Nymfomanka
Sonia Rosa
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483547/bmid_nymfomanka-IIJ-483547.jpg
4
126
47
„Skousnu rty a nervózně se rozhlížím. Touha po sexu je tak silná, že sotva dýchám. Jako by se mi něco usadilo na hrudním koši a stále silněji mě dusilo. Jako by se mě zmocnila nějaká můra.“ Anita je závislá na sexu. Benzinové stanice, bary, pánské toalety – každé místo je dobré, aby na něm svedla muže. A ti téměř nikdy neodmítnou. Celá léta žije na hraně. Časem ztrácí všechno: syna, dům i každou další práci. Zoufale touží po něčí blízkosti, nedokáže však u sebe nikoho udržet. Palčivá touha po sexu způsobuje, že všechno ostatní ztrácí svou důležitost. Zoufalá touha po něčí blízkosti a touha po příležitostném sexu jí vzaly všechno. Přesto stále bojuje o důstojnost a lásku.... celý text
Literatura světová Pro ženy Erotika
Vydáno: 2022 , RedOriginální název:
Nimfomanka , 2020
více info...
Přidat komentář
Kniha je zpovědí ženy závislé na sexu.
Sledujeme zde její život od mládí až po dospělost. A že její život opravdu nebyla procházka růžovou zahradou..
Kniha se čte velmi rychle. Jen za mě bych uvítala, kdyby nebyl otevřený konec.
Opravdu jsem na rozpacích,jak knihu zhodnotit. Spíše než erotický román,bych knihu označila jako hlubokou sondu do sexuálně- psychicky nemocné ženy. Až po přečtení této knihy,jsem si uvědomila,jak nymfomanie je závažnou poruchou. Určitě doporučuji si knihu přečíst.
Tohle se hodně liší od erotických románů,které upřednostňují. Tady se asi nedočkám... A žili spolu šťastně až navěky.
Nymfomanka závislá na sexu. Každá závislost je nesmírně těžká, skličující, děsivá ,drsná ,omezující a ubližuje hlavně jak těm co jí mají tak i blízkým. Velmi smutný příběh nemocné ženy ,která trpí nemocí nymfomanie. Je to neskutečný hlad po sexu není to pro ní zábava ,ale naprostá nutnost jako když se potřebujete nadechnout vzduchu. Sebedestrukce a schyzofrenie a jak to nazývá sama hrdinka knížky... děložní vzteklina. Čtivý náhled toho jak člověk musí dopadnout na úplné dno. Přijde o všechno, klidný život, vztahy ,manžela, dítě přátelé.
Tuto knížku jen tak z hlavy nedostanu docela se do mě zakousla a myslím že na ní jen tak nezapomenu.
Peklo, to je moje každodennost a jedna každá špatná volba. Peklem je můj život a pocit vězení ve vlastním těle. Plane ve mně oheň a spaluje všechno co je pro mě důležité a dobré. Oheň nekontrolovatelného, slizkého nekontrolovatelného chtíče.
Kniha se četla velice rychle, což je velké plus. Ale přijde mi, že se autorka tak trošku nemohla rozhodnout, jestli z příběhu chce udělat psychologickou sondu do mysli člověka závislého na sexu nebo peprný román, který se bude dobře prodávat. Nebylo to špatné čtení, ale nijak mě to nezasáhlo.
Nymfomanka je príbeh Anity, ktorá je závislá na sexe. Keď ju dostihne túžba po sexe, nedokáže odolať a je jej úplne jedno, kde a s kým sa vyspí. Už párkrát sa rozhodla prestať a zasa žiť odznovu, no vždy svojej chorobe opäť prepadla. Postupne stratila všetko – manžela, syna, dom. Nedokáže si udržať ani žiadnu prácu.
