Podivné příhody ochránce přírody
Mojmír Vlašín
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/506177/bmid_podivne-prihody-ochrance-prirody-l6E-506177.jpg
5
2
1
Podivné příhody ochránce přírody představují zoologa, ekologa a dramatika Mojmíra Vlašína jako povídkáře, který ns 132 stranách odlehčeně vypráví příběhy ze svého života. Odehrávají se především na jižní Moravě, autor nás však zavede i do Norska, Rakouska, Albánie, Anglie, USA nebo na Kanárské ostrovy, a kromě ochranářských patálií zachycují i dění v politice, obci nebo rodině. Protagonisty či kulisami Vlašínova rozmarného vyprávění se stávají nejen zahnízděné břehule, schované užovky, čápi padající do komínů nebo kejda tekoucí z kravína, ale i rezavý rýč v kontejneru, křeslo pohozené u silnice, utajovaná dokumentace ke sjezdovce na Wilsoňáku, Horňácké slavnosti nebo Skácelovy verše na Novomlýnské nádrži. Absurdnostem, šlendriánu a formalismu státního i tržního budovatelství autor čelí svébytným humorem, díky němuž chutnají eko-výhry sladčeji a eko-prohry jsou o poznání snesitelnější.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2001 |  Atlas rozšíření plazů v České republice |
| 1995 | Netopýři |
| 1995 | Ochrana plazů |
| 1998 |  Ochrana obojživelníků |
| 2017 | Klíč k určování obojživelníků a plazů |
Předslov Aleše Máchala (kolegy ze státní ochrany přírody, z dávného TISu a z ČSOP) mluví o ochranářské nesmlouvavosti Mojmíra Vlašína a o tom, že některé historky působí až neuvěřitelně. A zároveň jsme ujišťováni, že si autor (až na pár drobností) nic nevymyslel. To je zřejmě určeno té části veřejnosti, která je dobrovolnickými aktivitami nedotčená - protože všichni, kdo se něčím takovým někdy zabývali, vědí své. Znají smutek z toho, jak málo se toho na tomto poli daří, ale i radost, že se daří vůbec něco. Mojmír Vlašín se v knížce zaměřil hlavně na to, co je radostné a veselé, a tak přispívá k dobré náladě a k optimismu.
Odmítá dodržovat "zdvořilou mlčenlivost" vůči nešvarům: "Vyhrazuji si právo, které je dané ústavou, abych mohl protestovat všemi formami občanského protestu a občanské neposlušnosti (vyjma násilí) proti akcím, o kterých se vzhledem ke své erudici mám plné právo domnívat, že jsou to prasárny a že jsou v rozporu se zákonem. Protože pokud to neudělám teď a tady, za chvíli nebude co chránit."
Jeho knížka je takových rozhořčených slov plná, ale je to vyvážené historkami vysloveně milými, například o železničáři, který na opatrnou otázku ohledně vzácných plazů v okolí nádraží vstřícně odpověděl: "Užovka stromová??? Výhybka č. 6!", načež netečně pokračoval v psaní svých poznámek. Stejně vzorně se zachovali vojáci, když se při zavážení jedné z moravských pískoven snažili pomocí dělbuchů vyplašit břehule, aby tam tentokrát nezahnízdily. Samotné zavážení se odvrátit nepovedlo, ale armáda slyšela aspoň na to, že se má brát na ptačí obyvatele pískovny ohled. Představa, že bude snadné břehule odradit, je úsměvná, ale to je vedlejší. Hlavní je, že když umíněně mířily na obvyklá místa, odložila se akce na podzim.
Velmi jsou v knize chváleni také pracovníci britského ministerstva obrany pověření ochranou přírody ve vojenských prostorech, ale i mimo ně: "Plukovník mínil, že britská armáda žije z peněz daňových poplatníků a musí jim tudíž svou existenci a výdaje řádně zdůvodnit. Pochopitelně na prvním místě je to obrana vlasti a hned na dalším ochrana přírody."
Je to radost, číst o takovém přístupu k životnímu prostředí, zvlášť když jsou uvedeny tak pěkné příklady, jako je ochrana hnízd mořských orlů, tvorba ostrůvků k hnízdění rybáků (ze starých pontonů s nasypaným štěrkem) nebo vystřelování tůněk pro obojživelníky v rámci likvidace zásob dnes už zakázaných nášlapných min.
U nás v tom tak daleko nejsme, a tak jsou zkušenosti z Británie z podivných příhod ochranáře těmi nejpodivnějšími. Můžeme za to být panu Vlašínovi vděční, že se o ně (i o ty další) podělil. A ovšem i za všechny ty starosti a za práci, které ochraně přírody už tolik let věnuje!