Ota Pavel: Pod povrchem

Měla jsem to štěstí, že jsem v předminulé sezóně viděla v Kladenském divadle přestavení Jak jsem potkal ďábla, které je o Pavlovi. Dotýkalo se i jeho života po nervovém zhroucení. Jsem ráda, že jsem se dostala k této knize, která mnohé osvětluje a ukazuje Otu Pavla v mnoha polohách. Myslela jsem, že jeho psychické potíže pramenili z dětství. Překvapením pro mě bylo, že stejnou psychickou poruchu měli už dříve v rodě a trpěl jí i jeho syn.

Poslouchala jsem na ČRo. Několikrát. Při poslechu mi na pozadí běžely filmy, do kterých se moc hezky podařilo vnést nádhernou poetiku jeho knih - Zlatí úhoři (Jak jsem potkal ryby) a Smrt krásných srnců. Obě knihy mapují život rodiny Pavlů (Popperů), kdo zná filmy, má představu o osudech rodiny, nicméně tahle kniha je velmi zdařilým uceleným pohledem zvenku, doplněná korespondencí mezi rodinou a přáteli. Otův boj se svou psychikou mě místy šokoval. Jeho texty v sobě mají tolik něhy, úcty k obyčejným lidem, těžko se mi spojují s vnitřními běsy, které Ota Pavel často prožíval. Usmívala jsem se nad jeho texty ke sportovním utkáním. Spojit touhu po vyhraném zápase, vzrušení, bojovnost, kterou fotbalisté prožívají před utkáním s čerstvě vypranými voňavými fotbalovými dresy mi přišlo odvážné a geniální zároveň.

Ucelený pohled na život OP, přehledně a čtivě popsán, s výňatky z korespondence, s poznatky od blízkých i pamětníků. O vrozené touze přežít s lehkostí svého otce i porozuměním své matky. Vysvětlení, proč při čtení jeho knih cítíte jakousi lehkost a radost, ale i tíhu a smutek. Povedená kniha.
Posloucháno na ČRo.

Na doporučení jsem si poslechla audioknihu „Ota Pavel – Pod povrchem“ a musím říct, že to pro mě byl hluboký a silný zážitek. O Otu Pavlovi už ledacos vím – byla jsem v jeho muzeu, jeho knihy i povídky miluju. Přesto mi tato audiokniha otevřela nové souvislosti a přinesla mnoho informací, které jsem dřív neznala.

Co mě při poslechu nejvíc zasáhlo? Především to, jak těžký životní boj Ota Pavel vedl. Trpěl psychickými problémy, depresemi a podstupoval léčbu, která tehdy zahrnovala i elektrošoky – to pro mě bylo až děsivé. A přesto, nebo možná právě proto, dokázal napsat texty tak plné krásy, života a něhy k obyčejným věcem. Nejprve mi to připadalo jako obrovský rozpor, ale pak jsem si uvědomila, že to tak být nemusí – že člověk, který pozná bolest, může ze sebe vydolovat tu největší hloubku a citlivost.

Audiokniha mi potvrdila, jak výjimečný člověk Ota Pavel byl. Jeho příběh je dojemný, inspirativní a zároveň drsný. Vřele doporučuji všem, kdo mají jeho dílo rádi, nebo kdo se chtějí podívat pod povrch jednoho velkého spisovatele.

Již se těším na další díly jeho knihy mám moc ráda jeho syn byl tak poetický bohužel zdědil i něco jiného

Protože mi Kaczorowkého biografie Oty Pavla byla pohlazením na tři zatažené a nevlídné večery, chtěla bych v této recenzi zůstat u těch malých dějin, těch, které prožívá jedinec a jeho rodina. Skutečně, kniha je laskavé vyprávění o životě rodiny Popperů, zejména tatínka Lea, ale také vyprávění o přátelství, které pomáhalo Pavlovým v dobách, kdy jim bylo těžce a ještě hůř. Bolestně jsem si uvědomila, že bez přátel by rodina nikdy nepřežila ani doby nacistické, ani doby, v nichž Ota Pavel zápasil se svou nemocí. Máme my dnes takové přátele? A co to množství úplně cizích lidí, u nichž Ota na svých toulkách prostě zaklepal na dveře a pak se k nim do jejich domu vracel a žil s nimi po mnoho dní i týdnů? Jaký byl, že si získal důvěru, a jací byli ti, kteří mu svou důvěru dali?

Kaczorowského text není odborným stylem, pohybuje se někde na pomezí mezi populárně naučným a uměleckým, způsobem psaní mi text hodně připomněl autobiografii Já, Asimov, která byla až dosud nejlepší biografií, kterou jsem kdy v životě přečetla.

Kaczorowki často líčí životní osudy rodiny přímo pomocí textů Pavlových knih. Pokud knihy neznáte, nepoznáte, kdy je text Kaczorovského a kdy Pavlův. Nepostupuje přímo chronologicky, jen téměř chronologicky. Fascinující je vyprávění o životě Lea Poppera, protože tak dobrodružný život by vydal na několik hollywoodských thrillerů. Stejně ohromující, ale tentokrát děsivé jsou popisy Otovy choroby a jejího vlivu na celou rodinu. To vše rámované úryvky z Otových knih, dopisů, vzpomínek přátel.