Bolo to dosť náročné čítanie. Nečakajte žiadny typický erotický príbeh, skôr spoveď zúfalej ženy. Anita bola pre mňa takou mätúcou postavou. Už od detstva to nemala jednoduché – otec zomrel, keď sa narodila, mama neskôr spáchala samovraždu, staral sa o ňu dedko, ktorý ju však zrovna nezahŕňal láskou a teta tiež nebola pevnou súčasťou jej života. Na prahu dospelosti sa zamotala s nebezpečným mužom a od vtedy išla z kaluže do blata. Fakt si vyberala len takých „úžasných“ mužov, ktorí ju využili, sem-tam zbili a nakoniec odkopli. Človek by neveril, aké prasce dokážu byť niektorí muži. Miestami som bola naozaj zhnusená. To sa (takmer všetci) muži dokážu dať fakt tak rýchlo presvedčiť na sex, hoci majú manželku a deti?
Anity mi bolo dosť ľúto, no zároveň ma hrozne štvala. Vždy, keď sa v jej živote objavil nejaký normálny muž, tak ušla. Keď jej niekto ponúkol pomocnú ruku, odmietla. Tiež sa mi nepáčilo, keď sa tešila z toho, že zviedla zadaného muža, a tým podľa nej dokázala jeho priateľke/snúbenici/manželke, že je niečo viac ako ona. Niekedy sa správala naozaj otrasne a myslela len na seba.
V príbehu sa striedajú kapitoly zo súčasnosti a minulosti. Osobne ma viac bavili tie z minulosti, lebo som mala pocit, že v prítomnosti sa stále točíme v tom istom kruhu.
V závere knihy by som privítala epilóg, aby som vedela, ako sa Anite darilo po nejakom čase. Koniec bol síce optimistický, ale kto vie, či Anita svoj sľub dodržala.
Tohle jsem teda nečekala. Zhltla jsem to za jeden den a lituju, že kniha není ještě delší. Je to smutný příběh nešťastné holky, která si nemůže pomoct a ničí si sexem život a vztahy. Bylo mi jí hrozně líto a zároveň mě příběh opravdu bavil. K tomuto dílu se určitě ještě vrátím.
Pokud čekáte 50 odstínů šedi, tak se nedočkáte! Tohle je velmi smutný příběh nemocné ženy s né moc známou nemocí zvaná - Nymfomanie! Není to kniha jen o sexu...
Děj mě vtáhl hned od prvních stránek, opravdu se čte moc hezky i pro nefanoušky této literatury. Anita bojuje se závislostí na sexu a zároveň na alkoholu. Anita nás provede svou proměnou, prožijeme s ní všechny události, které vedly k tomu, že se ocitla na tak těžkém bodě svého života. Od narození po současnost...
Na úvod musím podotknout, že Nymfomanka je super čtivá a že je to první letošní kniha, kterou jsem přečetla za tři dny, což se v poslední době moc často nestává.
Jak už všichni jistě víte, není to žádná romantika propletena erotikou a humorem. Tohle je bolestivá a upřímná zpověď ženy, nemocné ženy, která je závislá na sexu. Nebylo to ani trošku úsměvné, ale tak neuvěřitelně čtivé, že jsem prostě potřebovala vědět, jak to celé dopadne.
Seznamujeme se s čtyřiačtyřicetiletou Anitou, která nás zavede do dob, kdy byla o třicet let mladší a my se tak dozvídáme, kdy a hlavně proč se stala nymfomankou. Postupně přichází o vše, o syna, o jistotu, kterou získala a hroutí se jí svět.
Jak dokáže přežít, ukonejšit potřebu náhodné blízkosti, nepřijít nadobro o syna a o důvěru jeho otce? Knihu doporučuji, protože ji určitě zhltnete jako já.
„Nymfomanka. Takové zábavné slovo. Většina mužů se jen ironicky usměje, když ho zaslechne. Někteří žertují, že setkáním s takovou ženou by se jim splnily tajné sny. Nedokážou si ale představit, kolik bolesti se skrývá v duši ženy, která nedokáže ovládnout své vlastní tělo…“
Za mě to bylo hodně čtivé. Řekla bych, že spousta z nás si představovala román plný sexu a příběh popelky, jako u jiných lechtivých knížek. Jenže pro mě to byl velice smutný příběh o ženě, která měla těžkou závislost a nemoc. Měla úplně zkažený život. Většinou lidé, kteří měli špatně dětství, trpí nějakou sexuální úchylkou nebo traumatem. Mně se to kupodivu líbilo, psané normálním jazykem, jak většinou člověk mluví a uvítala jsem v podstatě naše jména a Polsko.
