Ostrava za ostnatými dráty

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Rozhovory s pamětníky nacistické a komunistické perzekuce / Deset rozhovorů s pamětníky z Ostravy a Ostravska plasticky ukazuje složitost českých dějin 20. století. Ve vzpomínkách respondentů se objevuje nacismus i komunismus, roky v koncentračních táborech, komunistických lágrech i věznicích, každodenní život i životní bilancování. Vyprávění pamětníků doplňují desítky archivních dokumentů a fotografií....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/194097/ostrava-za-ostnatymi-draty-4Fc-194097.jpg 44
Nahrávám...

Komentáře (2)

Kniha Ostrava za ostnatými dráty

cori
10. dubna

Kniha přináší 10 rozhovorů s lidmi, kteří zažili nacistickou a komunistickou perzekuci. Alois Čoček (1925-2016) - během vojny se pokusil o přechod hranic, odsouzen za zběhnutí a velezradu na osm let, po polovině trestu propuštěn, ale kvůli setkání se svým bratrem - agentem-chodcem, znovu zatčen a odsouzen k 12 letům odnětí svobody.
Věroslav Dušek (1922-2020) - člen Sokola, chtěl vstoupit do cizinecké legie, zatčen gestapem, 4 a půl roku vězněn v koncentračních táborech.
Luděk Eliáš (1923-2018) - vězněn s rodiči v Terezíně, Osvětimi a Schwarzheide.
Karel Polášek (1926) - člen katolického hnutí Společenství, v roce 1961 zatčen a odsouzen za velezradu k 10 letům, propuštěn po roce na amnestii, jeho žena Františka Polášková (1925) -členka katolického hnutí Společenství, odsouzena za velezradu na 5 let, propuštěna též po roce na amnestii.
Zdeněk Růžička (1925-2019) - spolu s bratrem zatčen a po krutých výsleších StB odsouzen v roce 1950 za velezradu na 14 let.
Michal Salomonovič (1933-2019) - v roce 1941 deportován s rodinou do ghetta v Lodži, vězněn v Osvětimi, Stutthofu, Drážďaněch, s matkou utekl z pochodu smrti.
Rostislav Sochorec (1931) - syn lidoveckého poslance, který byl již 23. února 1948 zatčen a po dvou měsících věznění údajně spáchal sebevraždu, rodinný statek byl zkolektivizován, rodina vystěhována, služba u PTP.
Zdeněk Štich (1928-2013) - vyloučen z vojenské letecké akademie, protože odmítl vstoupit do KSČ, vyráběl a šířil protikomunistické letáky, odsouzen v roce 1949 za velezradu na 10 let. v roce 1951 se pokusil o útěk z jáchymovského tábora č. 12, byl chycen a zmlácen tak, že ochrnul a ztratil paměť. Dostal milost a díky rodičům se znovu naučil číst, psát, mluvit a ovládat invalidní vozík a později chodit o berlích. Paměť se mu nikdy nevrátila.
Eva Vláhová (1943-2013) - dcera politického vězně, otec odsouzen v roce 1954 na 11 let, nemohla studovat a měla problémy v zaměstnání.
Leo Žídek (1932) - katolík a skaut, kvůli tomu, že nebyl člen ČSSM, nebyl připuštěn k maturitě, při pokusu kontaktovat převaděče byl zatčen nastrčenými agenty StB a odsouzen v roce 1953 na 8 let za velezradu.
Každý z dotazovaných odpovídá závěrem na otázku, co je smyslem života.

tittanie
27.10.2020

Velice zajímavá kniha. Člověk by si řekl, že po válce bude klid, ale ne. Mám pocit, že po ní to bylo horší a opravdu mě překvapuje, jak to ti lidé brali.