Někde ještě svítí slunce

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Strhující paměti psané v první osobě přítomného času sledují očima mladého Michaela stále otřesnější vývoj událostí v nacisty okupovaném Československu mezi lety 1939–1945. Zpočátku v desetiletém Míšovi roste pocit nespravedlnosti, vůči níž protestuje slovy: „Každý den nějaký nový předpis a horší jídlo a žádný fotbal.“ Když německá armáda obsazuje Prahu, sleduje pochodující vojáky spíš zvědavě než vyděšeně, dokud ovšem nezahlédne manželský pár, který páchá sebevraždu skokem z balkónu a až do poslední chvíle se drží za ruce. Pak už je jen čím dál hůř: ghetto, žluté hvězdy, vražda otce, vzrůstající pocit nebezpečí, hlad, ponížení. To vše vrcholí příjezdem rodiny do Terezína. Tam se Míša připojí ke skupině čtyřiceti chlapců, kteří žijí, pracují a hrají si pod přísným, avšak milujícím dohledem mladého muže jménem Franta, který jim říká Nešarimové a vede je k vysoké morálce: „Nesmíme dopustit, aby nás cokoli připravilo o naši lidskost.“ Vynalézavost, láska k bližnímu a odvážný vzdor, kterými se Míša, jeho matka, Franta a další postavy vyznačují, vykreslují na pozadí neustále se horšících poměrů výmluvný odkaz lidské odolnosti....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/362345/nekde-jeste-sviti-slunce-33L-362345.jpg 4.726
Žánr
Historie
Vydáno · P3K
Orig. název

Somewhere There Is Still a Sun

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Kniha Někde ještě svítí slunce

Přidat komentář
Jana512
16. září

Děj vypráví židovský chlapec, který byl odsunut s maminkou a sestrou do Terezína. V táboře byl umístěn s chlapci, kde vytvořili společenství, ve kterém se povzbuzovali, takže on byl za to vděčnosný. Měl to štěstí, že se z koncentračního tábora vrátil, ale hrůzy, které tam jako dítě prožil, na ty nemohl zapomenout.

Renatecka
09. července

Kniha je opravdu velmi poutavě napsaná, líbila se mi moc.

Raszkulce
24. března

Mě se kniha moc líbila, především díky tomu, že byla psaná z pohledu mladého kluka v ich formě :-) všechny zážitky popisující okem dítěte dávaly dílu další plusovou vrstvu. Rozhodně doporučuji!

Marekh
16.11.2018

Knihu doporučuji. Kniha je vhodná jak pro mladší čtenáře, tak také pro dospělé. Je založena podle skutečné události. Je psaná v první osobě přítomného času, což ještě více umocňuje prožitek, který budou mít čtenáři při čtení této knihy. Moje celkové hodnocení je 100 %. Tato kniha bude patřit mezi knihy, na které budu dlouho vzpomínat.

Hlavní postavou je Michael (Míša), mladý chlapec, který je společně se svou mamkou a sestrou deportován do koncentračního tábora Terezín. Popisuje také události před deportací. V Terezíně se seznamuje s chlapci svého věku, nejvíce na něj zapůsobí jeho vychovatel Franta, který mu a ostatním dětem vštěpuje morální zásady. Všechny děti, které sdíleli místnost číslo 7 ve školní budově L417 ho mají za vzor. Oceňuji na Frantovi, že se věnoval dětem po všech stránkách a po celý čas byl jejich velkou oporou. Někdy také děti prováděly lumpačiny, např. polštářová válka. :)

Míša má rád fotbal, takže v koncentračním táboře probíhají mezi chlapci také různá fotbalová utkání. Jejich heslo, které vykřikují při zápase a které je posiluje nejen při hře, je: "Rim, Rim, Rim, tempo nešarim".

Samozřejmě v knize se nachází hodně smutných událostí, které nepochybně musí zasáhnout každého člověka, který bude pročítat tuto knihu. Nachází se v ní řada momentů, při kterých jsem pociťoval úzkost a smutek. Smutné je, že mezi nežidovskými dětmi se projevovala nenávist vůči židovským dětem stejného nebo podobného věku. Tyto děti se nechovaly správně a ubližovaly židovským dětem. V knize se dočtete o události, která postihla Míšu, když ještě bydlel v Praze se svou rodinou.

Jak se píše v úvodu, autor nemohl nalézt vydavatele pro svou knihu z různých důvodů, nicméně po čase se našel nakladatel, který ho nasměřoval na publicistu Todda Hasaka-Lowyho, který napsal tuto knihu na základě vzpomínek Michaela Gruenbauma. Kniha je koncipována pro mladší čtenáře. Lowy v doslovu píše, jakým způsobem psal tuto knihu, vyjadřuje se k tématu - Knihy podle skutečné události. Oceňuji, že navštívil Prahu a prošel se místy, o kterých mu vyprávěl Michael Gruenbaum. Společnými silami vznikla kniha, která je výborně napsaná, čtivá, kniha plná emocí a určitě si zaslouží, aby se dostala do povědomí většímu počtu čtenářů.

V knize se vyskytují fotografie z archivu Michaela Gruenbauma a také výtažky z Památníku.

berka4151
02.08.2018

Zatím asi nejlepší kniha k tomuto tématu v dětském oddělení knih. Povinnou četbu nemám ráda, ale do doporučené bych ji zařadila. Pamětníci vymírají, je potřeba připomínat co se dělo a nepřipustit, aby se ještě někdy opakovalo.

Vikos
28.06.2018

Tahle knížka vyvolá spoustu emocí - jako každá o 2. světové - ale jelikož tohle byla tak nějak moje první knížka o 2. světové, tak mě to udivilo. Dřív jsem hrůzy, které se za 2. světové války děly, nijak zvlášť nevnímala. Věděla jsem o nich, ale neuměla si je představit. Vezměte si, že s vámi jiní lidé - LIDÉ! - kteří by s vámi měli být rovni, zacházejí jako s odpadem a hůř, diktují vám co máte dělat a nedělat, vyhrožují vám smrtí, týrají vás. To je prostě hnus!
Knížka je moc hezky napsaná a mě se též líbila.

KristýnaMy
15.03.2018

Kniha by měla být součástí povinné četby. Rozhodně doporučuji

kuky921
11.03.2018

Syrová kniha o ukradeném dětství v letech 1939 - 1945. Celé období vypráví desetiletý kluk, je plná jeho pocitů, nespravedlnosti, ale i lásky a soudržnosti v rámci rodiny a kamarádků, kteří se potkali v Terezíně.

Knihu bych zařadila do povinné školní četby, nejsou v ní popisovány detaily zvěrstev, ale aby si každý uvědomil jaké má štěstí, že žije v době, ve které žijeme.

Autoři knihy

Michael Gruenbaum
česká, 1930

Todd Hasak-Lowy
americká, 1969

Kniha Někde ještě svítí slunce je v

Právě čtených2x
Přečtených33x
Čtenářské výzvě8x
Doporučených4x
Knihotéce13x
Chystám se číst38x
Chci si koupit8x
dalších seznamech2x