Musím říci, že to není úplně můj šálek kávy. Trochu jsem zápasila s tím, zda knihu dočtu do konce. Dočetla, i když pocity mám pořád nějak smíšené. Ale jsem si jistá, že si kniha své fanoušky najde.
Tak nebudu si tu hrát na nějakou vyšší třídní, že jo. Erotickou literaturu si zkrátka taky občas přečtu a nemám z toho žádné výčitky. Když vyšla Namfomanka, říkala jsem si, že si ji přečtu a trochu si od života odpočinu. Jenže! Tohle byla opravdu smutná erotika. Sledujeme zde osobní zpověď Anity, která se od dětství ve svém životě prakticky plácá a neví, co s ním. Otec jí zemřel při nehodě, když vezl do porodnice Anitinu mámu. Narodila se tak do rodiny plné smutku a nevyřčených výčitek. Anita jako dítě zkrátka musela cítit, že ji každý v rodině bere jako důvod smrti otce a následně i matky. Ta spáchala sebevraždu a ona tak zůstala na výchovu u dědy. Chápu, že to dětství neměla úplně lehké, ale na druhou stranu ji nikdo netýral, měla kde spát a nemyslím si, že by ji děda nemiloval. Anitino hrozné chování k dědovi a posléze i k tetě jsem nedokázala úplně pochopit.
Pravdou je, že jsem nad jejím chováním neustále kroutila hlavou. Byla na všechny neskutečně sprostá, chovala se jako fracek, každého hodného, kdo do jejího života chtěl vkročit, ihned vypudila. Našla si kamarády, kteří jí ubližovali. Nymomanii neměla od narození, takže jsem to její chování nebrala jako důsledek zlého osudu. Jak šel čas a s ním i celá kniha, měla jsem pocit, že čtu něco jako její „sexuální deník“. Bez nějakého většího významu či dokreslení situací sledujeme to, s kým spí, kde, jak, ale žádné PROČ nedostáváme. A tak to šlo většinu knihy. Normálně bych si tu erotiku i užila, ale tady to nebylo nic vzrušujícího. Chvílemi mi bylo Anity líto, ale po většinu času jsem měla spíš negativní pocity vůči ní. Léčbu vzdala snad při prvním sezení, neměla problém si to rozdat s otcem dětí na záchodcích v restauraci, kdy jen pár metrů o nich ty dětičky čekaly na jídlo? Proč si proboha nevybrala někoho jiného? Ano, chlapi jsou tu vyobrazení jako zvířata a nechutní prasáci, kteří se k ní chovají jako ke kusu hadru. Ale na druhou stranu, divíme se tomu? Když zrovna tohle nechutné chování začíná ve většině případech z její strany? Anita má syna Filipa, a to je na celém tom jejím příběhu to nejhorší. Že ani kvůli němu se svým životem nezvládla nic udělat, nedokázala chodit na pravidelná sezení k psychiatrovi a aspoň se snažit s tím něco dělat. Nebojovala!
Možná budu vybočovat z davu, ale tahle kniha byla tak depresivní a neskutečně smutná, že jdu honem na nějakou vtipnou komedii.
V Nymfomance se nám dostává velmi čtivě napsaného příběhu, který určitě není pro nikoho se slabým žaludkem. Naopak. Je to dosti silná káva, mapující život ženy, jež je závislá na sexu. Stejně jako jakákoli jiná závislost, i hypersexualita je vážným problémem, který dokáže zničit život. Tuto skutečnost dokázala spisovatelka, píšící pod pseudonymem Sonia Rosa velmi obratně zakomponovat do své knihy, aniž by to vyznělo jakkoli zlehčujícím dojmem. Výsledkem je tedy výborně napsaná sonda do hlavy člověka, který se nezvládá ovládat, a tak se propadá hlouběji a hlouběji do marastu z této skutečnosti plynoucího.
