Pohádka
Jonas T. Bengtsson
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/146464/bmid_pohadka-Kcm-146464.jpg
4
91
17
Otec a syn žijí bez identity, v atmosféře napětí, v realitě chudého bydlení a nuzného jídla. Základním pravidlem je být ostražitý. Dalším pravidlem je s nikým se moc nebavit. Neustále putují, stěhují se z místa na místo. Otec střídá zaměstnání, chlapec střídá pokoje. Otec ho rituálně zasvěcuje - předávané životní zkušenosti nahrazují oficiální školní docházku. Kým doopravdy byl jeho otec, co udělal tak strašného a proč se musí skrývat? Příběh plný napětí a tajemství, příběh, který rozhodně není pohádkou na dobrou noc.... celý text
Přidat komentář
Kniha kde nebolo všetko povedané na rovinu, je nutne hľadať medzi riadkami. Viac ma bavila časť keď bol Petr malý chlapec.
Neurazilo, ale ani nenadchlo. Je to syrové, bez emocí, realita světa, ve kterém Petr (Mehmet) žije, je popsána velmi dobře-ačkoliv je to pohádkou. Nějak jsem se ale do čtení musela nutit, nebyl tam žádný zvrat....
Toto je rozpravka pre dospelych. Zlo a dobro mozete len vytusit, mravne ponaucenie ani happy end sa nekona. Sugestivny styl /podporeny skvelym prekladom/, casovym delenim, kratkymi kapitolami.
Silný existencialistický text, který není pro každého. Poutavě psané. Nedořečené.
Jednoduchý nápad, strhující atmosféra a atraktivita založená na čtenářově nevědomosti, kdy si musí množství věcí domyslet z kontextu - to je Pohádka z rukou Jonase T. Bengtssona. Naneštěstí její kouzlo nevydrželo dlouho. Po pravdě mě bavila pouze první půlka, která popisuje hrdinovo rané dětství. Druhá část, soustředící se na dospívání, je překvapivě rozvláčná a přišlo mi, že naprosto bez cíle. Dějová osa, ve které se mladík snaží zjistit něco málo o své minulosti, aby našel to správné místo v životě, je jasná, ale ve finále jsem neměl pocit, že by odhalení něco nějak výrazně ovlivnilo. Dopředu vědět, že půjde o existencionální román, asi by mě nicneříkající vyústění tak nezarmoutilo. Na druhou stranu, je dost možné, že mi unikla nějaká skrytá symbolika.
Přesto nemohu říct, že bych knize napodruhé dokázal odolat. Autorova zvláštně strohá a sugestivní stylistika vytváří mistrné psychologické obrazy, jež samy o sobě stojí za pozornost. Škoda jen, že nedokázal proměnit všechen potenciál.
Mimořádný a nečekaný čtenářský zážitek. Holými, jednoduchými větami popisujícími pouze děj nutí autor čtenáře číst neustále mezi řádky, čímž se celý příběh více rozpíjí. Mě osobně autor přiměl malému Petrovi fandit a jeho otce si svým způsobem oblíbit, ačkoliv dospělý Petr už mě pouze iritoval a jeho otec ve mě vzbuzoval lítost. Promyšlené vyprávění a krásné životní moudrosti.
Knihu podobného ražení jsem dlouho nečetla a určitě ve mne zanechala stopy. Holt Skandinávská kultura je moje milovaná. Už od prvních stran je jasné, že budete muset číst mezi řádky a domýšlet, protože autor klade na čtenáře velké nároky a nic vám jen tak neřekne. První část se mi líbila pro úvahy - člověk se vzdálil přírodě, to jak vezme otec syna na bohoslužbu, pobyt u staré paní, jejich putování, vyprávění pohádky a žábě a králi s princem... Další části knihy už vás jen vedou k tomu, abyste zjistili, jak to celé bylo. Není to lehké téma... Více takových knih, člověk si uvědomí, jak tenká je hranice mezi normalitou a nenormalitou...
Abych byl upřímný, tuhle knížku jsem si koupil hlavně kvůli ceně. Kvalitně vázanou knihu na dobrém papíře za čtyřicet korun - nemohl jsem odolat, i když jsem vůbec netušil, do čeho jdu. Kdybych to věděl, asi bych koupi zavrhl, ale byla by to škoda. Psychologický sociálně realisitický román rozhodně nepatří mezi má oblíbená témata, přesto jsem příběh přečetl takřka jedním dechem. Ale teprve díky doslovu pochopil pár souvislostí, které mi tak trochu unikaly.
Zvláštně poutavý příběh chlapce v různých érách života. Nejvíc se mi líbila první část, kde Petr je malý kluk a se svým otcem je na neustálé cestě. Autor nám dává tušit, že něco není zcela v pořádku. Očima malého chlapce dění sice sledujeme, ale mnohokrát se můžeme pouze domnívat. Bengtsson nepředkládá vše na zlatém podnose, mluví ke čtenáři v alegoriích, nechá ho si domýšlet. Pečlivě údernými krátkými větami, které naopak příběhu dodávají na realističnosti, ho však nenápadně směřuje k poznání. Po přečtení zůstává v hlavě tak trochu otázka, je to opravdu tak, jak si já myslím? A jak to bude dál s hlavním hrdinou, který se vlastně od cesty udané jeho otcem, nikdy neodklonil?
Velice poutave cteni. Kniha se cte rychle, ale neni nikterak povrchni. jazykova i myslenkova brilantnost. Jen jsem se trochu nemohl zbavit dojmu, ze druhou cast knihy psal jiny clovek nezli prvni. Ne, ze by byla horsi nebo lepsi, ale byl to dost jiny styl. Doporucuji...
Vynikající kniha, nejvíc mě zaujala první část, ale i další jsou velmi dobré, jen malinká výtka k závěru: pro mě by bylo lepší skončit v "minulém století". Ale přesto velmi doporučuji. :-)
Syrový děj šestiletého chlapce Petra a jeho otce, kteří žijí bez identity a jejich svět je neustálé stěhování, strach před bílými lidmi, ale také svět, který lidé ztratili, zapomněli na něho a odcizili se od přírody.
Od šestiletého Petra až po Mehmeta se pomalu dozvídáme celou dějovou linii a tajemství otce....
Štítky knihy
Dánsko dánská literatura tajemství chudoba, bída stěhování společenské romány otcové a synové
Kniha Pohádka je v
| Přečtených | 113x |
| Čtenářské výzvě | 17x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 82x |
| Chystám se číst | 98x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 1x |
Neskutečně podařená věc. Ihned po přečtení Sus jsem ho zařadila mezi oblíbené autory - svou přímostí, syrovostí, tím, jak šetří slovy, ale zároveň toho řekne víc než dost. Ale Pohádka je jiná.
Letos jsem "dospělých" pohádek přečetla víc, a u Pohádky od Kinga a Pohádky od Bengtssona jsem našla určité paralely. Přerod kluka v muže, hledání se, čerpání ze starých příběhů pro svůj růst. Umění opustit a odpustit. Jak se nestat v tomhle hnusným světě úplným hajzlem a cynikem.
Pohádka je i trochu mccarthyovská - otec se synem na své cestě utíkajíc před světem. Jenže o tom to vlastně neni. Komentář píšu až po čase a i tak pořád cítím tu pachuť naléhavosti a toho, co zůstalo nevyřčené. Co to jenom? Obnaženej svět až na dřeň.