Něha
Jevgenij Jevtušenkо (p)
Výbor z básní Jevgenije Jevtušenka, vyznačujících se jednoduchostí, otevřeností, bezprostředností pohledu i projevu. Oproštěn od tíhy a strachu doby kultu osobnosti svobodně vidí a píše a sám svou poezii přirovnává k Popelce, jež „navyklá na špínu jen oči otevře, už převléká a pere prádlo našich dnů“. Z ruských originálů vybrala a přeložila Olga Mašková.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1976 |  Pieseň lásky |
| 1987 | Na křídlech revoluce |
| 1988 | Fuku! |
| 1996 | Neumírej před smrtí |
| 1985 | Moskva slzám neverí..., Prvý raz vydatá, Materská škola |
Není lehké sehnat verše tohoto básníka - a vyslechnout jeho sdělení ....
Tak zvaná naše generace !
Co znamenáme pro dobu ?
Jsme jenom úvod k první stránce,
jsme jenom prolog prologu !
Zaujaly mne vzpomínky na Verlaina, Nefertite, Edith Piaf i Puškina ....
Ale nejvíce báseň Babí jar - o vyvraždění židů v této roklině ....
a smutné sdělení :
Poznávám lásku.
Nejde o slova.
Stačí že v našich pohledech se střetla.
K nám dvěma ani lístek neslétne.
Přivonět nemůžeme ani k trávě.
A přece máme všechno -
ostýchavě
obejmout můžeme se v těsné tmě ....