Jedná se o skvěle napsané psychologické drama s nejednoznačným koncem, jenž sice naznačuje jistou naději na zlepšení – ta však rozhodně není jistá. I díky tomu působí kniha velice uvěřitelně a až na pár výhrad k chování Anity, které mi místy nepřipadalo až tak uvěřitelné, se pro mě jednalo o silný zážitek. Rozhodně v tomto případě nelituji toho, že jsem vystoupil ze své čtenářské zóny. Pokud to u tak vážného (a místy velmi drsného) díla lze říci, čtení knihy jsem si užil a rozhodně nelituji, ač se k ní jen tak nevrátím. Autorce nelze upřít, že se její dílo četlo skoro samo a nelze, než jej doporučit všemi deseti. Což je vzhledem k obsahu místy až překvapující…
Knihu jsem si vypůjčila v knihovně v rámci "Výzvy 2022" - letošní vydání. Ne, že bych byla zklamaná, ale ani nejsem nadšená. Prostě takový deníček ženské posedlé sexem. Moc mě neoslovily konce kapitol, kde se hrdinka většinou rozpláče nad svým osudem.
Chápu, že jakákoliv závislost je těžko napravitelná, když si vezmu například alkoholismus nebo drogy - jak se říká alkoholik zůstane vždycky alkoholikem. Tady asi záleží hlavně na tom, jestli ten dotyčný chce nápravu sám nebo je k tomu donucován. A taky záleží na jeho silné vůli. Ale nemá smysl bagatelizovat problém, nevím, jak bych se chovala já v její kůži...
Knížka je napsaná čtivě, nejsou zde žádné zbytečné popisy a téma je neotřelé. Líbilo se mi to.
Knihu jsem si kupovala s očekáváním erotického románu plytkého děje. Ovšem tady se kniha zabývá mnohem hlubším problémem, o kterém se tolik nemluví.
Hlavní hrdinka trpící hypersexualitou je ochotna dojít až na samé dno, aby ukojila svoji nenasytnou touhu po sexu. Nedívá se napravo, nalevo, zda je ten chlap ženatý nebo oproti hlavní hrdince Anitě úplný rybízek. Na jednu stranu zde vidíme, že člověk trpící závislostí prostě neřeší dopady. Potřebuje ukojit svoji závislost a udělá pro to vše. Na druhou stranu, kdy se mi Anita nevýslovně zhnusila a cítila jsem k ní odpor a pohrdání bylo ve chvíli, kdy vědomě nakazila pohlavní chorobou ženatého muže a měla z toho radost. To už s hypersexualitou snad ani nesouvisí. To už je snad něco psychopatického... Pochopitelně, zadaní pánové, kteří si vrznou, protože jim někdo nastaví, o tom se ani rozepisovat nechci a nebudu.
Hlavní hrdinka v knize projde opravdu zajímavým psychologickým vývojem a její věčná sebelítost je místy opravdu iritující.
V knize nejsou žádné výrazné oplzlosti ve smyslu příliš detailně popsaných intimních scén. Co ovšem zaručeně dokáže pohoršit je charakter hlavní hrdinky. Její chorobná touhou po sexu je jedna věc, ale její smýšlení a radost nad tím, že ublíží druhým je naprosto bezpáteřní...
Netypický erotický román o ženě, která každý svůj nezdar řeší sexem s náhodnými a nevhodnými muži, dokud jím není přímo posedlá. Těžko říct, co se v hlavě člověka trpícího těžkou formou nymfomanie odehrává, takový život asi za moc nestojí. Zajímavý příběh...
Upřímně.
Na knize je napsáno že se bude líbit všem co četli 50 odstínů. A já si dovolím nesouhlasit. Tohle není žádný vymyšlený svět nějakého zbohatlého miliardáře a naprosto zkreslená BDSM kultura.
Tohle je velice poutavě napsaný příběh ženy která je závislá na sexu.
