Nevyšlapanou cestou

Kniha nevyšlapaou cestou mi přišla hodně dobrá.

Názorně ukazovala prostor rozvíjet se, je rozčleněna do 4 kapitol, o kázni, lásce, nějakém světonázoru a milosti.

Zvláště kapitola o lásce na mě působila silně, líbil se mi popis, jak máme na sobě pracovat a posouvat se, hodně poznámek jsem si opsal.

Ta kapitola o milosti už na mě byla příliš složitá a někde jsem se tam ztrácel, ta pasáž o tom, jak se snažíme přiblížit Bohu a stát se Bohem samým mě trochu děsí, aby to v nás nevbyvolávalo píchu, když se staneme Bohem.

Jinak jsem si z té knihy vypsal spoustu výpisků, četl jsem to extrémně pomalu, tak snad mi pomůže na cestě stát se lepším člověkem.

Fajn čítanie od tohto psychoterapeuta, pri ktorom sa púšťa do tém láska, duchovný rast, viera, milosť.
Spomína aj vedomie, podvedomie. Najviac sa mi páčilo ako prepájal vieru so psychiatriou.

Za první část bych dal 5*, opravdu skvělé. Láska a víra už ale šly mimo mě.

Skvělé dílo. Ne každý má děti, ale všichni máme rodiče a tak se to dá doporučit všem. Autor si všímá souvislostí mezi výchovou a lidskou psychikou. Vysvětluje, kde se berou neurotici a lidé s poruchou osobnosti.
Peck sdílí své poznání z psychoterapeutické praxe. Při čtení si můžeme uvědomit příčiny našeho chování. Někdy nám něco nedochází a tohle nás může popostrčit. Je to užitečné aspoň k důkladnému zamyšlení.
Na druhou stranu zralí a vyspělí lidé nemusí chápat, co zde vidíme my méně šťastní. Je to hlavně pro lidi, kteří touží po osobním rozvoji a růstu. Peck dává zrání věkem a duchovní vývoj dohromady.
Četl jsem od něj trochu ujetou Postel u okna a tak jsem to odkládal. Jeho osobitý přístup k sexualitě je i zde, ale neruší to. Tohle je nesrovnatelně lepší. Je to dobře napsané a přístupné širokým vrstvám čtenářů.
Nedivím se, že se kniha proslavila. Co píše Peck, by měl každý znát a tak nevím, proč to čtu až zde. A kolik lidí by to uvítalo, ale nepřečtou si to. Sdílení znalostí nám vůbec nefunguje.
Kniha žádné objevné zázraky nepřináší. Spíš navádí k přehodnocení názorů na základě dlouholetých zkušeností z psychoterapie. Není to juchání nad tím, jak jsme skvělí, ale naopak vybízí k aktivitě a odpovědnosti.
Peck mluví o kázni, která by se měla opírat o lásku. Není to zamilovanost, která se nám přihodila. Popis má blízko ke knize Láska od Laustera. Na základě zkušeností oba dva zřejmě dospěli k podobnému závěru.
Po lásce se věnuje duchovnímu růstu a zde se dotýká náboženství. Uvádí některé případy věřících a nevěřících lidí. Poslední kapitola je o milosti a nevědomí. Peck popisuje jevy, které máme tendenci přehlížet.
V dnešní době, kdy stoupá počet duševních obtíží rozhodně doporučuju. 90% 4,5*

Milý, lidský i odborny pohled na témata týkající se života od autora čerpacího ze své praxe. Za mě kniha velmi přínosná do oboru i k zamyšlení do života

Pohled na lásku a vztahy od čtyřicetiletého terapeuta. Lásku vnímá jako touhu chtít pro toho druhého duchovní rozvoj, sebelásku pak jako touhu chtít rozvoj svůj vlastní. Ohledně lásky je tam toho více velice zajímavého. Sexuální touhu nepovažuje za lásku, ale pouze za sexuální touhu.

K tomu, co píše Špulo, dodávám, že já to mám opačně - teď v padesáti mi kniha říká o dost víc, než když jsem ji četl kolem třicítky.
Scott Peck pravděpodobně neznal Teilharda de Chardin (aspoň jsem o tom nikde nic nenašel), ale připadá mi, že zkoumáním psychických faktů došel k podobnému pohledu na svět, k jakému došel Teilhard zkoumáním faktů paleontologických.
Výborný překlad!

