Nuselskej punk
Metoděj M. Alexa
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/244651/mid_nuselskej-punk-244651.jpg
4
139
47
„Jde o krátké povídky z pražské čtvrti – Nuslí. Spojuje je osoba vypravěče a místo. Jsou to příběhy obyčejných lidí, kteří se snaží v dnešním světě přežít, fungovat, existovat.“ Tak charakterizuje svůj soubor povídek autor, který používá pseudonym Green Scum. „Většinu storek jsem zažil, nebo se staly mým přátelům. Nusle znám. Jsou to příběhy sice povětšinou na první pohled humorné, ale je za nima smutek, protože obyčejný člověk, takový ten, co nevyjde s ničím, život příliš veselý nemá.“ Příběhy pražských figurek z rodu Nerudových, Haškových a Hrabalových hrdinů jsou podané dokonale odposlechnutou mluvou ulice a výčepu, i s přesnou intonací, způsobem pointování a typickým černým humorem.... celý text
Přidat komentář
Tohle je fakt zoufalý pokus o humor. Vono je hrozně pěkný číst si o místech, který člověk zná a sám tam chodí na pivo, ať už je to Květnice, Tetín, Půlka nebo Závist, ale to přece samo o sobě není důvodem pro vyšší hodnocení. Takže co zbývá? Zoufalé příhody o partě ynteligentů, ztracenců, kteří si v tom libují, a pokaždé, když se jim něco posere (každá druhá stránka), tak jsou s tím vlastně strašně spokojený. Udělali jsme mejdan pro policajty z protidrogovýho a přidali jim do jídla trávu, haha, chápeš, trávu! Nebo jsme šli dělat Mikuláše a přišli 4 Mikulášové, chápeš? Jakože ani jeden anděl nebo čert! Chápeš? Prdel jak sviň haha. NE. Uff. Nonic, někomu stačí k zasmání fakt málo. Ale tohle má s punkem a humorem pramálo společného.
Ty vole, Džudo, to je boží. Vod teď kdykoliv se připletu do Nuslí, tak budu hledat tyhle punkáče, jak si mrví a zároveň užívaj život. Naprosto geniální, vtipný, živý, lidský.
Fantastická kniha. Nemyslím si ale, že to je Neruda. S ním to má společné jen základní téma - příběhy různých postav žijících v relativně uzavřené komunitě. Duchem a zpracováním tam spíš vidím povídky od Haška ale hlavně Frantu Habána ze Žižkova od Sauera.
(musím se podívat, kde se mi tato krásná kniha válí a znovu si ji přečíst)
Jak bylo již napsáno... Novodobé Malostranské povídky, jen ale z Nuslí. Vtipně napsané všední příběhy, někdy úsměvné, někdy tragické... Četl jsem to vždy cestou do práce a několikrát jsem se musel smát až mi slzy hrkly do očí... Mě se kniha moc líbila, ale uznávám, že mám k místu děje blízký vztah a to zjevně můj názor na knihu také ovlivnilo.
Veselé i smutné příběhy/fragmenty z drsného prostředí Jamrtálu.
Chce to číst po dávkách, jinak je to trochu na jedno brdo.
Hele vole Džudo.... se Scumem Greenem jsem se setkal už dříve, aniž bych to věděl. Jeho povídky v magazínu Legalizace mě neskutečně bavily a pár měsíců byly vlastně jediným důvodem, proč jsem si jej kupoval.
U Nuselskýho punku jsem zjistil teprve asi až v polovině, že je právě od stejného autora, i když styl vyprávění seděl naprosto dokonale. (Anotaci jsem si přečetl poměrně pozdě :D)
Zábavná povídková sbírka, kdy komedii okamžiku občas vystřídá smutné vystřízlivění a setkání s krutou realitou. Pár nuselských postaviček řeší svoje nevšední problémy. Pití a hulení, pití a hulení, a zase, pití a hulení. Nakonec už toho je trochu možná až moc. Je to sbírka, kterou by člověk měl přečíst možná co nejrychleji, pokud si ji budete šetřit, je dost dobře možné, že ji nakonec už ani nedočtete.
Bydlim v Nuslích a tato kniha mě velice pobavila. Opravdu se málo kdy stane, že mě rozesměje nahlas psaná forma humoru. Co příběh to pecka.
Dočteno dnes na noční v práci. Musím říct, že něco takového už jsem dlouho nečertl. Autorův styl má tempo a jeho jazyk i příběhy jsou mí velmi blízké. Řekl bych krásný popis neveselé reality dnešního světa a lidí na okraji společnosti.
Mám k této knize ambivalentní vztah.
Je velmi dobře napsaná, vyprávění má tempo, vtip i nápad, obzvláště oceňuji skvěle vystavěné dialogy; na druhou stranu nihilismus, neochota nebo nemožnost výstupu ze svého vlastního stínu, je po delší době ubíjející a nejsem si jist, že tento monotématismus prospívá autorovu záměru.
