Pátá minuta je o nás
Klára Pospíšilová , Eva Pospíšilová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459417/bmid_pata-minuta-je-o-nas-4hk-459417.jpg
5
224
58
Dva kluci, které spojuje moře. Jeden ho nenávidí a druhý miluje. Dva různé světy, které se prolnou, a je to láska na první… ránu pěstí! Ethan má rád vysoké budovy, lezení na staré balkóny, šplhání na místa, odkud je vidět celý svět. V moře nemá důvěru, protože v něm něco důležitého ztratil. Dost možná by se s tím dokázal vyrovnat snáz, kdyby tu nebyla matka, která volá uprostřed noci, otec, který nemá tušení, jak s ním mluvit, a jedny zavřené dveře, kterým se Ethan obloukem vyhýbá. Kai moře miluje. Plave k bójce, ačkoli slíbil, že už to neudělá, noří se do vody a počítá. Hledá svůj osobní rekord. Je to o tolik lepší, než se hnát v plaveckém bazénu za vítězstvím, než házet na basketbalovém hřišti na koš, než se usmívat a předstírat, že je někdo jiný. Tihle kluci se navzdory okolnostem sblíží, najdou smysl v půlnočních debatách a v bezcílném potulování městem. Potom se ale úplnou náhodou ocitnou na opačné straně basketbalového hřiště, kde musí odehrát veledůležitý zápas. Zápas o všechno.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha je naprosto odlišná od žánrů, které normálně čtu a
musím říct, že ze začátku mě malinko "vyděsil" počet stran. Nechápala jsem o čem bude tolik stránek, když jde pouze o milostný příběh...
No, to jsem se spletla, jde o mnohem víc než jen o milostný příběh - jde o samostatné příběhy dvou kluků, které se v jednu chvíli protnou, kluků, kteří poznávají sami sebe a hledají si k sobě cestu, ale na té cestě poznáme i jejich rodiny, zájmy a kamarády. Jak jsem se na začátku bála, že mě kniha nebude příliš bavit, tak jsem ji nakonec hltala možná až moc rychle, protože najednou jsem byla na konci a vůbec se mi nechtělo se s klukama loučit. Každý má svou osobnost, která je v knize krásně vykreslená a já je zkrátka oba miluju...no...Ethana možná o malinko víc ;)
Tohle je opravdu jedna z těch knih, tedy alespoň pro mě, u které mám chuť ji začít číst ihned znovu...
Už se moc těším, až si přečtu další knihu od těchto autorek a je mi jedno, jaký to bude žánr, protože jsem si jistá, že mě nezklamou..
Holky Pospíšilovy (bůh mi odpusť pravděpodobnou chybu v ovi/ovy) zkrátka miluju už nějakou tu dobu a přestože tato kniha patří, minimálně za mě, k jejich slabším i tak jsem si ji dokázala oblíbit. Věřím tomu, že až přijde nuda a já začnu opět zapomínat děj, tak si ji s radostí přečtu i potřetí, protože věřte mi nebo ne, toto rozhodně nebyla má první jízda, ta začala na jejich webu již nějaký ten pátek zpět, když příběh byl online a má puberta v plném proudu (i can smell staří in the air). Z prvního přečtení jsem si nepamatovala vůbec nic. Jako absolutně nic, jen to že jsem to četla, což je poměrně mizerné, co si budem.
Hele postavy jo ty byly... nebudu lhát, hoši se mi docela pletli, připadali mi charakterově velmi podobní...? Ze začátku (prvních 200 stran no, nebudu Vám přece lháti, ne) ačkoliv byla každá kapitola nadepsaná jich jménem, čili Ethan nebo Kai, mi i tak dělalo lehké problémy si uvědomit, kdo je z nich vlastně kdo. No to je ale jedno. Hlavně, že jsem je všechny měla ráda a to je hlavní.
