Ocelové srdce
Albert Čuba
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489579/bmid_ocelove-srdce-ikC-489579.jpg
4
143
143
Sin City z Ostravy! Drsný krimi román plný černého humoru. Pasák a jeho prostitutka, noční recepční v jediném velkém hotelu ve městě, herecká hvězdička z Prahy, zkorumpovaný politik a jeden rádoby investigativní novinář. To nemůže dopadnout dobře! Krátká akce, která měla být dílem jediné noci, se tak trochu zvrtne. Někdo přijde o život hned a někdo až později. A někdo se nad sebou zamyslí až za mřížemi. Děti noci jinak ani nekončí. Tohle je jejich příběh. Tak tedy vítejte ve městě, kterému se říká černé...... celý text
Přidat komentář
Přiznám se, že hvězdu navíc dávám za to, jak moc autorovi fandím. Příběh jako takový je vystavěn umně, s ničím se nepáře, jde přímočaře k věci a pointě, což je mi neskutečně sympatické. Trochu jsem si musela zvykat na kompletní absenci přímé řeči, ale postupem času mě role vševědoucího vypravěče neskutečně bavila. Včetně jeho vstupů ke čtenáři, omluv, anticipace děje a jiných. Svěží vítr z Ostravy, který stojí za to číst!
Velkoměsto, zločin, vyšetřování, intriky.. Noir román jak vyšitý. Přidejme k tomu porci akce, černého humoru a nevšedního vypravěčského stylu a dostaneme skvělou zábavu na dva večery. Bavilo.
Nejsem největší fanynka tří tygrů, takže jsem se bála, co od knihy očekávat, ale nakonec nemám co vytknout. Líbilo se mi vše tak, jak bylo.
(SPOILER) Od knihy, která má bezmála 90 %, jsem opravdu čekala mnohem víc. Hlavně jsem, zdá se mi, nečetla knihu, ale filmový scénář, kde skutečnost byla ohýbána plně dle potřeb autora, logika velmi pokulhávala a pokud náhodou už nešlo vysvětlit nějakou část alespoň trochu uvěřitelně, napsal tam autor "neptejte se mě, jak to věděl" a šel od toho. Na přebálce někdo jako vějičku na knihu napsal, že prý se čtenář může těšit na skutečný čtenářský zážitek - to je v jistém smyslu pravda, ale bohužel to nebylo z "vybroušeného vypravěčského stylu", jak je avizováno. Sloh, který nepoužívá přímou řeč, měl zřejmě evokovat ten "noir román", no budiž, ale způsob toho vyprávění nijak oslňující nebyl. S hlavní postavou jsem soucítit nedokázala a láska nebeská mezi pasákem a šlapkou mne nedojímala. Některé scény s mačetou jak vystřižené ze Sin City by se na plátně vyjímaly dobře :-) Knihu bych doporučila možná mládeži nebo někomu, kdo moc nemá načteno.
Musím říct, že jsem z knihy velmi příjemně překvapená. Velice mě zaujal autorův styl vyprávění, ve kterém bylo jasně vidět, že má zkušenosti s vyprávěním příběhů. Děj byl napínavý, akční a velmi jsem se při čtení bavila. Titul nejspíš kvůli dějovým odbočkám nesedne každému, ale mě zaujal.
Tento žánr mě sice moc nebere, ale tato kniha mě překvapila, četla se vážně skvěle. Vůbec jsem nečekala, že mě bude tak bavit. Často se mi u čtení vybavil film Pulp Fiction.
drsný a temný příběh, který bych na českou kotlinu opravdu netipovala. sice mi chyběly kapitoly, ale knížka je tak krátká, že ani nebyly třeba. nový biják od Tarantina!
Považuji se za čtenáře zmlsaného, místy znuděného a Alberta Čubu jsem si pár večerů omrkávala na jevišti. Ale i tak jsem toto, nemohla předvídat. Knížku (je útlá) jsem zhltla stylem start - cíl a sedělo mi každé slovo. Oponentům doporučuji nechat se vtáhnou do atmosféry děje se vším všudy... a je fakt, že asi příslušnost k obyvatelům černého města mi to ještě více usnadňuje. V záplavě knih, které snad ani nestojí za použitý papír, příjemné překvapení... 5/5
Knihu jsem přečetla skoro jedním dechem. Je plná zvratů a vypravěčův popis situace jen nahrává čtenářově fantazii. Uvítala bych však rozdělení na kapitoly. To by ale asi narušilo jednotnost příběhu, takže tomu rozumím. 5/5
Me vubec nesedl styl vypraveni, ani příběh sam. A o vybrousenem vypravecskem stylu mam tedy poněkud jine predstavy. 2*
Měla jsem pocit, že koukám na film od bratří Coenů. Perfektní styl, tempo i zápletka děje.
Rozhodně netypická kniha na český rybníček - a to jak svým obsahem, tak vypravěčským stylem, kdy vypravěč často komunikuje se čtenářem, spoustu věcí si nechává pro sebe (jakoby je možná ani sám nevěděl či je nepovažuje za podstatné), často prozrazuje či naznačuje dopředu, jak se děj bude vyvíjet, je stručný ve vyjádřeních a soustředí se výhradně na dějovou složku a navození atmosféry. Bohatost metafor a podrobnost popisů rozhodně nečekejte.
Poetiku Tří tygrů tam člověk vidí - tu absurditu a vyhrocenost celého příběhu, tu fascinaci přeháněním (v tomto případě násilím jak někde z GTA).
