Nevím kudy kam
Gayle Forman
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400043/mid_nevim-kudy-kam-hcu-400043.jpg
3
132
39
Freia, Harun a Nathaniel. Tři osamělí teenageři, jejichž životy se osudově protnou během jediného dne v New York City. Freia přišla o hlas při natáčení debutového alba a teď má strach, že přijde i o své fanoušky. Úzkostlivě sleduje sociální sítě, pročítá se nekončícím množstvím komentářů a doufá, že na ni nezanevřou. Jsou totiž to poslední, co jí v životě zbylo… Harun plánuje útěk z domova. Chce být s tím, koho skutečně miluje a jeho rodina mu v tom brání. Čas se ale krátí a on musí jednat rychle. Zítra už by totiž mohlo být pozdě… Nathaniel přijíždí do New Yorku, aby se vyrovnal s rodinnou tragédií, která ho uvrhla do těžké deprese. Celý jeho život se ze dne na den obrátil vzhůru nohama a přestal dávat smysl… Když na sebe tahle trojice náhodou narazí v Central Parku, žádný z nich nemá tušení, že společně stráví den, na který nikdy nezapomenou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Yoli (ČR)Originální název:
I Have Lost My Way , 2018
více info...
Přidat komentář
Dlouho sem se nemohla do knihy začíst a najednou byl konec..není to moje první kniha od autorky, ale bohužel z mého pohledu asi nejméně povedená..věřím, že se k ní už nevrátím
Zacatek se mi nelibil, oak se to trochu vleklo. Dobry konec jsem cekala, presto byl z cele knihy nejhezci a mel spad. Vic, nez tri hvezdy si kniha nezaslouzi a podruhe ji cist urcite nebudu
I po větším uvažování stále nevím, jestli se mi kniha líbila nebo ne. Ze začátku mě vůbec nebavila, s žádnou postavou jsem nějak nesympatizovala a byl pro mě velký problém se začíst. Pak se mi zase nějaká část líbila a potom mě to zase nebavilo a takhle stále dokola. Poslední dvě kapitoly ve mě vyvolávaly pocit, že kniha skončí úplně jinak, ale to se nakonec obrátilo v posledních odstavcích. Ale když se nad tím zamyslím, možná by ten hořký konec, který se odehrál v mé hlavě, byl pro knihu lepší.
má třetí knížka od této autorky, asi z nich byla zatím nejlepší a navíc má krásnou obálku, ale víc jak 3,5/5 bych asi nedala
Mám za sebou již tři knihy od této autorky a názor na její knihy u mě kolísá nahoru a dolů.
"Zůstaň se mnou" pro mě byla pohroma, ale do "Byla jsem tu" jsem se zamilovala. A "Nevím kudy kam" byla pro mě střed, nebyla ani špatná ani mě neuchvátila.
Kapitoly jsou popsány z různých pohledů, které byly na můj vkus moc složitě vyznačené. Příběh jedné postavy se pořád prolínal z minulosti do přítomnosti a děj skákal sem a tam.
Co se týče postav, dlouho mi trvalo, než jsem se do nich vžila a byly mi nějak sympatické, ke konci knihy se to už dalo, ale že by se stali mými oblíbenci, to říct nemůžu.
Abych knize úplně nekřivdila, autorka měla zajímavé názory a pár věcí nad kterými se posléze dalo přemýšlet.
Když to shrnu obecně, knihu jsem měla přečteno za pár dní, nebyla lepší než "Byla jsem tu" , ale zas nebyla horší než "Zůstaň se mnou. Kniha je rozhodně průměrová, takže pokud hledáte knihu u které nebude muset přemýšlet tak vám kniha bude stačit." Nevím kudy kam" je oddechovka, kterou máte přečtenou za pár dnů.
Dostala jsem se ke stránce 70 ve čtečce a dál se prostě číst nepřinutím. Kniha je hrozná. Podle mě nemá hlavu ani patu. Nedokáže mě zaujmout a přinutit mě ke čtení. Věta nevím kudy kam je snad na každé stránce aspoň dvakrát . Možná se někdy je čtení vrátím, ale spíš ne
Tahle kniha pro mě byla velmi milé překvapení. Ze začátku mi dost vadila přílišná jednoduchost a snad až taková prvoplánovost. A hlavně mě dost štvalo kolikrát se hned v prvních snad dvou kapitolách objevilo spojení "Nevím kudy kam", to bylo fakt přehnané.
