Nebeská tělesa

1 02.01.2022

Skvelý román starých čias, písaný starým jazykom. 700 strán, vtiahne čitateľa doslova na Nový Zéland, medzi zlatokopov a obyvateľov vznikajúceho mestečka pri zlatonosných poliach. Osudy jednotlivých hrdinov sa prepájajú, navzájom ovplyvňujú, krútia a držia v napätí. Brilantne vymyslený a hlavne napísaný román. Ozaj presvedčivá dobová atmosféra, k čomu prispieva historický jazyk, neviem si predstaviť ako sa dá písať, používať staré frázy obdivuhodné. Svoj nemalý diel určite má aj kvalitný preklad, aj keď som ľutovala, že neviem čítať v originále. Doporučujem všetkým milovníkov kvalitného románu, ja na dôvažok milujem hrubé romány.

2 30.12.2021

krásný příběh, nebo spíš klubko příběhů ze starých časů. starosvětskost se v knize ukazuje jak v dobrém - ve velmi povlovném tempu vyprávění nebo atraktivních kulisách zlaté horečky na Novém Zélandu - tak i v méně příjemných polohách - třeba na dobovém rasizmu, dvojí morálce nebo (smutné) ženské otázce.

v podobně tučném rozsahu jsem nedávno četla Hodiny z olova a Osmý život (pro Brilku) a bylo vlastně úlevné ponořit se do románu, aniž by to znamenalo absolvovat hlubinnou reflexi světových dějin či současné politiky. vpravdě ideální čtení pro dny mezi Štědrým večerem a koncem roku.

opět se mi připomnělo, že když je příběh nosný a dostatečně zajímavý, nemusím v knize pochopit všechno (jako třeba jak to přesně bylo se zlatem a co bylo čí, nebo souvztažnost story a nebeských těles, která na mě působila čistě dekorativně) - zkrátka knize ráda leccos odpustím.

dávám 3* a 3/4, tu poslední čtvrtku má autorka za přesný technologický popis zotročení člověka / výroby prostituky. smutné je, že se to nepochybně dělá úplně stejně i v současnosti.

28.07.2021

Neuvěřitelná kniha. Nádherně napsaná, děj zamotaný, ale postupně nacházíte další dílky skládanky. Rozhodně se nenechte odradit tloušťkou knihy.
Dozvěděla jsem se toho mnoho i ze zlaté horečky a pašování opia na Novém Zélandu.