Zvláštní je i nečlenění textu do kapitol, kdy ten děj prostě pořád ubíhá a není možné si od něj odpočinout - jakoby to čtenář už viděl jako film, který mu v kině taky nikdo nepřeruší reklamou. K tomu takřka totální vynechání přímých řečí - mi osobně to připomínalo trochu Phila Marlowa a jeho až cynický pohled na vše okolo něj.
Sice se v perexu tady nahoře píše, že je tam nějaký černý humor, ale buď ho tam bylo jako šafránu anebo byl až tak černý, že jsem ho během čtení za humor ani nepovažoval.
Za mě teda rozhodně povedená záležitost, u které jsem váhal mezi čtyřmi a pěti hvězdami a nakonec se zejména kvůli té ojedinělosti textu přikláním k pěti.
(SPOILER) Taková česká vykrádačka Suburry (filmu, seroš neznám). Milá, se švihem, tempem, spádem, ale vykrádačka. A poslední scény - nevím proč, naskočila mi Textilia.
Musím se přiznat, že původně jsem se na knihu těšila, ale když jsem si přečetla ukázku z internetu, tak se mi do čtení Ocelového srdce moc nechtělo, protože mi přišlo dost zvláštní, jak je kniha napsaná. Ale
uběhlo pár dní a já se do čtení nakonec pustila a musím říct, že to byl naprosto luxusní zážitek. Pro mě ze začátku velmi zvláštní styl psaní mě uchvátil, grafické zpracování knihy jedna velká nádhera.
Perfektně promyšlený příběh o Havranovi (Martinovi) z toho (našeho) černého města ze severu jednoznačně doporučuji.
Celistvé, napínavé vyprávění neuvěřitelně uvěřitelného příběhu. Kniha nemá kapitoly a to člověka nutí číst stále dál, ale nejen to. Samotný příběh je tak poutavý, že prostě musíte číst dál. Nenašla jsem žádná hluchá místa, skvěle vykreslené postavy, nečekané zvraty, drsné scény. Kniha se mi moc líbila a jsem ráda, že ji mohu mít v knihovně.
Přečteno téměř na jeden zátah. Mělo to spád, napětí, syrovost, zajímavou zápletku i zakončení.
Tak tohle byla jízda! Alberta mám zaškatulkovaného jako herce a zpočátku jsem ho úplně viděla, jak se při mluvení tváří, jaká dělá gesta, ale pak se kniha rozjela a já vůbec neřešila, kdo knihu napsal...
Příběh se rozjel, černé město znám dobře a já hltala stránku za stránkou, abych věděla, jak příběh dopadne...
Místy to nebylo jednoduché čtení, s vypravěčem se dostaneme do občas hodně divokých situací jako ve filmu... Na jednom místě jsem si říkala, že něco takového není možné, ale...
V každém případě je to úplně něco jiného. Chvíli jsem si musela na styl vyprávění zvyknout, ale příběh Martina, Nikol, Pavla, Petra, Maria chytil a už nepustil...
Je škoda, že kniha je tak tenká a příběh poměrně krátký, ale vešlos e do něj tolik věcí!!
Doporučuji k přečtení (minimálně půjčit z knihovny jako já, připadá mi to jako trošku delší povídka :) )
Čubův první román ve stylu slavných noir detektivek je velmi povedené dílko, v českých končinách nezvykle originální. Autorův styl je překvapivě vyzrálý, věcný a dokáže dokonale vykreslit atmosféru ,,černého města tam na severu", jehož děti v noci nikdy nespí. Panoptikum postav působí velmi věrohodně a vyprávění pomocí vševědoucího vypravěče příjemně okořeňuje absence přímé řeči. Dokážu si představit, že Ocelové srdce jednou někdo převede i do filmové podoby.
Štítky knihy
vraždy Ostrava prostituce politika brutalita černý humor nájemní vrazi noir (literatura)
Ocelové srdce
Svižná, rychle ubíhající jednohubka na delší večer, pokud se tedy dokážete sžít se svérázným způsobem vyprávění, který mně osobně úplně nesedl. Mezi přednosti knížky se určitě řadí čtivost a spád děje. Ale - asi od poloviny textu jsem váhal, zda se jedná o vážně myšlený příběh nebo šílenou parodii. Pokud to bylo myšleno vážně, tak by hodnocení bylo někde mezi dvěma a třemi hvězdičkami, protože příběh je místy nekonzistentní, děj neuvěřitelný, chování postav nepochopitelné a scény ve druhé polovině krajně absurdní. Pokud se nicméně jedná o humorný text ve stylu "Shoky & Morthy: Poslední velká akce", ze které autor tu a tam čerpá (třeba sekání rukou), tak bych to hodnotil skoro na plný počet. Nakonec jsem se přiklonil k tomu, že kniha není noir románem, ale parodií na něj, a boduji čtyřmi hvězdičkami. Myslím, že text má potenciál na zfilmování ve stylu šíleného humoru Tří tygrů, třeba jako "Shoky & Morthy 2: Příběh z Ostravy". Závěrem si nemůže odpustit ještě jeden komentář - doufám, že teď dostatečně dlouhou dobu nikde neuvidím sousloví "město, kterému se říká černé" nebo cokoli podobného, jelikož v této knize už mi to po čtvrtém opakování lezlo na nervy podobně jako popěvek tatatata v reklamě nejmenovaného nábytkářského řetězce.