Paměť okamžiku

09.01.2022

Ztišené a ryzí, hlubokou zkušeností, erudicí, duchovnem a - - pokorou tepané verše neprávem opomíjeného básníka a skvělého člověka, jenž bohužel nedávno (30. 5. 2021) nečekaně opustil své blízké, milovanou Pecku a Znojmo a v neposlední řadě i českou a polskou literaturu, které skromně a nenápadně, ale o to kvalitněji obohacoval svou původní tvorbou i rozsáhlým překladatelským dílem. Přikládám jednu z řady jeho skvostných meditativních básní, v tomto případě s reynkovským nádechem, coby vzpomínku na tohoto nefalšovaného "kulhavého poutníka" české a polské kultury:

V hostinci U Mikšů

Ještě je slyšet měkké nářečí
ke konci století pod horami.
Pivo nás ze chmur vyléčí,
každý sám, a přece ne tak sami.

Co řekli jsme a co jsme říci chtěli?
Hodiny pozpátku, čas zvolna plyne
k počátku věcí, jež se uzavřely:
ticho je, teplo, kočka se choulí v klíně.