Skvělá kniha pro lidi, kteří se chtějí posunout dále na osobní a vnitřní úrovni. Úžasně napsaná kniha od zkušeného psychiatra s přesahem k duchovnímu posunu

Ohromná kniha :) Ačkoliv se mi nelíbila první kapitola, ty ostatní byly super.

Jedna z těch knih, u které jsem prožívala pocity radosti - z toho, že jsem ji objevila a můžu ji číst; z toho, že žiju a z toho, že právě ty neprošlapané cesty, kterými jsem se rozhodla vydat, mají smysl.

Knihu mi byla doporučena na psychoterapii. Trochu jsem se bála obtížnosti této knihy. Četla se dlouho, přesto byla dost srozumitelná i pro mě.

(SPOILER) Kniha mě donutila přemýšlet o tom, co čtu. Ne se vším jsem souhlasila. V knize byl nápadný autorův sklon k hnutí New Age. Dělalo to knihu zajímavější, neboť skrze to a i skrze jiné jeho velice osobní poznámky je kniha jakýmsi shrnutím jeho zkušeností. Nejsou to obecné poučky o životě psychoterapeuta, ale konkrétní oblasti, které on zkoumá a považuje za důležité. Líbí se mi kategirické rozdělení na části: Kázeň, Láska, Duchovní růst a víra a milost. Jak už jsem říkala, nesouhlasím se vším, ale naprosto oceňuji autorovu upřímnost. Zaujala mě myšlenka, že lenost je vlastně strach z překročení svých hranic a také neschopnost milovat. A to brání duchovnímu vývoji. A z toho plyne i autorovo přesvědčení, že zlo existuje. Zlé bytosti si nechtějí uvědomit svůj stav a začít na něm pracovat. Na druhou stranu tvrzení, že kolektivní nevědomí je Bůh a vědomí je člověk jako jednotlivec a ti dva spolu stále soupeří a duševní porucha nastává tehdy, jestliže se vůle jednotlivce odchýlí od vůle Boží, je velice odvážné. Dále totiž následuje věta, že cílem duchovního růstu je, aby mezi Bohem a jedincem nebylo rozdílu. A to je sice zajímavé a logické ve smyslu, jakým autor chápe Boha, ale pro mě nepřijatelné. To ale samozřejmě nesnižuje hodnotu tvrzení a chápu, že mnohé to může uchvátit. Na teď už třetí stranu obdivuji autorovu obraznist a srozumitelnost textu. A jsem opravdu nadšená z množství reálných příkladů případů. Je krásné, jak na konci kapitoly o Milosti zabíhá do opravdu hlubokých duchovních věcí, ale stále působí tak nějak - zmateně a na druhou stranu jasně. Tahle věta asi dost vystihuje, jaké mám z knihy pocity já. Určitě si ji ještě někdy přečtu.

M. Scott Peck podobne ako Irvin Yalom cíti potrebu sprostredkovať príbehy z psychoterapie formou vlastných publikácií, v ktorých sa nevyhnutne objaví samozrejme viac, než len zopár stretnutí s neurotickým človekom a filozofických interpretácií životných kríz. Môj náhľad na knihu v priebehu čítania neuveriteľne osciloval a po prvej kapitole som predpoklad predčasnú rezignáciu. Kapitola o láske ma opäť prinútila venovať pozornosť ďalším 70 stranám, stranám, ktoré vrhajú na "tabu" nefungujúcich vzťahov, resp. zdanlivo fungujúcich svetlo porozumenia. Pri týchto stranách ma sprevádzala obsesia našepkávajúca: keby aspoň jeden čitateľ z desiatich pochopil autorov výklad slobody vo vzťahu, výklad rozdielu medzi zamilovanosťou a láskou a v neposlednej rade asi najdôležitejší odkaz, parazitickej lásky, ktorú dnes počujem na každom kroku implicitne vyjadrenú v zdanlivo rozkošných slovách typu: nemôžem bez Teba žiť, chcem ťa len a len pre seba, musíš tu byť pre mňa kedykoľvek a podobné servilné výrazy zdegenerovanej lásky, ktorá túži MAŤ a nie BYŤ. V takomto vzťahu obidvaja "zaľúbenci" regredujú k infantilizmu, čo sa prejaví detským slovníkom: cukríček, macko, chrobáčik atď. Súhlasím s autorom, že láska v plnohodnotnom a vyzretom vzťahu podnecuje duchovný rast oboch partnerov. Túto kapitolu prosím nepreskakujte! Ako racionálny skeptik a vedecký ateista som s nedôverou prečítal názov ďalšej, Viera a duchovný rast. Táto kapitola sotva páchla ašpiráciou náboženskej sugestivity, napriek tomu, že autor svoje vierovyznanie dostatočne vyjadril. V podkapitolke, Náboženstvo vedy, nachádzame myšlienku: "Cesta duchovného rastu začína tým, že pochybujeme o veciach, ktorým sme už verili; aktívne vyhľadávame všetko neznáme a nezvyklé; nevyhýbame sa sa žiadnemu ohrozeniu toho, čo sme si v minulosti osvojili a prijali za vlastné." To je jednoducho odkaz na Descarta a princíp č. 1 jeho vedeckej metódy - prijímaj len isté a aj o tom pochybuj alebo Cicerove slová - dubitando ad veritatem parvenimus (k pravde cez pochybnosti). Za najväčšiu myšlienku v knihe, vyhlasujem nasledovné:
"Málo je tých šťastných jedincov, ktorí ďalej, až do okamihu smrti, skúmajú mystérium skutočnosti, spresňujú a prehodnocujú svoje chápanie sveta a pravdy."

