Odpusťte mi, váš Leonard
Matthew Quick
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/229925/bmid_odpustte-mi-vas-leonard-gRi-229925.jpg
4
628
157
Právě dnes má Leonard Peacock narozeniny. Dnes si do batohu k učebnicím přibalí P-38, pistoli nacistického důstojníka, kterou zdědil po svém otci, a zastřelí svého bývalého nejlepšího kamaráda a potom i sebe. Už se nemůže dočkat. Ještě předtím se však musí rozloučit se čtyřmi lidmi, na nichž mu záleží: sousedem Waltem, posedlém Humphreym Bogartem, houslovým virtuózem a spolužákem Babakem, Lauren, jež miluje Ježíše (a do níž byl trochu zamilovaný zase Leonard), a herr Silvermanem, který ho na střední učí o holokaustu...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
Forgive Me, Leonard Peacock , 2013
více info...
Přidat komentář
Kniha mě na první pohled zaujala svou obálkou a námětem. I když jsem čekala malinko něco jiného, kniha mě nezklamala. Je napsána čtivě, poznámky pod čarou se mi líbily (i když klidně mohly být součástí textu). Je v ní spousta myšlenek, které jsou napsané jen tak jakoby mimochodem, ale přitom mají velkou hloubku a nutí člověk přemýšlet.
Při čtení jsem si říkala, jestli jsem náhodou z Young adult knih už nevyrostla.. Ale ne, nevyrostla.. Byla jsem prostě a jednoduše zklamaná, a to se moc často nestává..
Za mě má tato kniha téma, které je velmi citlivé, a spisovatel ho dle mého nepojal nejlíp, a bohužel se mi nelíbily ani dopisy z budoucnosti, které jsem četla opravdu s nechutí.
Leonard mi byl od začátku nesympatický, a chtěla jsem mu dát několikrát ránu do obličeje..
Ale pár posledních kapitol si to u mě kniha vylepšila.. Aspoň o tu jednu hvězdičku..
Moc nechápu tak dobrý hodnocení. Za mě je tohle jedna z nejnadhodnocenějších knih, co jsem četla.
Leonard mi byl už od začátku strašně nesympatickej a působil celou dobu hrozně otravně a ufňukaně. Čekala jsem vážně nějakej příběh s hlubším smyslem a ne-happyendem.
Odpusťte mi, váš Leonard je vážně skvělá kniha. Ja jsem ji přečetla během půl dne a potom jsem se na tím musela vážně zamyslet. Prostě BOMBA!
Narazila jsem na tuto knihu náhodou a víceméně si ji půjčila pro téma do Čtenářské výzvy. Ale určitě to nebylo marné čtení, kterého bych litovala! Stojí za přečtení a donutí člověka přemýšlet... o lidech jako je Leonard, kteří jsou mezi námi, o dobrých duších jako je Herr Silverman, o tom, jak moc důležití jsou rodiče v našich životech, o tom, jak je dospívání a hledání sama sebe náročné atd. Nadchly mě i dopisy z budoucnosti, krásný nápad. Jen jednu hvězdičku jsem strhla za poznámky pod čarou, které mě spíše rušily a odváděly pozornost od děje a bylo by lépe je zasadit do příběhu.
Tato kniha nemá chybu - přečetla jsem ji za jeden den, nešla prostě pustit z ruky. Neustále jsem se ptala: proč? Co se ti to stalo? Hlavní hrdina mi byl už od první stránky hodně sympatický a jaksi blízký. Opravdu doporučuji!
"Jsi jiný. Já jsem taky jiný. Být jiný je dobrá věc. I když je to těžké. Já to vím, věř mi. "
Young adult high level. V podstate ma štve že sa mi táto knižka moc páči. Je totižto skvelo napísaná, ale vzhľadom na vek hlavného hrdinu (rozprávača) sa pričasto striedajú hlbokomyseľné pasáže s tými nevyzretejšími. Druhá vec ktorá podľa mňa v literatúre nie vždy funguje, je gradácia prezradenia motivácie postavy, a jej prezradenie až v závere, kde sme už z náznakov pripravený na vše možnú hrôzu a nezasiahne nás naplno. Quick ale k odhaleniu pristúpi veľmi "nekonkrétne" aby zbytočne nešokoval no mam pocit že čitateľ si zaslúži po toľkých prísľuboch čosi hmatateľnejšie. Najväčším plusom tak rozhodne zostáva Quickov rozprávačský talent a množstvo úvah s priestorom na zamyslenie.