Příběh nebyl špatný, prostě klasická romanťárna, u které moc nezáleží na ději, pokud je dobře napsaná, což tedy rozhodně byla. A nebudu Vám přece lháti pt.2., byla tam část, která mě moc nebavila (přemýšlela jsem, že se na to vybodnu), ale nebyla zas tak dlouhá a potom se to zase rozjelo, takže přestože dávám 3 hvězdy, i tak srdečně doporučuji. Bylo to jednoduše... jednoduše krásné.
Pokud jste četli něco z tvorby autorek už dříve, tato kniha se vám bude líbit. Ničím výrazně nepřekvapila, ale určitě nezklamala. Naplnila moje očekávání na maximum, přesně tak, jak to mají holky ve zvyku u každé vydané knihy/povídky
Moc se mi líbily kapitoly naplněné myšlenkami obou kluků a jejich pocity. Po přečtení jsem měla pořád v sobě příjemný pocit a úsměv na tváři.
Pokud hledáte oddechovou lgbt knihu, mohu Pátou minutu určitě doporučit!
Jestliže jste zarputilý puritán, knížku nejspíš odložíte po pár kapitolách. Pokud vám ale nadmíra erotických scén nebude vadit, zaručuju, že si tuhle knížku zamilujete!
Ne že bych brala české spisovatele jako méněcenné než ty zahraniční, to vůbec! Ale nenapadlo by mě, že něco tak dobrého by mohl napsat někdo od nás. Tohle byl totiž zatím ten nejlepší YA román od domácího autora (autorek), který jsem četla.
Celý příběh byl svým způsobem takový zvláštní, působil narozdíl od jiných knih až nadmíru přirozeně, a možná proto mě tolik zaujal. Všechno bylo nepředvídatelné, tudíž člověk do poslední chvíle netušil, co se stane nebo ne. I když byla kniha docela dlouhá, nebyla by pasáž, kterou bych označila za nudnou.
To je asi hlavní rozdíl oproti většině (YA) knihám, co jsem zatím přečetla. Každá scéna jde odhadnout na pět stran dopředu, ale v případě Páté minuty tomu tak nebylo. Nepřišlo mi to zkrátka, jako kdyby si nějaký spisovatel řekl: "Hmm, co takhle napsat nějaký román o dvou gayích, mohlo by to mít úspěch!", ale spíš jako: "Pojďme vyprávět příběh o životě dvou kluků, kteří se do sebe zamilují."
Nejsem úplný zastánce LGBT komunity, ale ani odpůrce, nicméně příběh Kaie a Ethana mě neskutečně bavil a dojímal. Právě díky tomu, že měla kniha tolik stran, se mohl jejich vztah pomalu rozvíjet.
Opravdu stojí za přečtění.
Neuvěřitelná kniha! Tak nádherně napsaná, úžasné postavy (Ethan, ty vole!), krásný příběh. Já prostě žasnu, že se v České Republice skrývá takový poklad jako je Eva a Klára! Proč jsem o nich neslyšela už dříve?!
Knihu můžu určitě doporučit i lidem, co Lgbt literaturu nečtou, protože ta romantická linka je tady tak ne nucená a tak čistá.. Stránky ubývají rychlým tempem a je to tak příjemné čtení. Opravdu mě to na knížku od českých spisovatelek strašně překvapilo! Určitě přečtu znova.
Knihu bych popsala jedním slovem. Dokonalost. Tohle je snad zatím nejlepší kniha, kterou jsem letos přečetla. Nečekala jsem, že mě bude takhle bavit. A už vůbec jsem nečekala, že se do ní zamiluju. Autorky píšou vážně poutavě. Líbilo se mi, jak skvěle popsaly psychiku obou hlavních postav. Poradily si s tím skvěle. Příběh mě od první stránky pohltil. Čekala jsem, že to bude typická Ya kniha s Lgbt, ale tohle je něco jiného. Něco lepšího a rozhodně propracovanějšího. Ethan i Kai na mě působili tak reálně! Žádné pohádkové životy bez problémů. Nejhezčí ale bylo, jak se nám postupně otevírali. Každou další kapitolu nám něco odkryli a já jim byla blíž. Navíc jsem fakt ocenila, že to byla slowburn romantika. Takovou mám totiž nejraději.
