Nenásilná komunikace ve škole

Autor bohužel už zemřel. Nicméně stihl naspat několik knih o nenásilné komunikaci. Do mých rukou se dostala ta o nenásilné komunikace ve škole. Bohužel stejně jako v autorových USA i u nás v ČR školy stále převážně vycházejí z pruských kadetek, škol pro přípravu vojáků, úředníků, používají dle autora "vzdělávání na principu dominance". Prostě princip určování správné a špatné odpovědi autoritou, princip hodnocení, odměny, trestu, povinností, nesvobody. Dle autora tento systém vytváří a ukotvuje sociální kasty ve společnosti. S autorovými názory se z většiny ztotožňuji. John Medina - autor knih Pravidla mozku (dítěte) - napsal něco ve smyslu, když by člověk chtěl vymyslet nejméně vhodné prostředí pro učení, vymyslel by školu: frontální výuku, pevně stanovené doby pro "předměty", hodnocení, srovnávání, odměny, tresty. Autor této knihy to bere z trochu jiného pohledu, ale opět dost nelichotivě pro klasickou školu. Prostě se zamýšlí, co reprezentují známky a že vlastně v sobě obsahují implicitně i sociální zázemí, nadání, cca kastovní systém udržuje při životě. Navíc učí poslouchat "autoritu", "rozeznávat" "dobře" a "špatně". Autor místo toho prosazuje, v praxi několikrát vyzkoušeno a obhájeno, model nenásilné komunikace ve škole. Pokud znáte svobodné školy, tak do značné míry, víte o čem kniha je. Učitelé nemají poslední slovo, učí žáky/studenty se učit, empatii, místo určování, co je špatně nebo dobře, učí projevovat názory, nesouhlasy. Detailně vysvětluje, že sice je to viditelně časově náročnější, viditelně svobodnější, ale když se započte všechno, jsou svým způsobem srovnatelné s klasickými školami na principu dominance. Autor např. v knize ukazuje diskuze, např. ředitele školy, který si nedovede představit nenásilnou komunikaci, protože by nebyl schopen zaručit 100% docházku. Pointou bylo, že to byla škola, která měla 30% neomluvenou absenci žáků (a u nás v ČR se to prostě řeší omluvenkami od rodičů i lékařů).

Kéž by tato kniha byla v každé škole a všichni dle ní postupovali. Aby se lidé naučili empatii (fakt postup v knize vyzkoušejte), aby se naučili chápat druhou stranu (bez ohledu na to,  jestli s ní souhlasíte, či ne), odnaučili se hodnocení, trestům, pomstě, obecně násilí (krom toho, které je čistě a minimální možné z důvody ochrany okolí či daného člověka). Myslím si, že tato kniha se hodí i pro rodiče domškoláků i pro celkovou změnu nálad v celé společnosti. Přitom kniha je útlá, čtivá.