Pláč v poušti
Warda Saillo
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31732/bmid_plac-v-pousti-L8P-31732.png
4
164
38
Otec, bývalý světák, ale muž bez výraznějšího sebevědomí, není schopen snášet samostatnost své ženy. Rozčiluje ho, že nerespektuje konvence a neposlouchá ho na slovo. Bije manželku, dělá jí scény, žárlí na ni, propadne drogám. V hlavě se mu zrodí ďábelský plán a pětiletá dcera Ouarda se o něm dozví. Stojí před těžkým rozhodnutím - má poslechnout otce, nebo stát při matce? Ouarda udělá, co jí nařídí otec, jde si hrát se sestrou na ulici. Stane se, co matka předpověděla… Dcera cítí, že nese vinu na matčině smrti, a trápí ji výčitky. Otec se octne ve vězení, děti jsou ponechány napospas osudu... Dnes, po více než dvaceti letech, se Ouarda Saillo vrací na místa hrůzy. Znovu prožívá tehdejší konflikt a zbavuje se pocitu viny. Smutek ale zůstává a cesta zpět je dlouhá, slzavá a bolestná...... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2006 , Ikar (ČR)Originální název:
Tränenmond , 2004
více info...
Přidat komentář
Marocanka Warda ukončuje v Mnichove studia a stává se dětskou sestrou. Zároveň však - společně se svými sestrami - cítí nedobytnou touhu vyrovnat se s děsivou minulosti a vzpomínkami na strastiplné dětství v Maroku. Vrací se proto zpět do rodného Agadiru a podstupuje dlouhou a slzavou cestu v čase zpět do let, kdy její otec Husajn propadl drogám a nakonec brutálně zavraždil její inteligentní a samostatnou matku. Warda a její sourozenci tak byli nuceni žít v rodině příbuzných, snášet všemožné ponižování a doufat v lepší budoucnost. Skutečný příběh Wardy zároveň nastavuje zrcadlo marocké společnosti mezi tradici a modernitou, která však mnoha ženám stále neumožňuje vzdělávat se, tudíž ani odejít od nasilnickeho manzela či vyhledat odbornou pomoc. V Evropě běžné.
"Když dnes pomyslím na to, že nikdo nenabídl matce pomocnou ruku, že nikdo nezabránil její ohlášené smrti, že všichni věděli o jejím zlomenem srdci - zmocňuje se mě vztek a zoufalství. Není to vztek na otce. Ten mezitím také zemřel. Je to vztek na sociální systém, v němž jsou ženy druhořadé bytosti, vydané napospas svévoli mužů. Bez šance. Až do smrti. "
Warda . silná osobnost. Takhle ji zformoval život, který si nevybrala a přesto ho musela prožít do posledního písmenka. Šílená představa z toho, co se stalo v její rodině, i když čas odnese spoustu bolesti, její život je poznamenán už navždy.
Vzpomínky na nelehké dětství, na otřesné zážitky. Kolik dětí (a žen) musí trpět podobným způsobem v,, těchto,, zemích?!! Kniha se mi četla velmi dobře. I když mě místy mrazilo, byla v rámci tématu zajímavá a upoutavajici.
Velice náročná a smutná až depresivní kniha. Jedná se o příběh sepsaný na základě skutečné události, ke knížce už bych se po druhé nevrátila.
Přestože se při četbě dojmu poměrně snadno, u této knihy jsem neuronila ani slzu. Příběh je bezpochyby emočně náročný, ale asi je až příliš vzdálený světu, ve kterém žiji, že všechny popisované hrůzy nedokážu naplno prožít.
Je to jedna z těch knih, díky které si uvědomuji, že žiji šťastný a spokojený život.
Knih s podobnou tématikou je teď nějak víc než dost .... Tahle je jako ostatní smutná, depresivní, skoro neuvěřitelná. Trošku kostrbatý styl psaní - nebo překladu? ... Každopádně já jsem ráda, že žiju tam, kde žiju.
Přečetla jsem to jedním dechem, je smutné, že se to stále někde děje. Byla jsem v Agadiru na dovolené, samozřejmě v hotelu na pláži.... o to víc mě to dojalo.
Knížka se mi hrozně líbila a měla jsem slzy na krajíčku. Nikdy nepochopím proč dívkám i ženám někdo nepomůže.
Jinak jsem velmi obdivovala autorku, protože o tomto teroru, který prožívala, psát.
Skoro furt se mi chtělo plakat. Knížka byla podle mě od začátku velmi dojemná.
Warda, kytička... Jak mě jí bylo líto. Moc se mi líbilo, jak kniha byla psaná úplně od začátku, od narození... Příběh smutný, poutavý...
Velice smutné čtení, při kterém běhá mráz po zádech, ale ráda čtu tuto formu psaní, vždy se do čtení vcítím a hltám každé slovo.
Nebudu hodnotit styl a formu psaní, nejde taky o román světoznámého autora. Obsah je ale šokující. Moc smutné čtení.
Příběh dívky je sice smutný, ale existuje mnoho silnějších. Začátek knihy mě zaujal, později jsem se chvílemi nudila. Konec je trošku "odfláknutý".
Kniha se silným příběhem o nelehkém dětství a dospívání. Bohužel mi moc nesedl styl psaní. A překlad do češtiny celkem dost gramatických chyb (za to ale autorka nemůže).
Velmi smutná kniha. Především ze začátku se mi ani nechtělo věřit jak se něco takového mohlo vůbec stát a co všechno se ve světě děje. Kniha popisuje jinou mentalitu lidí z arabských zemí a taky zvyky v Maroku. Za mě ale průměr 3☆, protože ze začátku pecka děj, ale po chvíli začne kniha nudit hlavně kvůli tomu, že warda popisuje hodně nepodstatných věcí, z nichž si hodně mohla odpustit... Ke konci to ale zase začne být dost zajímavé, když už dospěje a nakonec naštěstí příběh skončí dobře:) čekala jsem víc...vzhledem k tomu jak je její životní příběh zajímavý mohla byt knížka napsána o dost lépe. Navíc je chvílemi celkem přehnaná...
Až se mi nechce věřit, co ženy v těchto zemích musely a musí prožívat. Nad některými pasážemi mi zůstával rozum stát. Neuvěřitelné, co se na tomto světě děje a prakticky nikdo s tím není nic schopen udělat ...
Pláč v poušti
Smutné...