Zajímavé. Z počátku čtení jsem uvažoval o dvou hvězdách (navíc mě rozčilovaly ty poznámky pod čarou, jakoby se nedaly zapracovat rovnou do hlavního textu), pak jsem se přehoupl do tří, a když jsme se dostali s autorem k Laurine, tak už byl zařazen čtvrtý rychlostní stupeň, na tohle já rozhodně slyším. Bohužel ke konci mi tam chybělo zase trochu lákavé chuti. Nakonec tedy za tři, což v mém žebříčku hodnocení znamená určitě dobrou knihu.
Přečteno po dvou letech znovu a potvrdilo se mi (po kolikáté už?), že je dobré tzv. druhé čtení (jako ve sněmovně). I za dva roky prožije člověk tolik a tolik se poučí (snad), že v knize už jednou přečtené najde něco nového, něco, co předtím nepochopil, nezaregistroval, i když to tam bylo. Závěr : je dobré dávat knihám "druhou šanci". Mně to tak funguje, většinu knih čtu opakovaně (ne jen 2x) a stále nacházím něco nového a většinou i "zásadního" pro svůj život.
Zda byla pro mě kniha nějak přínosná? Asi ne, až na některá životní moudra, ale rozhodně je dobře, že se tématu sebevražd, sebepoškozování a týrání (různými způsoby) někdo zaobírá a je schopen o nich psát. Tyto knihy nemají za úkol způsobit wau efekt, ale mají informovat. Kéž by se to dostávalo k lidem, kteří informace potřebují.
Příběh ničím neohromí, není v něm zakletý princ, očarovaná princezna, sexy kluk od sousedů, ani neohrožená bojovnice zastupující feministky. Přesto se můžete vžít do postavy utrápeného chlapce, který se cítí sám - a přiznejme si, kdo z nás se někdy necítil sám? Když k tomu přičteme svět dospívajících, všechny jeho problémy a jeho "MATKU", pak se ptám: Jak bych se asi zachovala já na jeho místě?
Mne tato kniha nijak neuchvatila, ani nezasahla, misty jsem upadala do mikrospanku. Byly tam krasne pasaze a krasne myslenky, skvely napad byly dopisy, ale co me silene rozcilovalo, byly poznamky pod carou, kterych bylo pomalu stejne jako textu a nevidim duvod, proc nebyly jeho soucasti. A cele to na mne pusobilo tak nejak zacatecnicky. Skoda.
Dlouho jsem se nedokázala do knížky začíst, ale pak jsem Leonardovi rozuměla víc a víc. Ne každý z nás má na růžích ustláno, ale člověk to proto přece nesmí vzdát. Naopak. Musí bojovat a o to víc si všeho pak vážit. Zvítězí tím, že se nenechá zlomit...
Aj mne kniha pripomínala Kto chytá v žite...podobný štýl písania, ale nič proti tomu....Jednoducho a dobre napísané. Skvele sa to číta a dáva podnet k premýšľaniu. A proti koncu nemám vôbec žiadne výhrady. Dúfal som, že sa to tak skončí a ono sa to tak fakt skončilo, hm... Aká náhoda...
Líbil se mi Leonardův pohled na svět. To, jak se nebojí ptát na otázky, kterým se jiní vyhýbají, aby nevyčnívali z davu. To, že nevidí důvod dospět, protože dospělí evidentně nejsou šťastní. To se autorovi podařilo vystihnout dokonale.
Knihu určitě stojí za to přečíst a trochu se zamyslet nad způsobem našich životů, nicméně mě ale lehce zklamal závěr, který mi přišel dost podobný knize Kdo chytá v žitě.
Kniha se mi moc líbila a dopadla tak, jak jsem doufala, že dopadne. Svět dospívajících není vůbec jednoduchý, zvláště když máte takovou rodinu jako Leonardo.
Kniha jako taková sice nebyla tak špatná - moc pěkně napsáno, ale ten závěr a rozzuzlení? To mě naprosto zklamalo a pro mě se tak z příběhu vyklubala až téměř naprostá nesmyslnost. - je to škoda, závěrem to prostě autor dost pokazil.
Štítky knihy
přátelství sebevražda vraždy láska budoucnost střední škola učitel a žák
Odpusťte mi, váš LeonardKniha Odpusťte mi, váš Leonard je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 797x |
| Čtenářské výzvě | 91x |
| Doporučených | 78x |
| Knihotéce | 271x |
| Chystám se číst | 366x |
| Chci si koupit | 68x |
| dalších seznamech | 6x |
"Lidé platí za svoje činy, a ještě víc za to, kým se stali a co ze sebe udělali. A platí velmi jednoduše: tím, jaký vedou život."
Mám rozporuplné pocity, které se ztotožňují s většinou komentářů, které zde už někdo napsal. Knihu doporučuji.
A Leonarde, doufám, že jsi všem odpustil, protože ty nejsi ten, kterému by mělo být odpuštěno, protože jsi nic neprovedl, což se o ostatních říct nedá.