Kniha má ještě jednu linii, a totiž životní a umělecké osudy Otova nejlepšího přítele Arnošta Lustiga. Nikdy mě nenapadlo, že Ota Pavel, tak zvaný oficiální autor, měl tak blízké kontakty právě s Arnoštem Lustigem, který většinu svého života strávil na cestách a nakonec zůstal v emigraci.

Proč tedy číst Kaczorowkého text? Protože kniha přináší vhled do povahy Oty Pavla, do jeho vnitřního světa, do jeho touhy, nadějí a obav. V centru biografie je člověk a jeho běsi, nikoli Pavlovo dílo, o němž se ale v knize dozvíme dostatek, abychom chápali, jak Pavel tvořil, jaké byly jeho pracovní metody, kde a jak nacházel inspiraci. A navíc nás kniha pohladí na duši, což se hodí v každé době.

Precizně vypracovaná biografie, která sahá ještě daleko před Otu Pavla. Pokud se o tomto skvělém spisovateli chcete dozvědět víc, tohle je ta pravá kniha a absolutní základ. Dokonce mi připadalo, že se autorovi Pavlův životopis podařilo beletrizovat - přesně ve stylu Oty.
Kniha se četla jedna báseň, možná zpočátku se v tom dá trochu zamotat, když se vypráví o Otových prarodičích, ale jinak čtení velmi rychle utíká. Autorovi se podařilo příběh Oty a jeho okolí vykreslit s nadhledem a nenucenou přirozeností. Krásně vykresluje kontrast mezi zábavnými povídkami z dětství a těžkou životní cestou, která spisovatele nešetřila. Člověk měl chuť nad tím osudem uronit slzu. Vřele doporučuji!

Ota Pavel. Můj oblíbený. Co jsem o něm věděla? Dohromady nic. Je potřeba vědět víc? Ne. Přečtete si knížky z prostředí sportu. Přečtete si - Smrt krásných srnců, třeba. A jiné. Odkoukáte zfilmované. Áchnete. Jaký že to spisovatel! Pravda. K tomu jako by nebylo co dodat.

Často mi anotace ke knížkám připadají zavádějící. Vyzrazující. Glorifikující. Hloupé.
Tahle ne. Vzala mi vítr z plachet, ale já bych to stejně takhle věcně postihnout nedovedla.
...Intimní sága 20. století. Velké události, určující lidský osud, aniž by na ně měl člověk vliv...
(Trochu mi to koncepčně připomíná nedávno přečtené "Věci, kterých jsem se nezbavil" od jiného Poláka).

Ne, některé věci člověk neovlivní. Ale dodat se dalo hrozně moc.
Jak píší kolegové, množství zdrojů, které dobře obeznámený autor kompetentně a přitažlivě zpracoval, sahá hluboko pod povrch(ní) informace o Otovi Pavlovi. Ledacos budí rozpaky, ale nikdy zahanbení z četby, díky níž se člověk vtírá komusi do soukromí.
Neuvěřitelně zajímavé, mnohovrstevné, naprosto úžasně napsané. Moc doporučuju.

Řekl bych poctivá, vyzdrojovaná kniha, která vykresluje celkový obrázek o mém oblíbeném spisovateli. Některá fakta o Otovi Pavlovi jsou samozřejmě lehce nepříjemná, ale jsem rád, že jsem se mohl dozvědět celou pravdu. Díky

Jsem moc ráda, že jsem se k této knize dostala. Bylo to velmi zajímavé čtení, od rodinné historie (a v podstatě i anamnézy), přes počátky profesní kariéry až po příklon od novinařiny k spisovatelské dráze. Život Oty Pavla nebyl vůbec jednoduchý, jeho konec byl trpký. Hodně mě zaujal vztah mezi Otou Pavlem a Arnoštem Lustigem, o tom si určitě ještě nějaké zdroje vyhledám. Znám film Smrt krásných srnců, teď si ráda přečtu i povídky, na základě kterých vznikl. Vysoce hodnotím množství zdrojů, které autor Aleksander Kaczorowski v závěru knihy uvedl, jakož i stručný přehled života Oty Pavla tamtéž. Je vidět, že autor je novinář a práce se zdroji mu není cizí.

Zajímavá kniha nabízející ucelený pohled na známého českého spisovatele a novináře. Skvěle doplněné o průhledy dějin poloviny 20.století v Československu.

Velmi pěkně sepsaný životopis. Lidsky a příjemně. Moc pěkně se to četlo a to životopisy úplně není můj šálek kávy...

Jako doplněk k jeho knížkám dobré přečíst (a možná také ne, pro zachování idealizace...), začátek životopisu z jeho knih hodně čerpá, dobrý průnik s historickými událostmi … ale chybí mi názory jeho blízkých, známých … zmíněn názor pouze jeho syna a ten dvakrát příjemný není...