Ale pak jsem si na tento styl zvykla a bylo mi v něm velmi příjemně. Tohle je prostě taková milá a oddechová knížka, u které nemusíte přemýšlet. Nic řešit, nic čekat, nic hodnotit, nic hrotit... prostě společně s tou knížkou plynete až dokonce a je vám v tom dobře.
Autorku mám ráda, takže jsem tuto novinku musela hned mít. Kniha byla krásná, četla se skoro sama :-)
Tohle bylo tak upřímné a krásné. Tři mladí lidé zkoušení osudem se setkají a to změní navždy jejich životy.
Kniha byla průměr, spíše něco pod průměr. Pochopila jsem co se snažila spisovatelka říci,chvilkama kniha byla zajímavá k zamyšlení a jsem ráda,že jsem si přečetla něco jiného,jelikož jsem ráda za všechny knihy,ať je dobrá,či horší,ale bohužel polovina knihy byla pro mě takovým proplouvanim....
Kniha se velmi dobře četla a všechny 3 postavy mi byly sympatické, autorka píše velmi dobře a rozhodně sáhnu po dalších jejích knihách. Jen ten konec se mi moc nelíbil, chtělo to o pár stránek víc, abych si byla jistá, že ho opravdu chápu dobře. Ale určitě doporučuji.
Pro mě to byla první zkušenost s Formanovou (ano, stydím se) a byla jsem opravdu příjemně překvapená. Kniha je napsána velmi dobře, čtivě a se skvělou motanicí osudů 3 mladých lidí.
Každá postava je věruhodně napsaná, mají své problémy a vlastně neví, jak se s nimi vypořádat. Každý ten problém byl úplně jiný, ale společně se jim povedlo těm problémům čelit. Freya mi opravdu bavila, tak i Nathaniel a Harun - u těch ale člověk víc procitne až při konci. Závěr knihy byl skvělý, promyšlený a bylo to (alespoň pro mě) prostě WOW *slzička ukápla*. Nebylo to bůh ví jak světoborný, ale skvělé to opravdu bylo.
Dejovo nevnímame len prítomnosť, ale aj sa vraciame do minulosti hlavných hrdinov. Príbeh postupne gradoval a stával sa pre mňa zaujímavejším. Zmena v postupe bola zakaždým nepatrná. Gayle Forman píše knihy, nad ktorými sa musíme zamyslieť, inak by nemalo význam ich čítať. Nemusia to byť niekoľko sto stranové romány, všetko dokáže vystihnúť na správnom počte strán. Na zbytočné omáčky, ktoré zbytočne predlžujú dej, zabudnite.
Práve preto necháva niektoré situácie nedoriešené, čo automaticky spúšťa moju nekonečnú fantáziu. Osobne nemám rada otvorené veci, ale niekedy je lepšie domyslieť si, než keby niečo dopadlo proti môjmu presvedčeniu. Gayle si tým pádom k sebe pripúta rôzne cieľové skupiny čitateľov. Čo vám poviem, vie to s nami dobre.
Teraz by som však zniesla pár strán navyše. Pokojne aj viac kníh. Tak veľmi si dobre všetko rozplánovala, že sa poistila, keby ju opustila múza. Vyprofilovala si jednotlivé charaktery a oslovila čitateľov, ktorí sa v hlavných hrdinoch dokážu nájsť.
Aj napriek prepracovanosti tých najmenších detailov mi táto kniha prišla ako keby bez duše. Uverila som jej všetko, to áno. Ak ju však porovnám s ostatnými, niečo mi v nej chýbalo.
Stratení odhaľujú životné príbehy, riešime problematiku fyzických rozdielov, homosexuálnov, náboženského vierovyznania, čo je super, že sa o tom čoraz viac hovorí. Myslím si však, že menej je niekedy viac. Nemusíme sa zameriavať na detaily, aby sme porozumeli celkovému významu odkazovaného posolstva. Najmä nie, ak má kniha 248 strán.
