Ohromné maličkosti

Kniha upozorňuje na základní paradox lidského vnímání. Mnohé věci, jež se člověku jeví jako velkolepé a oslnivě krásné, při bližším ohledání svou fascinaci ztrácejí, přičemž věci zdánlivě nepatrné a bezvýznamné v sobě mohou skrývat hluboké významy nebo neotřelou krásu. Gilberth Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton čtenáře uvádí do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne zcela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to jsou především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich a Jiří Suchý. ...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/32020/ohromne-malickosti-32020.jpg 4.655
Originální název:

Tremendous Trifles (1909)

Žánr:
Literatura světová, Fejetony, eseje
Vydáno:, Václav Petr
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (13)

Přidat komentář
Toffee
02. února

Příjemné fejetony o obyčejných věcech, které přehlížíme nebo nad nimi obvykle nepřemýšlíme. Spousta hezkých myšlenek. Za všechny třeba:
- zmatek života vzniká z toho, že je v něm příliš mnoho zajímavých věcí, než abychom se o ně mohli zajímat
- spěchat, když má člověk odpočívat, je činnost, která se vyplácí ze všeho nejméně

Elieneth
20.11.2017

Je úžasné s jakou lehkostí a zároveň vážností dokáže Chesterton mluvit o naprosto všedních věcech. Po přečtení této knihy se snad opravdu aspoň pár lidí podívá s úplně novým zájmem třeba na tu spoustu "zbytečností", které mají v kapsách. :)

Chesterton
05.11.2017

Přesně jak píše Amaranta - podmanivost, vtip a duchovní šarm:) Zároveň nezdolný životní optimismus, neotřelost a naděje pramenící ze vztahu Bohu, aniž by to vyloženě trčelo z každé stránky:)

MilujuV.Huga
01.11.2016

Všichni máme v knihovně jednu poličku a na ní knihy, které neradi půjčujeme. Na této polici obvykle střežíme své největší poklady. Nenápadně odvádíme řeč jinam, pokud někdo chce k přečtení nějaké dílo z této naší police. A nechceš si raději půjčit, říkáme v takových chvílích a ukazujeme na svazky na druhé straně naší knihovny.

Ale krátce: Chestertonovy Ohromné maličkosti vám nepůjčím.

Plútarchos
27.03.2016

Ohromná novinařina! Chesterton dokáže přimět čtenáře přemýšlet o jednoduchých maličkostech našeho každodenního života, těšit se ze zdánlivě banálních věcí, jež nás obklopují, radovat se z obyčejného života. Když se totiž zaměříme, na ty "obyčejné" věci, uvidíme zázraky, které v každodenním shonu a lopotě nevnímáme. V kratičkých esejích popisuje překvapivě neotřelý, netradiční až kuriózní pohled na běžné záležitosti člověčenství, poukazuje na některé stinné stránky lidské snahy o pokrok a obhajuje věci, které se snad přežily, nebo se jim nedostává patřičného ocenění v dnešní (tehdejší) společnosti. Kdyby žil Chesterton v dnešní době, určitě bych sledoval jeho blog na internetu.

"Všecko záleží na psychologickém přístupu; a v této chvíli je můj přístup docela pohodlný: zůstanu klidně sedět na svém místě a zázraky a dobrodružství si na mne budou sedat jako mouchy. A je jich hodně, za to vám ručím. Svět nikdy nezajde na nedostatek divů; pouze na nedostatek údivu."

igor6519
19.11.2015

Asi najlepší prvý kontakt s dielom G.K.Chestertona - jednoducho skvelé čítanie pre každého, kto chce hlbšie čítanie na niekoľkých stranách.

marmota-b
13.10.2015

Já osobně se při čtení téhle knížečky nikdy neubráním myšlence: ano, tady to vzal C.S. Lewis, tady to vzal Karel Čapek. Chesterton je možná o něco menší velikán, ale jsem si dost jistá, že bez těchhle jeho postřehů by ani Lewis, ani Čapek nebyli právě takoví, jako nakonec byli... I Čapek se přece věnoval lecjakým ohromným maličkostem, jako je zahrádkaření, a viděl v nich mnohé veliké věci; i Lewis bránil pohádky. A tohle myslím výborně vyjadřuje, v čem je tahle knížka dobrá: pošťouchne vás, abyste si i vy začali všímat. Některé z Chestertonových postřehů se skutečně váží k dobovým a místním reáliím, takže člověk se zájmem o Anglii je asi ocení mnohem víc než někdo, kdo ke knížce přijde jen náhodou. Ale spousta z nich je dosti univerzální a jeho poetická řeč a popisy nesmírně evokativní, takže není divu, že ho tolik jiných autorů jmenuje mezi svými inspirátory.

