O trojí cestě
Bonaventura da Bagnoregio , Tomáš Nejeschleba
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422598/bmid_o-troji-ceste-gNO-422598.jpg
5
4
1
Rozsahem nevelký text O trojí cestě náleží k vrcholným dílům významného františkánského myslitele 13. století, sv. Bonaventury z Bagnoregia. Tato "suma" mystické teologie předkládá jakýsi itinerář duchovní cesty. Je členěná do tří kapitol, přičemž první pojednává o "meditaci", druhá o "modlitbě a třetí o "kontemplaci". Text nebyl určen k prostému čtení, nýbrž měl se skrze rozjímání, zapamatování a provádění v něm obsažených pokynů stát součástí duchovního života. Nejoriginálnější částí spisu je rozvinutá teologie kříže, začleněná do celku kontemplativního výstupu duše k Bohu, která zapůsobila mimo jiné na Martina Luthera. Toto vlivné dílo našlo odezvu i českém prostředí, kde vznikl jeho staročeský překlad či spíše parafráze pod názvem Požár lásky. Studie Tomáše Nejeschleby vhodně zasazuje celý text do dobového kontextu i do souvislostí s Bonaventurovým myšlením a dílem.... celý text
Přidat komentář
Ke knize: Jednohubka na nedělní odpoledne. Čte se rychle a příjemně. Pokud u Itinerária byla doprovodná studia zařazena na začátek, aby čtenáře připravila na náročný text, zde je až v druhé polovině knihy. To umožňuje Bonaventuru bez předchozích očekávání nasát a promyslet (což je v tomto případě možné bez kdovíjakého mentálního vypjetí). Doprovodná studie vykládá akcenty dílka za pomoci jejích různých pojmenování napříč historií, což je způsob pro čtenáře snadno uchopitelný, přehledný a vypovídající.
K Bonaventurovi: Při čtení na nás dýchne myšlení středověku. Důraz je kladen na řád (modlitba musí postupovat po těchto sedmi krocích, aby byla správná apod.) a autorovo myšlení je silně triadické, což mnohdy vede k přemíře slov (v nejrůznějších výčtech), jejichž konkrétní význam se občas ztrácí.
Na druhou stranu, pokud jde o teorii, je patrné, že je podložena žitou praxí. Bonaventura netlachá, ale předkládá způsob života, kterým sám žije. Insirativní mohou být akcenty, které dnešnímu člověku často chybí. Bonaventura bojuje proti lenosti, marnivosti, nestřídmosti, což jsou vlastnosti, které i křesťan v dnešní době pod vlivem reklamy ("dopřejte si","udělejte si radost...") považuje téměř za samozřejmé. U Bonaventury ale jasně vidíme, že nelze sloužit dvěma pánům, Bůh má bez kompromisu přednost před mamonem, a toto rozhodnutí je cílevědomě vedeno do důsledné lásky ke kříži.
Bonaventura je svým myšlením (odmyslíme-li středověký způsob vyjadřování) velice moderní. Vidíme to v tom, na co klade důraz už při odkazování na Písmo. Nejčastější citace jsou z knihy Job (akcent na lidskou bídu, považování se za nic před Bohem), Písně písní (akcent na lásku, důvěrný vztah s Bohem) a Žalmů (akcent na radikalitu, zápal, zanícení z celého srdce).
Vystihuje tak přesně ty oblasti, ve kterých se ukazují limity lidské víry, ať už ve 12. století nebo dnes.