Není co ztratit
Rowan Coleman
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/258663/mid_neni-co-ztratit-jHM-258663.jpg
4
170
170
Některá rozhodnutí jsou těžká jen do té chvíle, kdy je uděláme. Pak už se jen sami sebe ptáme, proč jsme je tak dlouho odkládali. Rose Pritchardová se odhodlávala dlouho, snad až příliš dlouho. Odejít od násilnického manžela není tak snadné, jak by se mohlo nezasvěceným zdát, a tak Rose dlouhá léta setrvávala v nesnesitelném soužití. Z černé díry beznaděje ji vytáhla docela obyčejná pohlednice: pár laskavých slov od člověka, s nímž se setkala před lety, jen na pár chvil. Tak málo stačilo, aby zdeptaná Rose pochopila, že musí odejít. Že nemá co ztratit. Že může jenom získat. Utíká s několika narychlo sbalenými kousky oblečení a se sedmiletou dcerkou Maddie. Když se uprostřed noci ocitá na prahu vesnického penzionu, uvědomí si, že teď už skutečně není cesty zpět. Ve stejné chvíli se začne trápit pochybnostmi: neudělala strašlivou chybu? Nehoní se za nesmyslnou chimérou? Bude si umět vybudovat úplně nový život? Ať už bude odpověď na všechny znepokojivé otázky jakákoli, jisté je jedno: že Rose zkrátka nezbývá nic jiného, než aby se pro sebe a pro svou dceru pokusila vybudovat lepší život. I kdyby ji to mělo stát cokoli.... celý text
Přidat komentář
Jedním slovem nádhera. Kniha se mi moc hezky četla. Poutavý a sice smutný příběh mě vážně ohromil. Malá Maddie byla vážně super, některé její výroky vážně pobavily. Tuto knihu zařazuji k dalším knihám, mezi nejlepší, které jsem kdy četla.
Přestože takové knihy nečtu, tak jsem byla velice spokojená. Kniha je výborně četla, zajímavá. Malá Maddie byla úžasná, zamilovala jsem si jí a díky ní to mělo šťávu. Na konci knihy jsem i slzu uronila. Děkuji autorce za skvělou četbu
Bála sem se, že to bude smutná, knížka o týrané ženě, naštěstí sem se spletla. Knížka mě chytla od samého začátku. Celou dobu byla velice čtivá, dobře napsaná. Moc sem si oblíbila malou Maddie, bez ní by knížka neměla to správné ořechové. Je to moje první knížka od této autorky, ale určitě nebude poslední. Těším se na její další knížky. Můžu knížku všem doporučit.
Jsem velmi ráda, že jsem objevila díky knihovně tuto autorku.
Musím se přiznat, že mne zaujala stejně jako Jojo Moyes.
Což je překvapující.
Snad je to tím vypravěčským talentem, snad tím, že kniha rozebírá nelehká témata a přesto zůstává knihou optimistickou.
Doufám, že nebudu příliš prozrazovat, když napíši pár dojmů, ale pokud máte rádi opravdová překvapení a nečtete ani záložky knih, pak dál nečtěte ani tento komentář.
Chvílemi na mne dorážely myšlenky, že v běžném životě by rozhodně nebylo možné vypravit se takto za svým snem, a nalézt ho.
Zvláště, když život hlavní hrdinky byl spjat s domácím násilím, nevyřešenými vztahy a celkovou izolací.
Ale po dočtení knihy jsem si řekla: " a proč vlastně ne? "
To nás současný přetechnizovaný svět již natolik deptá, že nemůžeme věřit ve šťastné konce, vítězné bitvy se sebou samými, včas uzdravené vztahy, přátelství a lásku, ve kterých rozpoznáme hodnotu svou i toho druhého ?
Uvědomila jsem si, že se mi ten pohled naděje opravdu líbí. Klidně více takových knih.
Doporučuji k přečtení !
Skvělá kniha, dobře se čte, od všeho něco.Sama jsem domácí násilí zažila, ne všichni mají to štěstí že najdou útočiště a ještě někoho s miliony na kontě a prince na bílém koni. Chválím, čte se sama :-)
Hezky napsaná knížka. Příběh o tom, co se může stát v životě úplně každýmu. Chvilkama spíše smutnej, ale i o tom je život.
Opět krasně napsaná kniha. Nesouhlasím s tím, že je horší než Kniha vzpomínek, každá má svůj příběh. Líbila se v příběhu malá Maddie, je tam ukázáno jak bychom neměli podceňovat vnímání dětí když se v rodině něco děje. Krásná láska po dlouhém čekání mezi Rosou a otcem ale i mezi Frasierem a Rosou.
První polovinou knížky jsem se trošku prokousávala a přiznávám, že mi vadilo vulgární slovo, které používala kamarádka Shona, to mi prostě v literatuře nesedí a dalo se to vyjádřit i jinak, i když šlo o oslovení tyranského manžela. Pak se ale začal rozvíjet vztah Rose s jejím otcem a to mě kniha začala bavit, bylo to hezké i dojemné až do konce. Předchozí Kniha vzpomínek se mi líbila víc.
"Některá rozhodnutí jsou těžká jen do té chvíle, kdy je učiníme."
Předchozí kniha autorky pro mne byla zjevením a zážitkem, proto jsem na další její titul byla vyloženě natěšená. Bohužel, přišlo jen jedno velké zklamání. Nevím, kde se stala chyba - zda na mém přijímači - ale kniha mi vůbec nesedla. Hlavní hrdinka mi byla nesympatická, vyjadřování postav působilo nevěrohodně (knižní vyjadřování malé Maddie bylo jedno velké WTF?) a celkově mi děj přišel jako z naivního románku, někdy z konce 18. století.
Tohle se prostě nepovedlo.
Kniha se mě moc líbila byla taková ze života a moc pěkně se četla mužu doporučit
O trošku slabší než Kniha vzpomínek, přesto pěkná kniha. Coleman má skvělý styl, který vás nutí číst pořád dál a dál bez přestávky. Soustředila jsem se hlavně na příběh Rose a jejího otce, který je z celé knihy asi nejzajímavější. Ta linka s nejlepší kamarádkou by si zasloužila více rozpracovat. Přišlo mi to hodně osekané.
Tato kniha mne celkem moc nebavila, postavy jsou napsané šablonovitě, nevěrohodně, tak nějak rádoby líbivě, ale ve skutečnosti nezajímavě
Nic jsem od této knihy nečekala, ale je svižná, dobře napsaná, čte se bez problémů a hluchých míst. Postavy zajímavé, některé více, některé méně uvěřitelné. Ale celkově prostě dobrá kniha k mému překvapení.
I přes vážné téma domácího násilí milé a odpočinkové čtení s nádechem romantiky. Líbí se mi, jak autorka píše, všeho je tam tak akorát :)
Štítky knihy
anglická literatura psychologické romány domácí násilí
Autorovy další knížky
| 2015 |  Kniha vzpomínek |
| 2017 | Všichni jsme utkáni z hvězd |
| 2017 | Léto plné neskutečných věcí |
| 2015 | Není co ztratit |
| 2019 |  Zrcadlo, zrcadlo |
Opět skvělá knížka. Byla děsivá, napínavá, kouzelná, romantická a prostě skvělá. Po dočtení jsem musela přemýšlet o domácím násilí. Rozhodně je to knížka, která osloví. Doporučuji.