Pán se stará

1 18.03.2022

Výborná kniha, určená především lidem uvnitř katolické církve, vhodná pro pomalejší (a rozjímavé) čtení. Vychází z apoštolské exhortace papeže Františka Radost z evangelia, ale autor se nebojí úvahy o křesťanství a církvi prokládat vlastními zážitky a vzpomínkami, díky čemuž se text snadno a příjemně čte (v tom mi připomíná knihy P. Heryána). Nejvíc mě nadchla kapitola Nevyslyšená modlitba.

Měla jsem tu čest zúčastnit se i jedné přednášky P. Prokeše a vím, že je to moudrý a zapálený kněz, který má rozhodně co říct. Jeho prvotina to jen potvrzuje a já moc doufám, že bude psát dál.

1 01.02.2021

Četl jsem ji tak trochu za domácí úkol, než jsem se měl setkat s autorem a dostal jsem od obou mnohem víc než jsem čekal. Pro někoho, kdo se musí neustále prát s vlastní arogancí a přezíravostí vůči ostatním je to velice užitečná kniha, stejně tak jako je užitečné se setkat s autorem. Kniha opřená o Evangelii gaudium papeže Františka se čte snadno, snadno se odkládá a zase otvírá a končí podněty pro sebezkoumání, kvůli kterým je lepší ji nikdy nezakládat příliš hluboko do knihovny. Měla by být pořád po ruce.

1 31.12.2020

Krásná kniha. Velmi jemná. Citlivě a s rozvahou překládané úvahy o životě naší církve. Líbí se mi, jak s jemně a s respektem vůči tématům autor popisuje českou církev a předkládá návrhy na nové cesty ve světle exhortace (spisu) Evangelii gaudium papeže Františka.
Jsem moc ráda, že jsem ji četla. Forma - krátké úvahy- i způsob psaní mi dokonale vyhovovaly.

2 03.09.2020

Knihu se rozhodně nepokoušejte přečíst na jeden zátah. Až budete mít čas a chuť přemýšlet nad sebou, nad svým okolím nebo nad církví, tak ji otevřete a přečtěte si kapitolu, podnětů vám k tomu dá víc než dost. Pepa Prokeš tu dělá to, co mu jde ze všeho nejlépe - ukazuje jak se víra může propisovat do našeho života, a nutí nás nad tím přemýšlet.

3 29.05.2020

Když jsem si knihu půjčovala, ani jsem netušila, jak pečlivě ji budu číst; většinou nemívám ke sbírkám úvah až tak blízko. Nicméně v některých místech mi právě v tuto chvíli velmi zarezonovala, a tak jsem si ji opravdu užila a pročetla několikrát. Asi klíčové téma pro mne bylo kreativní prožívání... ale každý si v tom může najít své...

Autora znám osobně z doby, kdy ještě působil v mém rodném městě (tedy ho pamatuju ještě jako hnědovlasého), takže si pro tentokrát dovolím být zcela neobjektivní.
Pepa je hluboký, přemýšlivý a citlivý člověk a má slušný dar slova. S radostí jsem proto přijala informaci, že vydal svou prvotinu - co jiného než úvahy a povzbuzení, které mu tak skvěle jdou. Eseje stojí a padají na osobnosti autora a tato kniha stojí na vpravdě pevných základech. I když by jí hlubší editorská práce neuškodila - našla jsem tam několik stylistických chyb.
Jako doplněk doporučuju Pepova videa na YT kanále Poutní místo Lomec. A knihu samozřejmě doporučuju k přečtení.

10.04.2020

Libí se mi způsob, jak autor píše a uvažuje. Věřím, že to bude fajn člověk a dobrý kněz. Měla jsem ale trochu problém knihu dočíst, je určena v podstatě jen katolíkům a to ještě těm, kteří jsou s církví "srostlí". Většina úvah se týká katolické církve a jejího fungování. Člověka mimo církev více osloví např. knihy Ladislava Heryána ze stejné edice Portálu, které se daleko více zabývají běžnými lidmi a každodenním životem.