Naplivu na vaše hroby

První polovina skvělá. Vian velmi správně spíš naznačuje než naplno popisuje co, kdo a proč. Pevnou rukou vede postavy a brousí dialogy mezi nimi k dokonalosti. Lee Anderson něco kuje, ale čtenář netuší přesně co a jak a zda toho dosáhne, a to vytváří napětí. Druhá polovina je zbytečně explicitní, tromo-coenovsko-tarantinovská, plná násilí, a to spíše neučelného, zbytečného, jakoby postavy teprve objevovaly, že jsou jej schopny, že po něm baží. Oproti nejprve pečlivě budovanému plánu se závěr zvrhne v jatka, která mají s pomstou pramálo společného. Přitom měl Vian našlápnuto románem sdělit něco zásadního např. o rasismu, sexu, lidech a jejich slabosti i děsivé síle, o jejich démonech, jenže to utopil v samoúčelné brutalitě. V románu můžete hledat smysl v násilí a pornu jako obrazu toho či onoho, jak to třeba někteří hledají v Srbském filmu, ale myslím si, že tady i tam je to marné. Ketchumovo Po sezóně a mnohé jiné knihy či filmy jsou také brutální, ale chtějí tím něco říci a skutečně to říkají. Naplivu na vaše hroby imho ne, chce jen bulvárně šokovat. Osahává hranice snesitelného. Dělá to šikovně a vychází mu to. Koncem 40. let musel být román opravdu něco, když i po 80 letech mne, ostříleného diváka a čtenáře brutalit, dokázal, mno, možná ne znechutit, ale přece jen trochu šokovat. Když to porovnáme s jeho "podepsanou" tvorbou, Sullivan je Vianovo naprosto odlišné alter ego. Kam se hrabe King a jeho Bachman.

Je celkem pochopitelné, že tato kniha nebyla ve své době zařazena do seznamu povinné školní četby. Je otevřená, provokativní, rasistická a ke konci poměrně brutální. Přestože je stará už 80 let, překvapivě se docela dobře četla a zaujalo mě vytrvalé vykání všech postav v každé situaci. Přečteno v rámci čtenářské výzvy.

Hodně drsná kniha o sžírající bezohledné pomstě, která ukazuje, že když se necháš pohltit tak tě nakonec opravdu sežere.

“Jen jediná věc má smysl, a to pomstít se tím nejdokonalejším způsobem, jaký existuje."

Pokud se chcete dozvědět, jak běloch s černošskou krví pomstí smrt svého bratra, přečtěte si tento kratičký román s nádechem erotiky, sadismu a spoustou alkoholu. Zajímavé, čtivé, na dobu vydání až skandální.

Jasně. Na jednu stranu to je šokující, přípustné, nemravné, neslušné, cokoliv chcete. Na druhou stranu je to ale pekelně dobře napsané. Dialogy, linka, tah, gradace, finále, všechno. Pecka

Úplně jiná káva než Srdcerváč nebo Červená tráva. Dobře napsáno, děj frčí, stejně jako hlavní postava. Musela jsem si dávat pozor, abych s ní nesympatizovala (totéž se mi dělo při čtení knihy Mechanický pomeranč, divné?). Bavilo mě to.

Zní to divně, ale mně se to četlo dobře. Jen jsem nějak nepochopila posledních pár vět.
Překvapuje mě vlna pobouření.. a co čekáte od románu s takovým názvem..?

V dnešní době už kniha tak nešokuje, jak šokolovala roku 1946. Jednoduše napsaný svazek, kde si autor moc nebral servítky jak s příběhem, tak s popisem daných situací. Kniha se stala ,,oficiálně" i jako předloha pro jiného vraha.

Dříve šokující a skandální dílo současného čtenáře spíš značně znepokojuje. Vian používá jednoduchý a stručný jazyk, a tak děj pádí ke konci dost překotně. I v tomto ďábelském tempu dokázal spisovatel děsivě vykreslit brutální vraždy, znásilnění a pedofilii. Leeho cesta za pomstou "Vernona Sullivana" dokázala lomcovat těmi, kterým byla určena, to se musí nechat.
Vian uměl psát, ale mohl svůj talent využít lépe. Dokázal to i v tak obskurním díle jako je Rozruch v Andénách. Možná, že kdyby se tak strašně nesnažil šokovat veřejnost, byl by za svého života proslul jako spisovatel a opravdu by se říkalo V jako Vian.