A stojí za to - sexuální scény nejsou na celé stránky - spíš hodně surově popisují nejen jak muži zacházejí s takovou ženou po fyzické stránce ale i po té psychické. A právě to dělá knihu naprosto odlišnou všem erotickým románům.
První do češtiny přeložena knihy polské autorky Sonia Rosa - a za mě slušné tři hvězdičky z pěti.
Čte se to opravdu dobře a je to poutavé.
V knize se prolíná minulost a současnost a všechno do sebe na konci perfektně zapadá. Já jsem uronila na konci i slzu.
Poutavé, dobré a na můj vkus i výborně sepsané dílo o ženě která je v první řadě nemocná - není to žádná rajda která prodává svoje tělo protože nemá na nájem - ne - tohle je příběh ženy která je posedlá a nemůže si pomoct.
Bezvadný čtení a opravdu velice dobře napsané.
Čte se to prakticky samo.
Mohu jen doporučit každému kdo má plné zuby přehnaných erotických scén a love story na nereálných základech.
Není to totiž klasická erotická literatura i když se tak kniha tváří - je to něco nového a unikátního na českém trhu.
Kniha mě bavila. Nevyhledávám erotické romány a jsem ráda, že tomuto žánru kniha tak úplně neodpovídá. V knize jsou sice obsažené erotické scény, ale nijak zdlouhavě ani příliš detailně popsané. Kniha pojednává o Anitě, ženě závislé na sexu, která si svou závislost uvědomuje ve všech směrech. Popisuje, jak těžký je život s něčím, co nelze ovládnout.
Během čtení se můj pohled na hlavní hrdinku často měnil. Zprvu jsem jí chápala a litovala, následně jsem se nemohla ubránit vzteku a znechucení a nakonec jsem jí jen držela palce a doufala v nějaký způsob spasení hříšné a smutné duše a přála jí aspoň kousek štěstí a vytrvalosti.
Anita neměla jednoduchý život od malička. Není však jasné, zda je to ten hlavní důvod nebo má-li svou poruchu vrozenou.
Představa, že se kolem mé rodiny objeví někdo jako je Anita, je dost děsivá.
Sonia Rosa je pseudonym, pod kterým polská autorka napsala již několik románů, však Nymfomanka je první přeložený do češtiny.
V knize se střídají kapitoly minulosti a přítomnosti, které mezi sebou souvisí a je skvěle popsáno, jak se závislost vyvíjela. . Celkově se kniha četla dobře a rychle. Žádné složitosti. Nijak jsem nemusela nad ničím moc přemýšlet, vše je jasně napsané.
Rozhodně to nebyla jedna z těch normálních erotických knih, které jsem četla a zároveň bych knihu nepřirovnávala k 50 odstínům šedi, které jsem teda nečetla. Přesto mi kniha přijde v lecčem jiná. Především v tom, že Anita trpí psychickou poruchou, kvůli které má neustálou chuť na sex a nedokáže to ovládat.
Celý příběh byl za mě neskutečně čtivý a zároveň tak syrový... autorka se s Anitou vůbec nemazala a klidně ji nechala, aby šla až na úplné dno. Někde mi jí bylo líto a někde jsem jí naopak nadávala - především když si stěžovala, jaký těžký má život, jak se cítí ponížená a přitom se dál a dál spouštěla s dalšími muži. Bylo zde dost sexuálních scén, ale některé byly krátké sotva pár slov, takže druhou Rudou galerii v tom rozhodně nehledejte.
Komu bych knihu doporučila? Asi ne přímo doporučila, ale pokud si chcete přečíst erotickou knihu, která se však zaobírá i psychickými problémy hlavní hrdinky, tak směle do ní. Jen se obrňte vším co máte, není to zrovna lehká záležitost - ač díky autorky stylu psaní ubíhá skvěle.
Kniha sleduje život Anity, která trpí hypersexualitou. Střídají se kapitoly přítomnosti a minulosti, takže víme, jak se Anita dostala tam, kde je teď.