A koho jsem fakt měla ráda? Jako fakt, fakt, fakt? Ethana! On byl… jak ho jen popsat. Neuvěřitelný. Líbili se mi jeho sarkastické a dost výstižné odpovědi. Líbilo se mi, že byl takový zvláštní. Jeho chování a myšlení nebylo normální, v dobrém slova smyslu. Já to na něm milovala. Ty jeho myšlenky. Někdy hluboké až smutné. Většinou mě donutil se nad tím zamyslet. Ve spoustě věcech měl pravdu. Hlavně se mi ale líbilo, jak přistupoval k svojí orientaci. Nedělal z toho vědu. Prostě si řekl: „No a co? Je to jedno.” Tenhle přístup se mi líbil. Vlastně takový přístup měl skoro na všechno. A ono se mohlo zdát, že žádné problémy nemá a jeho život je pohádkový, ale rozhodně nebyl. Jen si to nekomplikoval. Proč si život zbytečně ztěžovat? Věci jsou tak a tak, některé prostě změnit nejdou. Nemůžeme je popřít. A on to nepopíral. Přijal se. Navíc, narozdíl od Kaie, to mě jednodušší v tom, že jeho kamarádi a spolužáci byli vážně super. Žádné odsuzování. Přeci nebyl nijak jiný, prostě to byl ten Ethan, kterého měli rádi.
Jak už jsem zmínila, romantická linka byla pomalá. Milovala jsem to. Všechny ty jejich náhodné setkání. Vždycky jsem měla úsměv na tváři, když se ti dva dobírali. Všechno probíhalo v lehkém duchu. Jen ta jejich hádka byla možná malinko zdlouhavá, což mi trochu vadilo. Jenže… všichni nevyřeší všechno hned. A já pro Kaie měla vážně pochopení. Svým přiznáním mohl ztratit všechno. On věděl, jak se jeho "kamarádi" zachovají. Že homosexualitu prostě neakceptují. Teda, jak kteří. A kdyby neměl takového bráchu, tak by bylo také všechno hned snažší. Takže jo, kniha se mi vážně moc líbila. Slovy to nedokážu vyjádřit. Nejde mi to, což vidíte z téhle rádoby recenze. Možná nebude smysluplná, ale lépe to nenapíšu. Doporučuji.
Pátá minuta je o nás představuje LGBT slowburn vztahovku z pera dvou šikovných českých autorek, které bravůrně zachytily vývoj a psychiku obou chlapců - jejich pocity a protloukání se každodenním životem, vztah s rodinou a vypořádávání se se zjištěním, že se jim líbí kluci.
Ethan i Kai měli svoje záliby, přednosti, ale i chyby a chovali se na svůj věk. Může se klidně stát, že na první dobrou vám nebudou úplně sympatičtí, ale jak je budete postupně poznávat, najdete si k nim cestu.
Začátek příběhu jsem vnímala depresivně, a celkově bych řekla že kniha si po celou dobu drží jakousi syrovou reálnost - což ale rozhodně není mínusem. Je skvělý, když se příběh na papíru, který čtete zdá být reálný, až máte pocit, že je reálný.
V téhle knižce se najde hned několik zajímavých myšlenek, a líbilo se mi, že oba kluci mají rádi knihy, zejména pak fantasy.
Co bych vytkla je určitá nepřehlednost, která nastává, když se na scéně objeví více postav. Ztrácela jsem se pak v tom, kdo co řekl.
Jako celek jde rozhodně o povedený počin a myšlenka páté minuty mi přišla zajímavá. I když jsem se ze začátku bála tloušťky, kniha se četla dobře a rozhodně nemáte pocit, že je tady něco zbytečně navíc.
