Pomněnčino dítě

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Když osmnáctiletá Dot, žijící v 60. Letech v Londýně, potká Sola, cítí, že je tu láska. Solomon Arbuthnott je člověk, který může přinést světlo a teplo do jejího fádního života – a co víc, Sol je mladý, pohledný voják s vynikajícími vyhlídkami. Někdo, o kom vždycky snila. Někdo, kdo jí může slíbit modré z nebe, smích, slunce. A na chvíli je život opravdu krásný. Držíce se za ruku procházejí Serpentine, tancují v zakouřených barech SOHO a začínají plánovat idylickou budoucnost, že spolu zestárnou na ostrově Svatá Lucie, Solově rodišti. Ale je rok 1961. Dívky z East Endu by neměly chodit s indickými chlapci, natož aby s nimi někam odjížděli. Svůj život mají od rodičů naplánovaný. I když to často znamená prožít život v osamění a bez lásky. I když to srdce rve na kusy......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/284500/pomnencino-dite-nON-284500.jpg 4.263
Série

Není větší lásky 3.

Žánr
Literatura světová, Romány, Pro ženy
Vydáno, Omega
Orig. název

Clover's Child, 2013

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (27)

Kniha Pomněnčino dítě

Přidat komentář
martiline
01. května

Kniha je protkána bolestí a smutkem ... ale zároveň v ní najdete odhodlání srovnat se se životem a přijmout minulost. Každý z nás k tomu potřebuje něco svého ...

hlentilka
31. března

Souhlasím s komentáři, prvních 100 stránek - co to bylo? Jsem ráda, že jsem vydržela, následoval nádherný příběh lásky v několika podobách. Možná ta největší láska - láska matky, silné pouto s dítětem. Rodičovská láska - velmi sobecká, na druhé straně ochranitelská, plná předsudků dané doby. Milenecká láska - láska Sol a Pomněnky, která je a bude tady navždy. A nakonec rovina manželské lásky.


Janaves
08. března

Krásný, smutný, brečela jsem. Simon se objevil v knize "Z lásky k vám" jako reverend, který pomáhal opuštěným dětem.

AnoMANder
08.12.2020

Dojemná kniha o velké lásce mezi dvěma mladými lidmi různého sociálního postavení, která je naplněná velkým utrpením a překážkami. Příběh je napsán velmi čtivě. "Otevřený konec" pak nabízí čtenářově fantazii místo pro rozvíjení vlastních představ.

mariva
03.10.2020

Dost smutná a pesimistická kniha. Předsudky k lidem s jinou barvou pleti byly v té době ještě silné a stejně tak rozdíly mezi bohatými a chudými. Kláštery, které měly napomáhat řešit osudy padlých dívek, byly ve více zemích. Před časem jsem četla knihu, která podobné téma popisovala mnohem drastičtěji, ale to bylo v Irsku. Možná v Anglii byla tato zařízení mírnější.

denisa7430
26.09.2019

Smutný příběh o nepřející lásce, o nalinkovaném životě, do kterého vám všichni mluví, o bezradnosti, smutku, osamocení ale i sebeobětování. Knihu jsem načala jako odpočinkový romantický román, ale nakonec jsem musela setřít i nějakou tu slzu.

Adelaki
28.08.2019

Když mi kniha přišla pod ruku, nevěděla jsem co od ní čekat ani o čem má být, romány pro ženy téměř nečtu. Kniha není špatná, ale ze začátku mi trvalo, než jsem se začetla a první část knihy mě moc nebavila. Celkově kniha není špatná, cca po 100 stránkách se tam začne něco dít :D . Četla jsem dál, protože mě zajímalo, jak to všechno dopadne. Až mě trochu mrzelo, že kniha nemá happy end, ale je pravda, že s tímto koncem je to více uvěřitelné a nepůsobí to tak kýčovitě. Kdyby měla kniha o 100 stránek méně, tak bych se taky moc nezlobila, některé pasáže pro mě byly zbytečně zdlouhavé.

AjťačkaTýnka
02.08.2019

Jsem v prvních 100 stranách a opravdu mě nesmírně vytáčí chyby v překladu (nejen stylistické, ale také interpunkční; rozdělená slova na stejném řádku, špatně vyskloňovaná slova, apod.). Snad to vynahradí aspoň ten příběh...

EDIT:
OBSAHUJE SPOILERY!!!

Velmi slušně rozvinutý děj mi nedal zavřít knihu, musela jsem ji dočíst. Občas mě však výše zmíněné chyby opravdu vytáčely.

Kniha nás vtáhne do časové linky Anglie 60. let 20. století. Potkává se zde černý mladík s bílou dívkou a zamilují se do sebe. Naneštěstí doba nepřeje tomuto "barevnému" vztahu, tedy není podporován ani ze strany širšího okruhu lidí a známých, a ani jednou rodinou. Oba hlavní hrdinové jsou tlačeni do rozhodnutí, která za ně dělají rodiče nic nedbající na to, že děti mají své myšlenky a svá srdce někde jinde. Nastolí tak - dle mého - velmi smutný osud pro oba: Dot navždy bude mít v srdci prázdné místo po Simonovi a Sol zůstal sám, Simon si jej našel až v pokročilejším věku.
Kus knihy je Dot celkem psychicky narušená. Kromě zmíněné ztráty dítěte tomu nepřidává ani to, že má velmi rasistického otce, který špiní Dotina přítele, aniž by se s ním seznámil + faktem je, že Dotina matka taky svým postojem a naprostou nepodporou vůbec nepomáhá.

Celou knihu jsem zvládla za jedno odpoledne, četla se sama. Děj pěkně ubíhal, občas jsem si zaplakala (hlavně tedy v pasáži, kdy se Dot loučí se Simonem a taky ve všech pasážích, kdy Reg nechápe mladou lásku a je na Dot opravdu zlý jen kvůli barvě pleti). Pozastavila jsem se nad absurditou příběhu - v dnešní době si takovou situaci neumím představit.

1