Nejmenuji se Miriam
Majgull Axelsson
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412992/bmid_nejmenuji-se-miriam-dGS-412992.png
4
160
160
Přestala existovat, aby přežila. Románový příběh ženy, která prošla peklem koncentračního tábora. Od autorky bestselleru DUBNOVÁ ČARODĚJKA. Miriam Adolfssonová slaví pětaosmdesáté narozeniny. Když ale dostane darem náramek připomínající práci cikánských stříbrotepců, stane se něco naprosto nečekaného. „Nejmenuji se Miriam!"" Po tomto ohromujícím prohlášení stará paní otevře stavidla vzpomínek, které pohřbila hluboko v sobě. Není Židovka, jak se všichni včetně její rodiny domnívali. Je Romka. Její pravé jméno zní Malika. Jejího bratra zahubil v Osvětimi doktor Mengele. Aby přežila, oblékla si šaty židovské dívky Miriam, která strašlivou cestu zaplatila životem. Vzala si její identitu. A pak ji čeká transport do Ravensbrücku. Další nekonečné peklo zimy, hladu, trýznění a nemocí. Vyjít s pravdou ven se však neodváží ani poté, co z něho konečně unikne. I ve Švédsku, kam ji polomrtvou, podvyživenou a nakaženou skvrnitým tyfem po osvobození odvezli, jsou totiž cikáni na okraji společnosti. Uzdraví se. Vdá se. Zůstane. A pro celý svět hraje roli Židovky z dobré rodiny. Ani její manžel nemá o ničem tušení. Jenže teď už Malika mlčet nemůže.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno:
2016
,
Metafora
Originální název:
Jag heter inte Miriam , 2014
více info...
Přidat komentář
Nejmenuji se Miriam mě hodně zajímala. Už jen z toho, že bych se dověděla něco víc o koncentráku. Nebylo to až úplně to, co bych si představovala, ale i tak to bylo dobré a zajímavé. Ovšem pozdější život Miriam ve Švédsku, kdy tam přijela, mě moc nebavil. Přesto si myslím, že je to dobrá kniha a určitě nám dá další pohled, jak to tenkrát bylo…
Zajímavý příběh vyprávěný z pohledu ženy, která je cikánka, ale musí svou pravou tvář schovávat, jelikož by se jí vedlo špatně, kdyby prozradila, kdo opravdu je.
Na téhle knize mě velmi zaujaly postavy. Nejsou černobílé a působí velmi reálně. Miriam/Malika je nesmírně silná žena, která dokázala přežít neskutečné a potom ještě nést celou svou minulost jako tajemství, o kterém se nemluví, protože by to mohlo být pro okolí příliš těžké nebo nepřijatelné. Zážitky z koncentračního tábora jsou tu otřesné. Autorce se povedlo dobře zachytit i realitu toho, jak se člověk snažil udělat vše možné i nemožné pro své blízké, zatímco vůči utrpení jiných zůstal otupělý. Silně na mě působil i popis situace ve Švédsku po válce, ať už šlo o přístup, že pro všechny bude nejlepší zapomenout a nic si nepřipomínat, nebo údaje o situaci tamějších Romů. Miriam tak musela být svým způsobem strašně osamělá. Pro mě je to jedna z nejpůsobivějších knih k danému tématu.
Zajímavý příběh, dobře se čte. Některé pasáže byly zdlouhavé a místy nudné. Možná by mohla být kratší. Ale i tak se mi líbila.
NEJMENUJI SE MIRIAM
Každá knížka z hrůzné doby holokaustu mě zasáhne.. U této tomu nebylo jinak. I když jsem od ní očekávala možná trošku něco jiného :) Něco jiného v tom smyslu, že jsem netušila, že bude tak velká část knihy věnována současnosti - staré paní Miriam, ve které se vlastně perou dvě osobnosti - její "umělé" součásné já a její pravé já = Romka, která přežila koncentrační tábory díky tomu, že se vydávala za Židovku.