Dám 5, ALE... Čítal som to pred vyše 20-timi rokmi v mojom intelektuálne filozoficko-psychologickom období. Navyše som sa boril s vlastnými (nazvime to) vývinovými a emocionálnymi problémami. A táto kniha mi celkom pekne ukázala smer, aby som sa v nich neutopil. Či by mi ho znova ukázala aj dnes, ťažko povedať. Predsa len som o pár rôčkov krajší a múdrejší. Ale, ak niekto v živote tápe (ja som vtedy tápal hojne), toť jedna z možností, ako z toho aspoň trochu vykĺznuť...

U této knihy musí člověk přemýšlet. Jsou to příklady z praxe psychoterapeuta.

No zas taková bomba to fakt nebyla. Kniha se samozřejmě začíná brzy cyklit a jeho názory na lásku rodiče vs. děti, eh, mám z nich trochu vyrážku.

Sice je těžké zpočátku to vstřebat, ale vlastně je kniha velmi jednoduchá a základní myšlenky jsou pochopitelné a praktické do života. Pro mě netradiční kniha s užitečným poselstvím o tom, jak rozvíjet lásku, sebekázeň a duchovní růst.

Velmi silná kniha.
První, kterou jsem od amerického psychoterapeuta Morgana Scotta Pecka, měl možnost přečíst.
Je velmi těžké se do této knihy začíst, opravdu nad ní plně přemýšlet a vnímat myšlenky, které se nám autor snaží předat. Ale myslím, že to k tématům duchovního růstu, lásky a náboženství patří.
První dvě kapitoly - tedy Kázeň a Láska, jsou naprosto fascinující. Člověk vnímá velmi střízlivý a nezaujatý pohled člověka se zkušenostmi, které interpeluje i přímo z vlastní praxe s jeho pacienty. Informace jsou jednoduché, lehce se vstřebávají. Popsání cesty k duchovnímu růstu je skvělá. Zároveň definice lásky, je až jednoduše úsměvná, přes to však dosti pravdivá.
Tyto kapitoly ve mě vyvolaly pocit, že se kniha Nevyšlapanou cestou, dostane v mém pomyslném žebříčku hodně vysoko.
Bohužel ve třetí kapitole jsem ztrácel nit a v poslední, kde se autor zabývá otázkami náboženství a evoluce, jsem ztrácel celkové zaujetí. I přes světlejší chvilky a některé velmi zajímavé myšlenky, opadla euforie a já nyní hodnotím knihu jako velmi dobrou.
I když působí mé hodnocení padesát na padesát, kniha mi hodně dala a pomohla pochopit některé, pro někoho velmi složité věci.
Proto dávám čtyři hvězdy - doporučuji knihu všem, kteří se chtějí posunout ve svém duchovním růstu (určitě alespoň první dvě kapitoly), a s odstupem času si rád přečtu myšlenky obsáhlé v pokračování - Dále nevyšlapanou cestou.

Výborná knížka, ukázala mi mnoho věcí z života a jak se zase jiným pohledem dívat na lidi i svět. Nejedná se o duchovní balast, který je dnes všude, ale o kvalitní knihu.