Co obdivuji je nuselský patriotismus, je knihou nádherně prostoupen a vrhá zcela jiné světlo na tento kout Prahy.
Samotný fakt, že jsem, i přes výše zmíněné výhrady, dočetl knihu až do konce, nahrává spíše kladnějšímu hodnocení.
Spisovatel má skvělý styl, pokud neradi složitá souvětí. Občas jsem nevěděla, jestli se mám u knížky smát a nebo jít zapálit svíčku. Jestli vás baví černohumorové povídky, tak jste našli, co jste hledali.
Mikro příběhy zpod mostu sebevrahů napsané na 2 až 4 stránky. Skvělé vyprávění o osudech figur z Nuslí, jejichž život směřuje maximálně tak do oblíbené hospody. Neskutečně skvěle použitý černý humor s punkovým dechem. Během čtení jsem si autora (Green Scum) představoval jako pankáče s velkým čírem na hlavě, takže jsem byl celkem překvapen jeho vzhledem.
Jestli se všechny ty příběhy staly, tak je to síla. U čtení smích střídal strach, smutek, beznaděj. Pražský jazyk tomu dodá správný říz, takže se vezete od začátku do konce, čtení přerušíte jen kvůli dalšímu loku piva.
Za mě jo, bavilo hodně.
Mikropříběhy pražských postaviček z nalejvárny Na Závisti v Nuslích. Osobitý humor Džuda a jeho parťáků z knajpy. Občas panáček, pár piv a k tomu joint. Hluboko do kapsy, hodně průserů, občas nakládačka a do toho trable s ženskýma. Připomíná mi to povídky od Bukowskýho. Zábavné čtení na cestu. Nebo taky ne, to už je na každým. Mě to bavilo.
Tragikomické příběhy nuselských antiheroických samorostů mě velmi příjemně překvapily a chvílemi jsem se opravdu královsky bavila, a to ačkoliv mikroepizodky občas zanechávaly hodně hořkou pachuť na jazyku.
Velmi povedená kniha, dost jsem se při čtění nasmála a doporučuji, kudy chodím :)
Až mi bude vážně na hovno, půjdu na Závist a vyseru se na to. Vzhledem k úmrtnosti postav to budu mít tak 50/50.
Autor vládne dobrou stylistikou, ale průsery " z nudy" se na můj vkus poměrně opakovaly a překvapivou zápletku tvořila většinou zdegenerovaná inteligence postav typu - vymysli jakou největší kravinu by šlo udělat v Nuslích.
Povídky ze života (ne)obyčejných lidí žijících na jednom místě mají u nás dlouhou tradici. Začal to vlastně již Jan Neruda :) Nuselskej punk je jedním z posledních přírůstků v této řadě. Nabízí spoustu tragikomických historek z této svébytné pražské čtvrti. Centrem veškerého dění je výčep Na Závisti a jeho štamgasti, kteří u pivka a nějakého toho jointu spřádají své plány a vyprávějí o svérázných nuselských postavičkách.
Tráva, pivko, radost, smutek, problémy s ženskýma, sem tam smrt. Punku možná i něco méně, než jsem podle názvu čekal. Rozhodně zajímavá knížka i pro lidi, kteří nejsou členy této subkultury.
Hodně zvláštní kniha. U některých příběhů jsem se smál, že jsem nemohl popadnout dech, ale většina byla v zásadě hodně smutných. Konec knihy mi přišel už docela uměle nastavovaný. Každopádně, mě kniha bavila a pokud autro vydá i svůj kuberpunkový román (o kterém mluvil v českém rozhlase), rád si jej přečtu.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Nuselskej punk |
| 2020 |  Steam |
| 2017 | Space Ennui |
| 2009 | Bára, Mates & zelený škraloup |
| 2021 | Nusle |
Kniha Nuselskej punk je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 174x |
| Čtenářské výzvě | 35x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 54x |
| Chystám se číst | 85x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 4x |
Asi te knizce trochu nadrzuju. Mozna hodne. Asi je neprelozitelna. Ten jazyk je unikat, jen obcas se prohlizi v zrcadle az moc narcisisticky. Kazdodenni marnost zalita u vycepu Na Zavisti par kouskama a zahalena dymem z jointa. Co uz taky zbyva? Tyhle postavicky jinou alternativu nevidi. Nebo kdyz maji nahodou napad, je to jizda na toboganu s dost vostrejma prechodama. Mozna se budete smat v tramvaji nahlas a nechapat, kam na to chodi. A o stranku dal se ve vas vsechno sevre smutkem, ze zivot neni fer.
"Snazil se o vyvazenou stravu. Jelikoz dost lil, nemel to jednoduchy. Vole Dzudo. S timhle bojuju vod desiti let. Dam si ovocnou stavu. Prima. Spousta vitaminu. Skvely. Pak tam poslu vosm piv. Vitaminy vychciju takovym fofrem, ze ani nestacej pozdravit."