Peter a Lucia
Romain Rolland
Keď vypukla prvá svetová vojna, usiloval sa Romain Rolland ako mnohí iní európski spisovatelia prehlušiť „vojnovú vravu" svojím perom. Mimo vlasti píše sériu publicistických článkov. Publicistickú činnosť však niekoľko ráz preruší, pretože v danej atmosfére je presvedčený o jej neužitočnosti. Túži po umeleckej tvorbe, kde sa názory na vojnu a spoločnosť dajú vyjadriť plnšie a zaujímavejšou formou. Najvýznamnejším a čitateľsky najúspešnejším protivojnovým protestom je útly román Peter a Lucia (napísaný r. 1918, vydaný r. 1920), ktorý má medzi Rollandovými dielami osobitné miesto. Chýbajú v ňom veľké obrazy, zápas utrpenia. Počet postáv je skromný a ani dej nie je bohatý. Hrdinovia sú obyčajní, ničím nevynikajúci mladí ľudia, medzi ktorými vzniká krehký cit, láska, láska na prvý pohľad, láska plachá, oddaná, čistá, opísaná v mäkkých lyrických tónoch. Intímna téma tu však priberá zovšeobecňujúci zmysel — mier žičí láske, ktorá je vlastná človeku, vojna ju zabíja. Nežný cit, ktorý spája Petra a Luciu, silne zdôrazňuje surovosť, neľudskosť, nezmyselnosť vojny, ktorej sa nedá uniknúť. Taká je hlboko humanistická myšlienka románu. Láska a smrť, to sú staré motívy európskej literatúry. Tu sú však podané v nevídanom spojení. V ostrom svetle odidylizovanej skutočnosti vystupujú obzvlášť výrazne spoločenské príčiny, ktoré lásku dvoch ľudí viedli do smrti. Proti smrti sa dvíha autorov protest práve z lásky k človeku. Také sú totiž korene pacifizmu i humanizmu Romaina Rollanda.... celý text
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 1984 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Pierre et Luce , 1920
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem měla přelouskanou během jediného dne. Ale nejsem si úplně jistá tím, že by to bylo zrovna kvůli tomu, že by mě tolik okouzlila.
Děj mi, popravdě, přišel dost idiotský. Skoro bych řekla, že je to lyrika, i když samozřejmě vím, že není. Připadalo mi, že se vůbec nic neděje, ale na druhou stranu, to nic bylo popsáno docela snesitelným způsobem. Nečetlo se to zase tak špatně, jak jsem čekala, že bude. Ale možná mě spíš vyděsilo to věčné srovnávání s Romeem a Julií.
Lucie mi byla (na rozdíl od Julie) docela sympatická, to spíš Petr mi lezl na nervy. Choval se jako já na základní škole, nicméně nemám vůbec jasno v tom, jestli mu to mám za zlé. Stává se mi totiž často, že lecjaké knižní postavy, ve kterých se vidím, mi přijdou nesympatické. Asi se děsím toho, že jsem taky taková.
Abych to shrnula - kniha Petr a Lucie mě nikterak neoslnila, ale myslím, že kdybych si ji vytáhla při své maturitní zkoušce, vůbec bych se nezlobila. Rozhodně existují i horší knihy.
Patetický milostný příběh, jemuž pozadí tvoří světová válka. I přes to je to ale inspirativní oddychová četba, která do povinné literatury patří zcela právem
Pro mě osobně z tohoto díla k zamyšlení... Rollandův odpor k nacionalismu a rasismu. Problematiku rasismu si uvědomujeme nejspíš všichni, ale jaký je rozdíl mezi rasismem a nacionalismem? Vyvyšování jedné rasy nad druhou, nebo národa nad národem? Originalitu, jedinečnost, hrdost ať si každá země ponechá, ale proč vést v tomto jménu války?
A mně se tahle kniha zrovna hodně líbila. Přečetla jsem ji za den jedním dechem. Příběh je dojemný a je moc hezky napsaný. Když člověk prožívá těžkou životní situaci, rozhodně ho nenechá chladným.
Začátek knihy mě vůbec nebavil, ani jsem pomalu nevěděla o čem tam mluví, ale pak nastal zlom a konečně se tam začalo něco dít. Kniha mě docela bavila. Nemůžu jí hodnotit jako nejhorší, ale ani jako nejlepší, spíše takový průměr.
Příběh plný lásky, citů, něhy, a všeho co do správného vztahu patří. Nádherně se to četlo a vzbudilo to ve mne spoustu emocí.
Příběh sice krásný, ale mankote, to musel každou větu třikrát zopakovat a v každém opakování vygradovat přeslazenou kudrlinkovatost?
Ano, bylo to zamilované, ano, autorovy myšlenky byly skvělé, ale byla to taková nuda! Netušila jsem, že takhle krátký příběh může být tak nezajímavý. Té lásky a sladkých slov má po chvíli člověk plné zuby. Prostě povinná četba - kdybych nemusela, tak si ji nepřečtu.
Dílo plné pocitů, filozofie a lásky, kterou by chtěl poznat každý člověk. Co ale naplat, když je čtení této ne moc dlouhé knihy strašná nuda. Na mě to bylo až moc přeslazené a nedějové. Spíše doporučuji české dílo Romeo, Julie a tma, které tématicky podobnou látku zpracovává mnohem zajímavěji.
Knihu jsem četl jako povinnou četbu a zřejmě si jí budu muset za pár let přečíst znovu :) prakticky mi nic neřekla
Nádhera. Přečteno za chvíli, ale dojmy přetrvají určitě ještě nějakej čas, což je jenom dobře. Z Petra a Lucie mám ten dojem, že máme kašlat na to co příjde, stejně to příjde.
Příběh o čisté lásce, která ve skutečnosti možná ani neexistuje, se v této knize zdá tak realná, že má člověk chuť vyrazit do ulic a hledat. Autor vše napsal tak čtivě a živě, jako by to bylo divadlo a ne stránka v knize.
Jednu větu si zapamatuji už asi do dne mého skonání, nebo do vystudování vysoké školy: „Žák všechno zná, ale nic neví.“
Na knihu jsem narazila díky povinné četbě a velmi jsem se na ni těšila. Válečná literatura, to je moje.
Zpočátku mě četba velmi bavila - popis pochmurnosti a marnotratnosti války mě nadchnul. Pak ale Petr potkal Lucii a kniha se omezila pouze na otravnou zamilovanost a plytké rozhovory. Bohužel celkový dojem nezachránil už ani konec knihy.
Otřískaná novela, která se čte jedním dechem a opravdu KAŽDÝ by si ji měl alespoň jednou přečíst. Příběh mladých zamilovaných lidí zasazen do válečného prostředí se všemi zápletkami je kvalitní ukázkou nejen šílenosti doby, ale taky skutečné lásky. Romaine Rollande, to se ti prostě povedlo!
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely
Autorovy další knížky
1984 | Petr a Lucie |
1963 | Dobrý člověk ještě žije |
1974 | Okouzlená duše I |
1957 | Jan Kryštof I |
1956 | Život Beethovenův |
Krátká příjemná knížka o nevinné lásce, která přišla ve špatný čas.