15 18.03.2021

Knihu jsem četla před několika lety a měla jsem s ní velké problémy - postavy mi splývaly, časová linie byla všelijaká, ale rozhodně ne lineární, jazyk téměř jiráskovský, a kromě "značek" zvěrokruhu jsem byla úplně mimo: hvězdné pohyby a postavení nebeských těles mi nic neříkají, i když je to ostuda.
Před několika týdny jsem ale zjistila, že na ČT art běží v neděli večer seriál téhož názvu, a já pochopila, že nastal ten správný čas, ona příznivá "hvězdná konjunkce/konstelace" pro opakování četby a snad i pro lepší pochopení a ocenění tohoto vpravdě monumentálního díla. Vypůjčila jsem si knížku z knihovny a znovu jsem se vrátila na Nový Zéland, do 70.let 19.století.
Dobře jsem udělala a teď teprve jsem si knihu opravdu vychutnala, i když filmové zpracování rozhodně není přesnou kopií (asi největším šokem byl zlatovlasý chlapec Emery Staines). Jakmile jsem si udělala jasno v postavách i v jejich převlecích a přejmenováních, mohla jsem se lépe soustředit na styl vyprávění, popisy postav a jejich charakterů, jakož i místopisných krás.
Na rozdíl od své první četby jsem objevila mnoho historických zajímavostí, zmíním třeba systém zlatých nalezišť a zdaňování "bonanzy", způsob a samotná existence pojištění lodní dopravy, kořeny výskytu Číňanů na N.Z., opiovou závislost. I nadále jsem zcela imunní vůči postavení nebeských těles, ale nyní už vím, že jednou za mnoho let nastává rok, v němž měsíc únor nezaznamená úplněk, a že je to velká zvláštnost a pozoruhodnost. Kdy takový byl naposledy a kdy nás čeká další?
Úvodní strany jednotlivých částí knihy - s maorskými výrazy, stupni j.š. a v.d. jakož i s umístěním událostí do příslušných výsečí - mě stále utvrzují v mé nedostatečnosti, ale teď už jsem si je užívala a autorce skládám hold za její široký záběr (a to jsem nezmínila třeba lenovník!). Citát předsedy poroty Man Booker Prize na zadní straně obálky je velmi výstižný a já osobně bych tu číslovku ještě zvýšila, třikrát je pro mě málo.
Při zpětném prolistování jsem si uvědomila, že kniha je sice rozdělena na dvanáct "výsečí" (znamení zvěrokruhu), ale velmi nerovnoměrně: první tři části najdete na pěti stech stranách, zbylých devět zabírá "jen" 200 stran. Tempo se zrychluje - jednotlivé části jsou stále kratší, kapitol je v nich méně a naopak jejich "předznamenání" se prodlužuje. Třešničkou téhle gradace je potom poslední, dvanáctá část, kterou tvoří jediná kapitola.
Poklonu si určitě zaslouží i paní překladatelka a redakční tým nakladatelství Argo, tohle nebyla jednoduchá a rychlá práce, ale dělá nakladatelství čest a vyplatila se. Určitě bych našla místa, která mi nepřipadají dokonalá, ale není jich mnoho a hlavně jsou v tomto rozsahu celkem zanedbatelná.
Sečteno podtrženo: kniha na dlouhé zimní večery, ale určitě stojí za přečtení. Abych použila slova autorky - tahle kniha je takové pounamu: "hladké, mléčně šedivé kamínky, které po rozbití vyjeví sklovitý zelený vnitřek, tvrdší než ocel. Pounamu byl zvnějšku matný a tuctový, kdežto uvnitř zářil a hrál všemi barvami."
Na rozdíl od tolik vyhledávaných thrillerů nehýří napětím a krkolomnými zvraty v každé kapitole, a proto vyžaduje úplně jiné čtenáře: určitě trpělivější, do minulosti zahleděnější, povahopis oceňující. Moc jí přeju, aby takové našla, tedy spíše aby si oni našli ji. Třeba k tomu přispěje i můj obdivný komentář.

"Vždy jsem se domníval, že je velký rozdíl, zda přechováváme vlastní tajemství, nebo tajemství někoho jiného; dokonce mne mrzelo, že nemáme dvě slova: jedno pro tajemství, jež patří jen nám samým, a druhé pro tajemství, jež nám nepatří a snad jsme o ně ani nestáli, avšak přece jsme se rozhodli je neprozradit. A totéž si myslím o lásce: mezi láskou, kterou dáváme - či chceme dávat -, a láskou, po níž prahneme, či dostáváme, je nebetyčný rozdíl."

3 09.03.2021

Toto sa volá baroková kniha. So všetkými nuansami, zvratmi, popismi, malými detailami. Dalo to zabrať, ale kupodivu sa mi to čítalo dobre a 700 strán (v čítačke som ju mala na 800 stranách) som nakoniec dala za týždeň a pol. Čo ma pobavilo, a nad čím doteraz premýšľam je to, že doteraz mi zostali nejaké nedoriešené záhady ohľadom príbehu- napr. koho videl Moody na lodi, a podobne, ale nechcem prezrádzať viac, ale na to som úplne odpoveď nedostala, tak možno mi to niekto vysvetlí, keď s ním budem preberať knižku.

2 30.09.2019

Takové bichle jsou vždy výzvou. Příběh mě bavil, ale místy se mi zdál zamotaný, až jsem se ztrácela, hlavně ve falešných jménech. Nakonec jsem ale dočetla.
PS: Nejsem horoskopovým nadšencem a tak jsem vůbec nepochopila souvislost nebeských těles, konjunkcí a už vůbec vztahů mezi jednotlivými znameními.

4 16.07.2019

Musím ocenit neskutečný vypravěčský um autorky. Krása číst takovou knihu.