Také jsem četl Pěnu dní a musím říct, že toto se zdá daleko jednodušší a přímočarejší. Nevím, proč někteří dumají nad tím, jak to vlastně myslel a proč to tak napsal? Stejně to nezjistíte, tak proč to prostě jen nevzít tak, jak je to napsáno? Hromada chlastu a sprosťačin, magor, který svoje prasácké činy zdůvodňuje dle zajetých dogmat všech ukřivděných. Nepřipadá vám to povědové i vzhledem k dnešku?

Kniha je velice dobře a čtivě napsaná, ale pro ten obsah lituji, že jsem ji kdy četla.

Peprné, pobuřující a výtečně napsané - přeložené.

Ale pedofil jsi doufám nebyl, že ne, Viane?
65%

(SPOILER) Věřím, že v době vydání kniha působila jinak než dnes - ať už z pohledu pochopení, významu nebo poprasku kolem ní... Já hodnotím z dnešního pohledu a tak, jak ji vnímám já. Je mi líto, ale motiv chování hlavní postavy autorovi nevěřím. Je vidět, že kniha byla psána na objednávku a rychle. Autor měl napsat něco na tu dobu nevídaného a šokujícího. Napsal knihu, kde dospělý muž souloží s mladistvými a v závěru nechybí brutalita. Nezapomněl ani na sex s dětmi. Jako zdůvodnění chování hlavní postavy slouží pomsta bělochům za smrt jeho bratra. Komu se ten člověk vlastně mstil když zneužil dvanáctiletou černošku? Zdůrazňuji černošku, ne bělošku.
Při motivu pomsty mně v knize chybělo odpovídající vylíčení myšlenek a pocitů hlavní postavy.
Kdyby autor vynechal údajné téma pomsty a rovnou to pojal jako drama o vyšinutém mladém muži, dalo by se hodnotit výš. Je to sice odporné, ale uvěřitelné. Ovšem zpracování témat rasismu, nenávisti a pomsty tady vidím jako slabé, jednoduché a především myšlenkově prázdné.
Pokud jsem knihu nepochopila a měla to být parodie, musela bych hodnotit ještě níž. Parodii si představuji jinak.

Možná bych se za to měla stydět, ale líbilo se mi to. Prostě celkem vzrušující čtení.

Kdyby to nebylo napsané na obálce, snad bych ani nevěřil, že tohle je Boris Vian. Je to úplně jiný styl než všechno ostatní, co se mi od něj dostalo do rukou.
Obvykle se o téhle knížce uvádí, že je to parodie na americkou drsnou školu, no nevím... Mě to připadá spíše jako jedna velká provokace, což by mi k Vianovi i víc sedělo. v roce 1946 to musel být docela výbuch, však to také skončilo i pokutami a vězením.
Mě ovšem daleko víc než Chandlera či Hammetta připomíná třeba Americké psycho. Čili na můj vkus trochu moc sadismu, nic k čemu bych se ještě chtěl vracet.

Málokdy je v knize hlavní hrdina, který by byl tak jednoznačně záporný. Ale i přes to, že je tak podlý, je jeho vyprávění vzrušující (a drastické). Lee je jako predátor, jako divoké zvíře, které si vyhlédlo svou oběť. Cloumají s ním silné emoce, nenávist, zlost, pomstychtivost, ale vyplouvají na povrch s postupnou gradací. Šokující scény i jazyk mladého vypravěče korespondují s tématem nenávisti vůči americké rasistické společnosti, která hlavního hrdinu ponížila, připravila o rodinu a přinutila ho (svým způsobem) skrývat svou pravou identitu... "Naplivu na vaše hroby" je taková kratší "jednohubka" o mstě a nenávisti.

Jedním dechem přečteno. Fascinující, vcelku jednoduchá věc, ale velice osobitě napsaná a hlavně temně gradující do dramatického konce. Pravda, netoužím se k tomu vracet, ale jsem hrozně rád, že mi kamarád tuhle knihu doporučil.

Velmi slabé pseudoumělecké dílko, žvanivé a až na několik nápaditých scén nepříliš zajímavé. Kultovním dílem se to zřejmě stalo u polovzdělané, dekadentní francouzské mládeže, které autor imponoval přemrštěnými scénami a nesložitým dějem, který byli schopni pobrat.