Náhradník

12.08.2023

Všimněte si, jak dlouhé tu lidi dělají recenze! Celkem to odráží ten běs, kterému je Harryho rodina vystavena.
No neměnila bych ani za nic, jaký je svoboda a anonymita luxus. Čtení to nebylo vždy snadné, holt to není žádný román. Občas to bylo nuda, část o armádě byla hodně dlouhá a upřímně děsivá, já bych nepřežila. Část s Meg mě bavila i šokovala nejvíc. Měli zdrhnout už dřív, to by nevydržel nikdo.
Will asi není nadšený, upřímně bych radši za budoucího krále někoho méně vztekleho, žárliveho, snobskeho, a to není ani moje země.
A jestli je to pravda? Asi tak: až napíše svou biografii Charles, Will nebo Kate, tak si ji taky ráda přečtu.

07.08.2023

(SPOILER) Ke knize mě přivedla čistá zvědavost a obrovská tvář prince Harryho na titulní stránce všech knihkupectví. Můj první postoj: nekoupím, nepodpořím toho (koho? lháře?). Nakonec byla zvědavost silnější. Půjdu do toho bez předsudků. Ha dost brzy jsem zjistila, že to nezvládnu. Buď jste na straně Harryho nebo na té druhé straně. Těžko tomu utéct, média vás hodně jednoduše fouknou na jednu či druhou stranu. A o tom to celé je. Tak jak knihu hodnotit?

Je psána velmi zvláštním způsobem, spíš než životopis připomíná beletrii, probouzí lítost, nabízí drama, velkou lásku, ke konci se stupňuje. Čtivé. Dobrá práce. Teď tu vzniká další otázka? Kolik je toho pravdy? Možná v hlavě prince Harryho všechno. Takhle to třeba opravdu vidí nebo něco ochotně přibarvil kvůli lepšímu prodeji, aby měl prachy na ochranku pro svou novou rodinu. To mu nemůžu mít za zlé.

Co se mi líbilo: odhalení bordelu v jeho hlavě, se kterým už měl dávno někdo něco dělat. Popis posttramaické stresové poruchy. Pak se dost těžko bojuje s novináři, pomluvami, věřím mu všechen strach. Jiný pohled na budoucího krále Williama. Zajímavá druhá část o zkušenostech z armády. Drogy (Monika z Přátel ho asi nepochválí za houby v jejím bytě).

Co mi přišlo divné až přehnané: oslovování maminka, tatínek, úžasná babička, zlatíčko no nevím. Nebo se bojí urazit? Věčné vzpomínky na Dianu, je to fakt nebo je cílem z toho udělat jen prodejní doják? Ufňukanost (až otravná). Hledání symbolů všude a v ničem (pohled zvířete, kolibřík, ozdoba na stromku). Pamatuje si přesně odkud svítilo slunce, co ten den bylo k jídlu - tomu nemůže čtenář věřit.

Celkově mám z knihy ten lepší dojem a ledasco jsem přehodnotila, zamyslela se. Číst znovu nebudu. Stačilo jednou. Přeji Harrymu vše dobré, klid a dobrého terapeuta.

Velká vlna zájmu, zároveň však také posměchu, nevole a znechucení. Tak lze v krátkosti charakterizovat přijetí vzpomínkové knihy prince Harryho.
Pořád jsem byla na hraně zajímá/nezajímá a párkrát knihu prolistovala s překvapivým zjištěním, jak dobrým stylem je napsaná.
Rozhodující okamžik přišel až ve chvíli, kdy ji totálně sepsul jeden můj britský známý - samozřejmě aniž by ji četl.
To jsem si obratem jeden výtisk opatřila, protože co fakt nesnáším, jsou tady ty povrchní, nepodložené odsudky.

Teď už nějakou dobu (po dočtení) přemýšlím, co s vámi chci vlastně sdílet
Napsané je to totiž opravdu dobře, ten první dojem nebyl klamný.
Horší už je to s tím obsahem

V žádném případě se nechci pasovat do role nějakého arbitra, zpochybňovat Harryho pocity a deklamovat, že royal life je něco, po čem každý touží.
Protože není (a je dobře, že si to část veřejnosti už uvědomuje).
Když se do toho narodíte, a tedy nemáte možnost svobodné volby, je to prostě(?)
na nic.
Přijít pak o maminku v citlivém věku (jak jinak než před zraky celého světa), to zkrátka bez lásky a podpory ustát nejde.
Proto se Harrymu vůbec nedivím, že se mnohdy nechával strhnout partou kamarádů a některé věci dělal jen proto, aby nevybočoval.
Když už konečně v něčem smysl našel, vstoupil do armády a zapojil se do reálných misí, jeho královský původ ho zase omezil, protože po vyzrazení jeho přítomnosti automaticky ohrožoval celou posádku.

Co jsem ale zkrátka (přes veškeré pochopení a snahu o ni) nedávala, to byla třetí část s Meghan.
Asi jsem příliš cynická a racionální, a tak se hranice v mé toleranci tím pádem objevily současně s cukrováním, glorifikací a souzněním duší, které vygradovalo až do jakéhosi (Dianina) okultismu.
Za vrchol symboliky budiž považováno nalezení zásadního významu v obrazu s bohyní lovu (taky Diana, chápete).
Za zesnulou maminku se postupně začalo schovávat všechno, je přítomná, dohlíží na Harryho a jeho rodinu, podporuje je, souzní s nimi, a já to vnímám jako strašnou manipulaci z jejich strany a taky slabost jednat sám za sebe.
Každopádně si to přečtěte sami, ať si uděláte obrázek vlastní.

