Píseň o starém námořníkovi

31.07.2022

Původně jsem chtěl tento komentář napsat ve verších, ale psát verše na takové verše... to už bych si mohl rovnou nasadit papírovou čepici a stoupnout si na hranici.
Jelikož je tato báseň v češtině prakticky k nesehnání, sáhl jsem po původní jazykové verzi od nakladatelství Macmillan a upřímně řečeno, místy jsem si připadal jako po obcování s rejnokem, jelikož jsem byl naprosto elektrizován... Vyprávění starce, který kdysi během výpravy na Jižní pól zastřelil racka -původce dobrého větru a blahobytu celé posádky- čímž odsoudil své kolegy k okamžité smrti a sebe k utrpení na moři a následně k doživotnímu utrpení i na souši, bylo k neodložení a s velkou pravděpodobností se stane i mou nejoblíbenější básní vůbec. Ne nadarmo pochází toto dílo z knihy, která odstartovala romantismus v Anglii (a také inspirovalo spoustu dalších umělců, namátkou třeba Iron Maiden).

Tuto báseň mohu s čistým srdcem doporučit i těm, kteří poezii neholdují, jelikož je lehce uchopitelná, přesto ovšem její sdělení není banální. A pokud si bude potenciální čtenář tohohle komentáře chtít udělat radost, může také sáhnout po vydání od Macmillanu, které disponuje malým formátem, pevnou vazbou, plátěnou záložkou, zlatou ořízkou stránek a ilustracemi francouzského dřevoryteckého démona alias Gustava Dorého.