Občas mi knížka přišla (hlavně linka ze současnosti) hodně filozofická až poetická. Člověk se musí na čtení opravdu soustředit, jinak má trošku tendenci se ztrácet (alespoň jsem to tak měla já :D). Nejvíce mě bavila pasáž odehrávající se v koncetračním táboře. Napřed to byly jen takové střípky vzpomínek, ale pak tomu byla věnována část knihy. Samotná Osvětim tu moc nebyla (ocitáme se v době, kdy Miriam Osvětim přežila a je v Ravensbrucku - i když pak se do Osvětimi vlastně na chvíli vrátíme - knížka dost skáče v časových rovinách:)), ale zaujalo mě, proč byl v Osvětimi cikánský tábor, kde spolu dohromady žili muži, ženy, děti... když všechny ostatní rozdělovali. V knížce se to vysvětluje tak, že Němci měli z cikánů vlastně strach - strach z jejich domnělé divokosti a domnívali se, že by ve vzbouřili a kladli velký odpor, kdyby je rozdělili.. že by to nepřijali tak "slušně" jako Židé. Celkově i v současné lince autorka dost poukazuje na to, jaké předsudky vůči cikánům jsou...
Jsem ráda, že jsem si tuto knížku přečetla. Pasáže, které se vrací do koncentračních táborů jsou hodně děsivé a strhující... Rozhodně se na Vás přenese chlad a dost možná Vás bude mrazit v zádech. Já osobně bych byla spokojenější, kdyby v tomto duchu byla celá kniha - tudíž kdyby se ta linka ze současnosti trošku smrskla. Hlavně ze začátku jsem se hodně ztrácela, ale nakonec jsem se našla :) Ale jak říkám - je to těžší čtení, doporučuji spíše náročnějším čtenářům..
Rozhodně však jde o velmi zajímavou knihu - už z toho důvodu, jak staví celý příběh, postupně ho rozplétá a jak je celá postavená a vymyšlená..
Švédka Miriam oslavuje 85. narodeniny. Dostane náramok inšpirovaný cigánskym umením a zrazu zamyslená prehodí: "Nevolám sa Miriam." Väčšina rodiny to prejde síce zmätene, ale nevenuje tomu veľa pozornosti. Vnučka Camille sa však s Miriam vydá na prechádzku. A Miriam spomína na tú časť života, kedy ešte nebola Židovkou Miriam ale cigánskym dievčaťom Malikou...
Bol to veľmi zaujímavý príbeh, síce vymyslený, ale taký, ktorý človeka strhne. Svet, kde bolo hrozné byť Židovkou, ale ešte horšie bolo byť Rómkou. A ako sa aj vo vyspelej spoločnosti ťažko priznáva k starým tajomstvám.
Na mě moc "utahané", úseky o ničem se střídají se strhujícím dějem. Dočetla jsem a konec nekonec tomu nepřidal. Ale i tak bych knihu, vzhledem k tématu, doporučila.
Silně emotivní příběh, i když nebyl dle skutečné události, tato skutečnost ničemu neubrala, kniha je krásně zpracovaná, čtivá, za mně si těch 5* určitě zaslouží, mohu jen doporučit.
Kniha, která mě velmi mile překvapila. Miluji knihy, které popisují nechutnosti druhé světové války, ale z této jsem měla strach. Ukázalo se, že zbytečně. Opravdu pěkně napsané, velmi čtivé a těžko odložitelné dílo. Rozhodně doporučuji!
Hodně mě tahle kniha dostala. Žít a vědět, že já nejsem já, že moji identitu nikdo nezná a ani moje nejbližší rodina netuší, kdo vlastně jsem . Na jednu stranu jsem Miriam obdivovala, na jednu stranu jsem ji zpočátku zazlívala, že zapřela svůj původ. Ale pak jsem ji pochopila- věděla, že člověk je tvor nepoučitelný a měla obavy, ne o sebe, ale hlavě právě o svoji rodinu a své nejbližší, aby v případě nějakého čistě rasového a nepochopitelného pogromu nebylo s její rodinou zle. Knihu jsem dostala pod stromeček a v období, kdy máte vedle sebe rodinu, plný stůl a teplo domova nedokážete pochopit, jak se dav myslících lidí může dát takhle zfanatizovat a vybíjet vlastní rasu - ať se jedná o židy, cikány, opačně orientované skupiny - všechno to jsou civilizovaní lidé se svými hodnotami a ...prostě nechápu.
Inu ... co k tomuto tématu dodat?