Tuto knížku mi přinesla k přečtení dívka, se kterou si rády povídáme o literatuře. Zajímavé osudy tří mladých lidí, trochu mi nevyhovoval v některých momentech styl psaní a jako celek musím použít hodnocení dívčino, protože jsem již bohužel generačně v jiné linii a mé hodnocení by nemuselo být objektivní.
Na novinku od Gayle Forman jsem se doopravdy těšila. Bohužel jsem byla docela zklamaná. Kniha není vůbec špatná. Naopak je zajímavá a plná emocí. Jenže je takové obyčejná, chybí mi v ní chemie, kterou jsem nalezla v ostatních knihách autorky. Kvůli tomu mi přišel celý děj v jedné rovině a v momentě, kdy to vypadalo, že se to změní byl konec. Což je v tomto případě opravdu škoda, protože pár kapitol navíc by neuškodilo, naopak. Je to fajn kniha, ale od autorky jsem čekala víc.
Knihu jsem začala číst s předem připraveným názorem. Budu milovat Haruna, Freiu budu nesnášet a Nathan mi bude úplně putna. Bude to takový dojemný, lehký počteníčko na odpoledne, láska jak trám, srandy kopec, happyend...
Eh... taková naivita...
Nuže. Nemohla jsem se začíst. Připadalo mi to plytký, postavy mi vůbec nepřirostly k srdci, vůbec to ve mně nevyvolalo žádný emoce. Nic. Nula. Nada.
Jenže pak přišel zvrat. A já nevím, kdy přesně. Ale najednou jsem hltala stránku po stránce. A pak jsem se (bůh mi pomáhej) zamilovala do Nathaniela. Ano, stále si mlátím hlavou o stůl, jak se to mohlo stát.
Nesnáším nedořešené záležitosti. Mám ráda, když autor jasně napíše, jak to skončilo, jak se všechno krásně vyřešilo, jak do sebe vše zapadá. Mám pak z knížky dobrý pocit. Můžu ji uzavřít a posunout se dál. Tohleto rezonování pocitů po dočtení mě frustruje.
Ale možná proto je tato autorka tak výjimečná. Nutí čtenáře, aby si tak nějak domyslel vše sám. V životě to taky nefunguje tak, že se všechny rodinné vztahy vyřeší tím, že zkrátka máte jeden dobrý den. Ale sakra, já bych to tak chtěla, alespoň v těch knížkách!
Zůstalo tu moc nedořešeného. Proč nemůže mít každá postava svou vlastní knihu? To by mě uspokojilo mnohem víc! A jak to, že na tak malém počtu stránek ve mně autorka dokázala vyvolat takový dojetí a soucit?! Odneste ty pocity pryč! Honem, kde mám nějakou povrchní jednoduchou romanci?!
Dala bych 3.5* bohužel ta možnost tu není. Knihu jsem přečetla za pár chvil. To téma bylo zajímavé a určitě k zamyšlení. Vyjadřuje to jak jsou občas naše starosti malicherné oproti těm které jsou vážnější a mnohem hořsí. Teď přijde to ale.. Ale napsat takové téma jen do 250 stran ? A ten konec? Myslím že mohla být kniha obsáhlejší.
I tak můžu knihu doporučit.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Byla jsem tu |
| 2015 | Kam jsi odešla |
| 2014 | Jen jeden den |
| 2014 | Zůstaň se mnou |
| 2015 | Jen jeden rok |
Kniha Nevím kudy kam je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 177x |
| Čtenářské výzvě | 26x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 195x |
| Chystám se číst | 95x |
| Chci si koupit | 21x |
| dalších seznamech | 2x |
Četlo se to hezky, ale když se to konečně začalo rozjíždět, hned to skončilo. Vlastně se čtenář nedozvěděl nic. Vrátil se Fraye hlas? Co James? Harum? Jak bude žít Nathaniel? Nic jsem se nedozvěděla, kniha byla vlastne jen o tom, jak se 3 hlavni postavy skamarádili.