Docela jsem se bála, že tam budou sáhodlouhé popisy toho, na čem je Anita závislá. Sexu je zde hodně, ale za mě je celkem decentně popsány jednou dvěma větami a dobré. Přece jen, kdyby měla autorka popisovat každou scénu nymfomanky, nedělala by nic jiného.
Když jsem knihu začínala, do první půlky jsem byla opravdu nadšená. Říkala jsem si, že je to něco úplně jiného, než jsem očekávala. Byla jsem přesvědčená, že je to moc dobře napsaný psychologický příběh o ženě, která se pere se svou závislostí. Anity mi bylo neskutečně líto. Přece jen, sváděla opravdu těžký boj. Jenže v druhé půlce se ve mně něco zlomilo. Kniha se začala točit v kruzích a Anita neustále opakovala stejné chyby. Vím, že taková závislost je, ale tady už mě to přestávalo bavit. Anita začala být totálně na zabití. Měla jsem jí opravdu plné zuby. Myslím, že si za všechno mohla sama. Měla několik příležitostí, kdy se objevil někdo opravdu slušný, s kým mohla začít nový život, ale Anita nee. Odehnala ho od sebe, protože už nevěřila na lásku a jediné, co chtěla, bylo vyslat se s nějakým vágusem za obchodem u popelnic. Z těchto scén mi bylo opravdu zle. Také se mi na Anitě nelíbilo, jak byla sobecká a bezohledná, co se týkalo ukojení její potřeby. Sváděla ženaté chlapy jako na běžícím pásu a přišlo mi úplně nereálné, že by se skoro každý chlap nechal takhle lehce svést. Anita měla v podstatě každého chlapa, na kterého hodila oko. Tomu jsem opravdu nevěřila.
Co bych ale opravdu vypíchla, byla čtivost knihy. Dlouho jsem nečetla knihu, kde by stránky takhle mizely pod rukama. Jen jsem nakoukla a mrknutím oka jsem prolétla 40 stránek.
Zastávám názor, že každá kniha má své čtenáře, takže někdo z knihy určitě nadšený byl, je a bude. Já to beru tak, že nápad byl opravdu dobrý, jen se mi v druhé polovině zprotivila hrdinka.
Štítky knihy
sex sexuální úchylky erotika osamělost nymfomanky erotické romány
NymfomankaKniha Nymfomanka je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 165x |
| Čtenářské výzvě | 32x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 212x |
| Chystám se číst | 88x |
| Chci si koupit | 20x |
| dalších seznamech | 2x |
byť je tohle kniha, která se vymyká mému čtecímu záběru, šla jsem do ní po několika nadšených a kladných recenzí od lidí z mého knižního okruhu, a udělala jsem dobře. Kniha je sice přirovnávána k 50 odstínům, ale nenechte se tím zmást. Nymfomanka je příběh ženy, kterou sledujeme od jejího dospívání do současnosti. Ano, kniha je plná sexu a "porno" scén, ale vše se odehrává spíše v pozadí. V hlavním příběhu zde sledujeme příběh ženy, která kvůli závislosti a nutkání mít neustále sexuální kontakt přichází o vše. Nejprve o důstojnost, posléze o rodinu, zázemí, syna i práci. Tohle není romantická kniha o lásce, tady sledujeme pád až na samotné dno a pachtění se špínou a bahnem. Protože žádná léčba nezabrala, celé okolí má jasno v tom, kdo to jste a vyhlídky na budoucnost žádné nejsou. A do toho ta šílená závislost a nutkání.
„Nymfomanka - takové zábavné slovo. Většina mužů se jen ironicky usměje, když ho zaslechne. Někteří žertují, že setkáním s takovou ženou by se jim splnili tajné sny. Nedokážou si ale představit, kolik bolesti se skrývá v duši ženy, která nedokáže ovládnout své vlastní tělo."
Komu nevadí explicitní sexuální scény, které se odehrávají všude a se všema, protože nymfomanie je skutečně nemoc, tomu mohu knížku jen doporučit. Je svižná, nečekejte žádný extra složitý jazyk, ale oddechová romantická literatura to vážně není.
Za přínos považuji i to, že ji napsala polská autorka.
Moje hodnocení: 8/10