, obzvláště právě zmiňovaná Monika, která je typickou zástupkyní generace Z, a to jak svým chováním, tak trávením volného času či mluvou. Já jsem si asi nejvíce oblíbila Čeňka, který byl onou pověstnou tichou vodou, jež břehy mele. Nečekejte zde žádné motýlky a kytičky, Polistopad zcela určitě není oddechovým čtením. Samotný konec je poměrně otevřený, spíše jen naznačený. Ukazuje nám, kam až by chování hlavních hrdinů mohlo vést. To, jestli je nebo není v naší době něco takového reálné, je už pouze otázkou názoru. Každý čtenář si z tohoto příběhu může odnést něco úplně jiného.
Na závěr bych ještě ráda řekla, že tahle knížka podle mého názoru schytala na knižních databázích až nesmyslně špatné hodnocení. A já nemohu jinak, než zamyslet se nad tím, proč. Podle některých je kniha příliš vulgární. Já sama za sebe mohu říct, že ano, objevuje se tu pár sprostých slov, ale rozhodně ne na každé druhé stránce. Navíc obvykle zapadají do charakteru postavy, případně do prostředí, kde se pohybuje. Ovšem to, že čtenářům nejsou sympatické postavy nebo nesouhlasí s jejich názory není důvodem knihu špatně hodnotit a vůbec to nesouvisí s autorovými dovednostmi a schopností napsat dobrý a fungující příběh. Pokud tedy máte rádi krátké a úderné příběhy, které vás donutí k zamyšlení, mohu Polistopad jedině doporučit.