(SPOILER)
Pátá minuta je o nás. Měla jsem problém dočíst pár posledních stránek, protože v samotné knize jeden z kluků knihy nedočítá, tedy samotné konce. Buď je mu totiž naprosto jasné, co se stane a je naprosto unavený z toho, co se píše na konci nebo je prostě nemá rád. Kdo ví. Není tam napsaný konkrétní důvod, ale přes tu nechápavost nakonec najdete pochopení. I přes jejich komplikované životy, pocity a domněnky se přes všechno přenesou paradoxně spolu. Ze začátku bylo trochu komplikované pochopit jejich prazvláštní životní styl. Kai, který hrál basket, i když ho nesnášel, byl i ten stejný Kai, který neustále plaval za bójku a miloval zadržovat dech na tak dlouho, dokud ho pomalu vlastní plíce nezklamaly. Naproti tomu Ethan měl místo hloubek a samotného moře radši výšky a potulování se. Otázkou je, jak se vůbec takto úplně rozdílní lidé mohou střetnout?
Každopádně můžu všem jenom doporučit. Nebojte se toho, že když vás to nebude bavit na začátku, tak se s tím potáhne i zbytek knihy. Moc hezký a milý příběh.
Šebestová3 a Niamh 15 - moc děkuju za vaše komentáře.
Byla jsem na tom úplně stejně, z prolítnutí 436 stran byla celodenní (a půlnoční) záležitost. A podobně si teď říkám: ano, knihy Theo Addaira jsou fajn, ale tohle jde dál, takže zůstávám v úžasu a ptám se sama sebe: proč jsem od těch dvou "pospíšilek" (omlouvám se autorkám) ještě nic nečetla? A hnedle tady na databázi vidím odpověď: ony asi ještě nic jiného nevydaly.
Tak jen doufám, že se to brzy změní, a těším se na další knihu.
P.S. A ta obálka, ta se fakt povedla!
Tak si jen letmo přečtu další román s LGBT tematikou, ať mám o co obohatit besedy pro dospívající...a ono ne, sakra, ono je to vynikající!!! Ono mě to totálně pohltilo!!! Wow...
Hezká YA s nestárnoucím tématem. Nicméně - je to opravdu takto reálné? Ethan, který dosud neměl ani náznak tušení, že by mohl být gay je naprosto neochvějně v pohodě, srovnaný sám se sebou a se vším, jako by byl o hezkých pár let anebo zkušeností starší (ikdyž - věk asi nebude to kritérium). A způsob vyoutování před tátou mi přišel až nereálný. Kaiovi jsem naopak věřila všechno - jeho zápolení samotného se sebou, nerozhodnost a pak vlastně i unovenost z neustálé přetvářky, kterou po něm ale vlastně nikdo nežádal. Ve výsledku to ale bylo moc fajn čtení, líbil se mi vývoj vztahu a vlastně jsem jim hrozně přála happy-end. Takže pokud se na poslední straně trefili, tak snad i jo...
Opravdu nechápu, proč jsem tuto knihu tak dlouho odkládala.
Styl vyprávění byl poutavý a líbilo se mi, jak si autorky poradily s psychikou obou postav. Bylo zajímavé sledovat, jak se nám s každou další kapitolou více otevírají a oceňuji i samotný přesah, který zde je poměrně velký. Nečekala jsem že uvnitř najdu něco tak povedeného a jsem moc ráda, že Pátou minutu můžu zařadit mezi mé nejoblíbenější knihy z tohoto žánru. Dávám 4,75/5* kvůli samotnému konci, který mi přišel až příliš urychlený, ale přesto mě překvapil.
