Nevšední příběhy pro zvídavé kluky a holky
Katarína Kernová
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/252634/mid_nevsedni-pribehy-pro-zvidave-kluky--252634.png
4
13
3
Dětský svět je plný příběhů, ve kterých se děti učí poznávat hodnotu života, kamarádství a hezkých vzájemných vztahů. V příbězích, které naleznete v této knize, se dozvědí, že každý, bez ohledu na to, jak vypadá, má svoji výjimečnou hodnotu a že naše štěstí závisí na nesobeckosti a ohleduplnosti k ostatním. Připomenou si, že život přináší nejen zábavu, ale také povinnosti a že je lépe je neodkládat. Seznámí se také s obětavým pejskem – zachráncem, který včas vycítil nebezpečí a přivolal potřebnou pomoc. Všech sedm příběhů v dítěti upevní touhu po životě naplněném přátelstvím a opravdovostí. Ukazují, že i zdánlivě běžné situace mohou dovést zvídavé děti k neobyčejnému poznání. Knihu doplnila půvabnými ilustracemi Lenka Procházková.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2014 |  Nevšední příběhy pro zvídavé kluky a holky |
| 2015 | Nevšední příběhy pro zvídavé kluky a holky 2 |
| 1993 | Nádherný šok |
| 2015 | Nevšední příběhy pro zvídavé kluky a holky 3 |
Kniha Nevšední příběhy pro zvídavé kluky a holky je v
| Přečtených | 13x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 1x |
Když jsem viděla, že má tato kniha hodnocení 93 %, moje bezprostřední reakce byla: „To jako vážně!?“ Velmi školometské, idealistické a mající daleko k realitě. I když je záměr autorek knihy ušlechtilý (upevnit v dítěti touhu po životě naplněném přátelstvím a opravdovostí), tak z textu sálá prvoplánovost.
Pro představu, jeden z příběhů je o holčičce Renátce. Maminka jí zakázala lézt na strom. Na strom však vyšplhala její milovaná kočka a pod stromem zuřivě štěká velký vlčák. Renátka má o kočku strach, tak se pro ni vydá. Samozřejmě při slézání spadne a zlomí si ruku. Navíc kvůli zlomené ruce nemůže s rodinou absolvovat výstavu, na kterou se těšila. Poselství v příběhu je jasné: za neposlušnost se platí často zklamáním. „Renátka si přiznala svoji chybu a v duchu si slibovala: „Už nikdy na ten starý strom nepolezu. Všechno jsem si zavinila sama, protože jsem neposlechla maminčin zákaz.“ Nemůžu si pomoct, ale opět musím říct: „To jako vážně?!“ Osobně nechci, aby mě moje děti slepě poslouchaly, aby daly přednost zákazu před pomocí. Jen si zkuste sami vybavit, jak na vás zákazy fungují:-D Mně samotné se strašně ulevilo, když jsem si sama, a není tomu tak dávno, při své knihovnické práci došla k tomu, že nedodržování pravidel nemusí být vždy špatné, ale naopak prospěšné. Jestli si o tom chcete přečíst, tak mrkněte na můj článek Pravidla dílny čtení v praxi, který najdete v časopisu První strana, č. 6, str. 16-19. Odkaz na časopis je zde: http://csk.npmk.cz/sites/csk.npmk.cz/files/soubory/2018/PS-zari-2018.pdf
Dcera po dočtení výše zmíněného příběhu prohlásila, že by bylo lepší, kdyby se držela oběma rukama:-) Schválně jsem se jí zeptala, zda by na strom lezla, kdybych jí to zakázala. Už jenom z jejího pohledu bylo jasné, co mi odpoví:-)
Ke knize mám i další výhrady, ale už nechci svůj komentář prodlužovat. Za mě velké zklamání.