Ať řeknu cokoliv, tak to pozbyde význam neboť hlavní poselství oné knihy je plné tajemství spojeného se smutkem a bolestí. A nejen to, je tu totiž krásně ukázán strach z prozrazení své pravé identity i přesto, že se jedná pouze o román a nikoliv o autobiografické dílo. Být v podstatě téměř celý život někým, kým nejsem a bát se, že tohle "malé tajemství " bude odhaleno, musí být frustrující.
Hluboce smekám nejen před Malikou nebo Miriam (jméno asi není zde tolik podstatné) ale celkově přede všemi, jenž si tomto peklem museli prožít a v neposlední řadě i před autorkou, která se tohoto vážného tématu zhostila nad očekávání, alespoň tedy v mém případě.
I přesto, že se jednalo o román, který nebyl úplně podložený na faktech i když je to velice sporné, musím uznat, že jsem Malice držela pěsti od začátku až do konce a její život jsem sledovala z povzdálí se zatajenym dechem, obavou z vyzrazení a se slzou na krajíčku.
Nějak jsem nemohla knize přijít na chuť.. Prostě mě to absolutně nebavilo.. Škoda... Nejspíše mě odrazovalo to,že je kniha vymyšlena a příběh v knize se nestal (asi proto)... nevěděla jsem kde kniha začíná ani kde končí.. A už vůbec jsem nevěděla kde začíná dej s přítomnosti a kde s minulostí dost se to tlouklo o sebe.. Škoda,kniha má pěknou obálku ale styl psaní o ničem.. Nezlobte se na mě ale mě to prostě nesedlo.. Sto lidí sto chutí... Jsou lepší knihu než tato :). Příběh byl pěkný ale ten styl to dodělal...
Ač jsem přečetla přes půl knihy, tak mě kniha neoslovila a musela jsem ji odložit.
Dlouho jsem nečetla tak úžasně napsanou knihu.
Nějak jsem si špatně přečetla doporučující info o knize a myslela jsem, že je to podle skutečnosti. Kniha byla tak skvěle vystavěna, že mě ani na chvíli nenapadlo uvažovat, že by to mohl být pouze román. To jsem se dozvěděla až z doslovu.
Je dobré, že autorka doplnila v doslovu i info, o tom co je podle skutečnosti a co je fikce.
Mám ráda příběhy z 2. sv. války, poslední dobou jsem jich přečetla hodně. Ale toto bych stavěla jako top, hned vedle dobře zpracovaných skutečných vzpomínek. (Třeba Osvětimská knihovnice apod.)
Nemůžu než vřele doporučit.
Nádherná kniha,která hlavní hrdinka vypráví o 2 světové válce jak zacházelo s romskou společností.Autorka popsala dějiny,příběh hlavní hrdinky poutavě a zároven,aby jsi lidé uvědomily,že by se v národností neměli dělat rozdíly.
Krásný, ale moc smutný příběh. Příběh ženy, která se celý svůj život nemůže vyrovnat se skutečností, že se vydává za někoho, kým opravdu není.
Pro mě nesmírně silný a emotivní příběh umocněný romským původem hlavní představitelky, její síle při celoživotním sebezapření. Knihu jsem přečetla za 2 dny, nemohla jsem se odtrhnout. Vynikající kniha.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) pravda tajemství psychologické romány pravda a lež Romové, cikáni rodinná tajemství
Autorovy další knížky
| 2016 |  Nejmenuji se Miriam |
| 2016 |  Dubnová čarodějka |
| 2005 | Ta, kterou jsem se nestala |
Kniha o děsivé části světových dějin je psaná z pohledu ženy, která si prošla hrůzami koncentračního tábora jako dospívající děvče romského původu Malika. Shodou "šťastných" okolností ( v tom prostředí nic není takové ) a náhod se vydávala za židovskou dívku Miriam a tou vlastně byla celý svůj život po válce. Ten byl ve Švédsku krásný, pohodlný, avšak vykoupený popíráním svého pravého já. Na ty hrůzy, co tato silná žena za války prožila, se prostě zapomenout nedá . Malika je přesto chtěla vytěsnit, proto zůstávala tou, kterou se stala během války, Miriam. Ale někde v nitru v ní stále byla Malika. Kniha je náročnější na čtení, člověk musí být velmi soustředěný na časté střídání časových rovin. Přesto doporučuji pro jiný úhel pohledu, o romských obětech války se toho v neodborných knihách až tolik nepíše.