Paměti presidenta Pavla Krügra

14.08.2022

Pokud by pro mne měla nějaká osoba ztělesňovat dějiny jižní Afriky, byl by to právě Paul Krüger.
Kdybych na jeho paměti nahlížel dnešní optikou, mohl bych v nich najít rasismus a třeba také lov zvířat, která dnes patří mezi ohrožené druhy. Jenže tehdy byla jiná doba a Krüger při lovu divoké zvěře několikrát málem přišel o život a zůstaly mu zdravotní následky (přišel o palec). A přestože zastával názor, že běloši by měli vládnout černochům, zároveň těmto nabízel ochranu pod zákony republiky a vzdělání. (Náčelníci kmenů na území Jihoafrické republiky již nemohli popravovat své poddané, jak se jim zlíbilo.)
V Krügerových pamětech se od doby jeho mládí až do jeho stáří, kdy se musel uchýlit do exilu v Evropě prolíná prakticky vše, co se v jižní Africe dělo. Získávání nových území, lov zvěře, boj s domorodci, občanská válka, období prosperity, které bylo vystřídáno narůstajícími spory s Brity a búrskými válkami. Krátce poté, co vzala za své samostatnost Jihoafrické republiky, umírá i Krüger.
Co se týká britských představitelů, Krüger přes počáteční roztržku nachází přítele v siru Herkulu Robinsonovi, na druhou stranu nenechává nit suchou na Cecilu Rhodesovi a ministru (Josephu) Chamberlainovi (otci pozdějšího ministerského předsedy Nevilla Chamberlaina). A již tehdy platilo, že imperiální politika vedoucí k válce je svinstvo a válka je vůl.
Některé Krügerovy kroky mohou dnes být viděny jako mylné (spor s nejvyšším soudcem Kotzém), ale byl to člověk zbožný, který žil pro jižní Afriku a své spoluobčany, leckdy nasazoval život a své životní úsilí věnoval rozvoji země, které byl presidentem. To, že toto úsilí bylo zhaceno válkou, ve které britská přesila porazila Jihoafričany, neubírá nic na velikosti Paula Krügera jakožto historické postavy.