Určitě vřele doporučuji:)
Od počátku mě zaujal velmi poutavý sloh. Byl jako ti dva - mladistvý a přirozený, ne vždy sympatický. Kai je míň v pohodě, než si zbytek světa myslí. Ethan to má v hlavě srovnaný, přestože to od něj nikdo nečeká. Odžijete si s nimi jejich strachy, radosti i pády. Minimálně jejich první pusa za to stojí! Půl hvězdičky strhávám za to, že vlastně nevím, proč se Ethan do Kaie zakoukal a jak se v něm upevnilo přesvědčení, že ho miluje. Snad jsem postrádala nějaké další detaily, ze kterých by šílel, než jen barvu vlasů a očí. Další půlhvězdičku srážím za nedotažený konec, který byl v mnoha ohledech moc hrr. Přitom je kniha s ohledem na žánr celkem objemná. Nicméně mě mile překvapila a těším se na další!
Dva kluci, co k sobě pomalu ale jistě nacházejí cestu. Citlivě napsané. Na dovolené se to krásně četlo. Jen z toho závěru jsem byl trochu rozčarován. Dal bych si pokračování...
Jedním slovem SKVĚLÉ. Kniha se moc hezky četla. Moc pěkný styl psaní, který mi sedl a myšlenky, které mě okouzlily. A taky obdivuje tvůrčí tandem, který se skvěle doplňuje.
Asi jo....možná je pátá minuta o nás...kéž by byla.... .tahle knížka se četla sama a přestože je o dvou klucích....je to vlastně o něčem, co se může dít i vám.... líbí se mi myšlenky, které v té knížce jsou...líbí se mi styl psaní...líbila se mi natolik, že i když jsem si jí půjčila z knihovny, musela jsem si ji pořídit i domů :)
a..... jen tak na ukázku.... třeba tohle:
"Nejhorší je, že žádnej příběh nemá šťastnej konec. Nakonec to totiž vždycky jeden z těch dvou posere. Můžeš jen doufat, že to nebudeš ty. A když je po všem, sere tě, žes to nebyl ty."
Cítil se neuvěřitelně šťastně kvůli všemu, co se stalo. A zároveň nešťastně, protože to muselo skončit. Možná, že o tom veškerá zamilovanost je. Cítit se rozporuplně. Dobře i špatně v tu samou chvíli..
Štítky knihy
homosexualita láska střední škola gayové LGBT, queer, LGBT+
Kniha Pátá minuta je o nás je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 242x |
| Čtenářské výzvě | 27x |
| Doporučených | 39x |
| Knihotéce | 70x |
| Chystám se číst | 164x |
| Chci si koupit | 59x |
| dalších seznamech | 7x |
Bravo! Holky, já vám hrozně děkuji za takovou úžasnou knihu! Příběh je krásný, romantický, dramatický, vtipný, plný tajemství a pomalého odhalování, sbližování dvou trochu ztracených duší - je tu zkrátka všechno, co v takové knize chcete číst! Je to příběh o lásce, které hlavní hrdinové staví do cesty překážky, ale ona se dere dopředu a nic ji nezastaví. Kam se hrabou některé zahraniční knihy. Styl psaní je úžasný, rozmanitý, není vůbec jednoduchý (jen z pohledu Ethana jsem si musela chvíli zvykat, ale pak už to neřešíte). V příběhu je spousta myšlenek, nad kterými jsem se opravdu hodně pozastavila a přemýšlela nad životem, ztrátami, jak je důležité stát si za svým, ale zároveň být trpělivý. Nejde jen o knihu, kterou otevřete, když se nudíte a chcete jen tak něco na zabití času. Ale je to něco, co vám skutečně něco dá, co vás zasáhne, protože u mě to tak rozhodně bylo. S každou stránkou jsem žasla a jako ano, co si budeme... Půlku knihy jsem byla neskutečně frustrovaná z toho, jak se Kai a Ethan chovali . Ale počkat si na jejich pátou minutu opravdu stálo za to. Ten název a ta myšlenka s tím spojená, je něco neskutečného, takže já vám říkám, pokud vám nevadí nebo rádi čtěte LGBT, tohle si musíte přečíst! ️️️ DĚKUJI! Po delší době opět kniha, u které můžu říct, že mě rozsekala.