Peklo
Henri Barbusse
Dílo z období symbolismu a zolovského naturalismu se zabývá otázkou smyslu lidské existence. Vzniklo v prvním desetiletí našeho století, přes svůj symbolický název a množství silně naturalistických pasáží je jeho těžiště především v rovině filozofické. Stále znovu opakovaná otázka, na niž úporně hledá autor odpověď, je otázka smyslu lidské existence, náplně života, smyslu a podstaty všeho lidského snažení, radostí a bídy. Román je sledem velmi naturalisticky líčených scén soukromého života obyvatel jednoho hotelového pokoje, do něhož vypravěč uvádí skulinou ve zdi a jejž pozoruje jakoby skrytou kamerou. Stává se svědkem šťastných i tragických lásek, zrození i umírání.... celý text
Literatura světová
Vydáno: 1920 , Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Antonín Svěcený)Originální název:
L’Enfer , 1908
více info...
Přidat komentář
Složitá a vlastně depresívní kniha. Pokud bychom žili jenom proto, abychom žili, tak proč něco tvořit? Velmi potěší perfektní metafory, obrazy a obraty, ale s celkovým vyzněním díla se osobně nedovedu ztotožnit.
"(...) smysl bytí je jen v bytí samém a všechno ostatní je peklo (...)" píše v doslovu ke knize Josef Pospíšil a přesně o tom Peklo je. Alegorie lidského života, od začátku do konce. Romantický, erotický, sociální, dramatický, filosofický, existenciální, realistický, symbolický příběh jednoho šmíráka. Na začátku jsem vůbec nečekal, kam až to dojde, závěr již je hodně velkým rozletem úvah a myšlenek, ale čte se to parádně.
myslim , ze se jedna o jeden z nejpoutavejsich valecnych romanu , vsichni vy co radi zabrousite do valecnych pribehu se nudit urcite nebudete
Musím poznamenat, že tato kniha byla pro mne tak trochu zklamání. Dost těžko čitelná záležitost.
Peklo je jedna z mých nejoblíbenějších knih a to jsem na ni narazila úplnou náhodou, když jsem před cestou vlakem hledala v antikvariátu něco malého do kabelky.. Ano, je to složitá kniha, může se i hůře číst. A většinu obsahu tvoří vnitřní monolog hlavní postavy, jeho úvahy a následně hovory lidí, do kterých se ale on nijak nezapojuje, protože je jen tichý pozorovatel. Dnes už by ale jen těžko podobným stylem někdo napsal takovou knihu. Kniha je plná úvah, metafor, přemítání nad bytím a smyslem života. Proto chápu, že pro mnohé je obtížně čitelná a náročná, možná i nudná. Ale mě se hrozně líbí forma, kterou autor používá. Četla jsem ji několikrát a vždy si tam najdu něco nového.