cessy
14.05.2013

„Dospělí lidé si nehrají s hračkami z jednoho důvodu; a je to pádny důvod. Je to proto, že takové hraní zabere mnohem víc času a dá mnohem víc práce než cokoli jiného. Hrát si jako si hrají děti, je ta nejvzácnejší věc na světe; a jakmile se dostaví drobné povinnosti a starosti, musíme se do určité míry vzdát tak ohromného a náročného životního plánu. Máme dost sil na politiku a obchod, na umění a filozofii; ale nemáme dost síly na hraní. To je pravda, kterou potvrdí každý, kdo si jako dítě někdy s něčím hrál; každý, kdo si hrál s kostkami, s panenkou nebo s vojáčky. Novinářské zaměstnání, kterým si vydělávám na živobytí, se nevykonáva tak důsledne jako tahle práce, kterou se nevydělá vůbec nic. Vezměte třeba ty kostky. Vydate-li zítra knihu o dvanácti svazcích nazvanou „Teorie a praxe evropské architektury“,vaše dílo bude možná pracné, ale v podstatě zbytečné. Není tak vážné jako práce dítěte, které staví kostky. Jednu na druhou; a to z toho prostého důvodu, že když se vám to dílo o architektuře nepovede, stejně vám nikdo s konečnou platností a úplně nedokáže, že je špatné. Ale když se nepovede stavba z kostek, tak to prostě spadne. A dítě, pokud vím, začne slavnostně a smutně stavět znova. Kdežto autora, jak známo, nepřijmeje nic na světe, aby sedl a pokusil se svou knihu zlepšit, natož napsat ještě jednou.“

Nielen takéto, ale množstvo iných úvah na rozličné témy možno nájsť v tejto naozaj tenkej knižôčke. Avšak útla je len rozsahom, obsahovo vás doslova a do písmena ohromí. Skutočne neviem, či je lepšie čítať knihu naraz, alebo po častiach, tak ako som to robila ja, každý deň jednu úvahu, vychutnávajúc každú vetu. Skôr sa prikláňam k druhému z menovaných spôsobov, nakoľko tieto krátke črty na seba nenadväzujú a v každej z nich sú myšlienky, ktoré pravdepodobne zamestnajú vašu myseľ na dlhší čas a dostatok entuziazmu, aby vám vydržal do ďalšieho dňa. Po ich prečítaní sa možno budete cítiť tak akosi podivne lepšie.

Gilberta Keitha Chestertona vnímam ako človeka s obrovským rozhľadom, neopísateľne bohatým vnútorným myšlienkovým svetom, nevídaným postrehom a zmyslom pre maličkosti, ktoré my, bežní ľudia, nevnímame, nerozmýšľame nad nimi, alebo ak si ich aj uvedomujeme, málokedy ich vieme oceniť. Jeho myšlienky sú pohladením na duši, sú vtipné, zábavné, milé, hravé, nevtieravé a pútavé, podané skutočne majstrovským spôsobom, ľahko čitateľné, síce dobové so zakomponovanými názormi na vtedajšiu spoločnosť (zbierka vyšla v roku 1905, jednotlivé úvahy ako novinové články vyšli ešte skôr), ale aktuálne a aplikovateľné aj na dnešné pomery. Názov tejto zbierky je mimoriadne presný a robí česť tak jednotlivým črtám, ako i samotnému Chestertonovi.

Koka
06.05.2013

Moje z nejmilejších - pomůže, poradí, pobaví, posune k jiné optice vnímání. Moc hezké!!!

Garik
17.03.2013

Pekne písané, ale niektoré tie eseje ma skrátka nudili, iné, plné pre nás už nepochopiteľných narážok, sa vzťahovali vyslovene k vtedajším politickým reáliám. No našli sa aj dobré, obsahujúce naozaj zaujímavé myšlienky, pričom sa našli aj hotové skvosty. Ako celok to však hodnotím ako priemer. Darmo, Chesterton tieto eseje písal do novín a sotva možno očakávať, že tam posielal (možno týždeň čo týždeň?) iba samé perly ducha.
Zaujalo ma napríklad, že sa hlásil k liberalizmu. Vidieť, ako sa časom menia obsahy pojmov – dnešný liberalizmus je čosi s kresťanstvom absolútne nezlučiteľné.

kolacky
17.07.2012

Velmi příjemně čtivá kniha. Moje oblíbená povídka/esej/fejeton je o kopci z křídy...

Amaranta
27.03.2012

Chestertona jsem náhodou vyhrabala ve staré zděděné knihovní skříni s tušením, že to, co jsem o něm slyšela, byla chvála. Ale nečekala jsem, že skici těch maličkostí budou mít takovou podmanivost, vtip a duchovní šarm. Přitom právě tento morální rozměr je vždy umístěn do několika či jen jedné poslední věty a člověku spadne pusa. Po Maličkostech následují Obrany a těmi jsem se ještě neprokousala, ale taky za to stojí - je to ten typ literatury, do které se vám moc nechce, ale když ji přelousknete, hlava se vám vznese o pár cenťáků výš.

WEIL
01.12.2011

Ano, jsem rád, že je to zde napsáno - do tohoto světa patříme i nepatříme.
Toho si asi tu a tam všimne u sebe každý, že je tu jen na návštěvě, a že s tím nic nenadělá. Ale taky se říká, že kdo si toho nevšimne, tak ten má život snadnější a pohodlnější.