Peer Gynt

5 29.10.2020

Bom dia,

příště mě někdo varujte, že je to napsaný ve verších! Na takovej hip hop jsem nebyl mentálně připravenej. Takže v týhle básničce jde o to, že se Peer zleje, páč si nějaká buchtička našla někoho jinýho, a pak skončí v lese, kde jsou nějací tři trollové. Tehdy totiž trollové byli v lese a ne na Novinkach a iDnesu. Jelikož tihle trollové neví vůbec nic o novičoku, Zemanovi, 5G a čipech od Gatese, tak se Peer Gyntovi podaří přežít a neumřít na blbý kecy. Pak se vrátí domů, najde si nějakou jinou buchtu, umře mu máti a ve dveřích se objeví nějaká trollovací princezna, říkejme jí třeba Ilona Csáková, a řekne mu, že s ním čeká problémy - tedy dítě. To už Peerovi totálně praskne cévka a zmizne do Afriky. Tam všem říká lži a nakonec skončí jako vedoucí blázince. Takže něco jako náš premiér. Jenže pak ho voškube nějaká čárifuka africká a tak se zase valí někam jinam. No, tady už to začínal bejt řádnej segedínskej guláš. Pak je tam nějaký Řecko, taky něco z Titaniku a návrat do vlasti, ale to už se mi z tohoto norského Foresta Gampa tak točila hlava, že kdyby mi dal někdo dejchnout, asi bych nadejchal Sagvana Tofiho.

Za tento guláš dávám 7/10, některé verše byly super a některý ne. Tak už to v životě chodí kámo. Na můj vkus ale trochu moc pohádka a Peer Gynt, když to vezmu kolem a kolem, byl vlastně dost otravnej bastard.

02.08.2020

Tohle je asi nejdelší a nejzvláštnější divadelní hra, jakou jsem kdy četla. Úplně nechápu, jak jí za jeden večer můžou na jevišti stihnout, ale dobrá :D
Každopádně z ní mám dost rozporuplné pocity. Celou dobu mi hrozně vadila povaha a "osobnost" Peera Gynta, navíc mi přijde, že kdykoli měl učinit nějaké rozhodnutí, rozhodl se špatně. A u některých pasáží jsem si říkala, že nevím, jestli tím chtěl autor čtenáři/publiku sdělit něco hlubšího, nebo jen nějak zabít čas.
Na druhou stranu je zajímavé přečíst si takové netypické drama, které by se podle mě díky své stuktuře i obsahu dalo zařadit spíš do epického divadla Bertolta Brechta - ačkoli je z jiné doby -, než do klasického aristotelova dramatu. A čtenář se z něj dozví i něco nového o cestování a mentalitě lidí v druhé polovině 19. století.
Abych to shrnula, Peera Gynta jsem začala číst jen proto, že mám moc ráda hudbu Edvarda Griega. A musím říct, že jsem čekala něco úplně jiného. Přesto si myslím, že mi jeho čtení něco přineslo. A nebylo to úplně špatné. Určitě se k němu už ale neplánuji vracet.

26.10.2019

„Uvidíme se, až půjdete ke dnu ;
snad vám pak náladu alespoň trochu zvednu."

07.07.2017

Krásná kniha o uvědomění, ale možná na divadle by se mi ten příběh lépe utříbil a nebyl tak zmatený... :-\ :)

06.07.2017

Četla jsem v únoru 2008. Podle mých poznámek:
Divadelní hra psaná ve verších.
Zvláštní, představovala jsem si něco jiného. Něco většího. Ale možná jsem jen rychle a nepozorně četla. Bylo by dobré vidět na jevišti.

5 12.07.2016

Mimo sebe? Ne, tady zatraceně
je každý jenom sebou sám!
A jenom sám se dnes a denně
ubírá cestou sem a tam.
Uzavřen v sudu svého já,
ponořen do své vlastní šťávy,
zazátkován svým vlastním já,
zatáhne se tu v studni svojí hlavy.
Bolesti druhého si nikdo nevšímá,
myšlenky druhého tu nikdo nevnímá.
Jen sami v sobě zvykli jsme si žít
na samém kraji můstku málem -
a kdo by císařem či králem
moh právě tady být než Gynt?!

Bylo to pro mě náročné čtení - emocionálně náročné. "Jen samé slupky." Je nás na světě přes sedm miliard a jak moc se vzájemně potřebujeme. "Co jeden zapomněl - to druhý nese dál. Co jeden ztratil - druhý uschoval." Doufejme.

1 01.02.2016

Spousta osobních témat. Jen jedno z nich: vytrvalost lásky introvertního snílka ke snílkovi extrovertnímu. Neproduktivní a poněkud děsivá síla snu a idealismu v tomhle spojení. Peer Gynt: „Mé zločiny žaluj a vykřikuj!“ Stará Solvejg, která celý život čekala na jeho návrat: „Já neznám žádný. Byls, chlapče, můj a vrátil ses, jak jsi přislíbil. Tebou můj život písní jen byl.“