Vzpomínky na Zemi

06.12.2020

Knihu čtu vždy večer před spaním už asi od poloviny minulého měsíce a mám s ní docela potíže. Zatím jsem ani ne v polovině. Lítají tam tisíciletí jakoby nic a nikde ten vývoj není znát. Snad jenom v podle mne pokřivených rodinných vztazích. Představa ovlivňování vývoje společnosti řízené "počítačem", tedy umělou inteligenci není principielně zase tak špatná, ale způsob popisovaný v knize je mírně tristní.
Ještě k těm rodinným vztahům. Kdysi na základce jsem šel navštívit jednoho spolužáka, tedy zřejmě jsem měl za úkol něco mu donést, jiný důvod si už s odstupem času nedokážu příliš představit. Na dveřích jsem našel jmenovku se třemi jmény a příjmeními. Jedno z nich bylo onoho spolužáka. Odvodil jsem si z toho, že jak jeho "matka," tak i "otec," jsou nositeli jiného příjmení nežli on. Nakonec jsem ani nezazvonil, otočil jsem se, a zmaten šel domů. Dnes už by mne to nevyvedlo z míry, ale tehdy jsem si nějak nedovedl představit život mezi "cizími" lidmi.
Podobným způsobem na mne v knížce působily názvy kapitol, DŮM MATKY, DŮM OTCE. Nějak mne to mátlo. Trošku mi to připomínalo detektivku, kde se stala vražda na rodinné oslavě, které se zúčastnilo asi dvacet lidí, a převážná většina z nich byla nositeli stejného příjmení. Kdysi jsem na něco podobného narazil, a ona konkrétní skupina se tehdy navíc ještě vyznačovala tím, že většina mužských i ženských křestních jmen si byla často velice podobna, a většina mužských a ženských křestních jmen začínala téměř vždy týmž písmenem. To se zde zatím nevyskytuje. Pamatuji se, že jsem tehdy knihu dočetl jen s největším úsilím, a v závěru jsem si už pletl oběť s některým z potencionálních vrahů. Zde mne poněkud vyvádí z míry to, že osoby zřejmě vystupují chvíli pod svým oficiálním jménem, a chvíli pod přezdívkou. Převodník mezi nimi je přiložen na začátku knihy.
K tomu doplňuji, že Enderova hra mne kdysi uchvátila, a od té doby jsem autora považoval do značné míry za jednoho z mých kandidátů na oblíbence. Enderovu hru samotnou se pokouším používat jako určitý normativ, jako názorný příklad i jako vysvětlení tehdy, když se mi někdo diví, proč čtu rád sci-fi.
Až dočtu, a doufám, že to bude ještě letos, tak se v každém případě ke komentáři vrátím.
2020 12 11
Tak už jsem asi ve třech čtvrtinách. Pocity se velmi nepatrně zlepšily, ale i tak je to přinejlepším na průměr, cítím to tak na 2,8. Upřímně čtu to už jen s největším odporem, zatím je to o ničem. Pokud se nestane v závěru ještě něco důležitého co by mé pocity z knihy mohlo změnit, a v což stále ve skrytu duše tak trošku doufám, tak se mé hodnocení bude pohybovat mezi dvojkou a trojkou. Prozatím dávám trojku, ale obávám se, nakonec té dvojky.
Pro zajímavost a pro srovnání doplňuji hodnocení na Goodreads.com:
The Memory of Earth
(Homecoming Saga #1)
by Orson Scott Card
3.58 · Rating details · 15,350 ratings · 574 reviews