Prince Harryho bych jen ráda požádala, aby už nefilozofoval.
Ten když začne při sledování noční oblohy přemítat o pohledech na minulost, dopadá to podobně, jako když se já snažím vyřešit logaritmické funkce. :))

01.08.2023

Kniha mi připomíná psychoterapii prince Harryho, který se potřebuje vypsat ze svých domělých křivd a méněcennosti. Budí dojem jako by se princ Harry chtěl ospravedlnit a snaží se čtenáře dostat na svou stranu .
V knize jsou informace, které se nedají najít v blulváru. Přestože princ Harry brojí proti novinářům, tak napsal knihu ve které se sám velmi otevře a otvírá svou 13komnatu. Harry těžko nese smrt své matky Diany a v tomto momentě právě začíná svů příběh.
Vliv Megan na Harryho je v knize docela cítit. Jsou zde odhaleny intimní situace jiných členů královské rodiny až to je možná i za hranou. Většina knihy jsou stížnosti na nechápavé, chladné příbuzné a hlavně na bulvár, který jej nesčetněkrát v jeho životě nespravedlivě a lživě popsal.
Často se přirovnává k náhradníkovy, synovy, který je náhradník za následníka- staršího bratra a připadá si méněcenný. Podle jeho vyjádření je plánem B, aby byl podporou a oporou pro bratra následníka. Cítí se méněcenný a zahořklý.
Celý příběh je postavený jen na výpovědi Harryho, který si nese pocit křivdy a ublíženosti .
Trochu hraje na city čtenářů, když velmi často vzpomíná na milovanu maminku Dianu, která je zde , kromě jeho ženy Megan, jako jediná vylíčená bez poskvrny a kritiky. Jinak na nikom nenechává nit suchou.
Diana zemřela, když bylo Harrymu necelých 13 let, a myslím, že se dodnes s její smrtí nevyrovnal. Harry přiznává psychycké potíže, které mohly začít právě v této době.
Kniha je napsaná velmi dobře a některé pasáže oravdově a objektivně ukazují běžný život královské rodiny, školu do které Harry chodil,jeho postavení tam, vojenskou službu v armádě, dostal se do Afghánistánu, kde řídil bojový vrtulník, jeho seznámení a vztah s Megan .
Samozřejmě , že kdo si knihu vezme do ruky musí uvážit vlastním rozumem, že životní příběh prince Harryho bude subjektivní, ale snaží se být i emotivní.
Kniha je napsaná vemi čtivou formou a připomíná více román než autobiografii.
Mé hodnocení je hodnocení knihy jako celku a čtivosti ne její věrohodnosti. A jednu hvězdičku ubírám jenom za to, že podle mě kniha mohla být kratší a měla by stejnou výpovědní hodnotu.

29.07.2023

Povyk, který knihu doprovázel, je neúměrný obsahu. Nejprpenější je zřejmě popis Harryho penisu. V době anglického vydání vyšla spousta článků kontrolujících pravdivost Harryho tvrzení. Z toho důvodu je zde nebudu opakovat.

Jaký dojem mám z Harryho popisu příbuzných?

Camillu nemá rád, nemá k ní ani neutrální postoj. Ale na druhou stranu, proč by ji měl mít rád? Vyjadřuje naprostou loajalitu ke své vlastní mamince. Což je moc pěkné.

Z Charlese se stal člověk podřizující se okolnostem a se strachem, že se najde někdo populárnější než on. Z toho důvodu nebojuje proti novinářům a žádal Catherine, ať s píše s K, ať není moc céček s korunkou.

Catherine je v jeho očích moc snobská, zvlášť když ji porovná se svou vlastní vždy uvolněnou ženou.

Nejhůře dopadl William. Rozmazlené dítě, které musí být vždy lepší. Tudíž nemůže Harrymu dovolit, aby měl vlastní iniciativu (financování Invictus Games). Osobně mě překvapilo několik momentů - William pomlouval bratra v rozhovoru, který společně dávali během služby na stejné základně. Bratři nebyli svědky na vlastní svatbě. Harry ho vždy mile oslovuje Willi, zatímco on jeho Harolde (Proč? Chybělo mi vysvětlení).

Sám Harry si libuje v ublíženecké póze a přijal za své, že není chytrý (nestudoval univerzitu, ale jeho žena ano). Toto je jediná věc, která mi formálně v jeho autobiografii neseděla. Text je plný vzletných přirovnání, odkazů na literární díla. Člověk, co nerad tráví čas čtením, by toto nevymyslel. Zde se mohl skutečný autor lépe vcítit do Harryho.

Jinak Harryho příběh je nádherně strukturovaný, člověk minimálně dostane námět k přemýšlení (Count Cilcular). Je zde spousta zajímavých postřehů. Moc se mi líbila část popisující vstup do armády, výcvik a nasazení. Můžeme si o Harrym myslet cokoliv, ale za jednu věc si minimálně zaslouží uznání. A to je starost o jeho ženu. Neboť ostatní vypadali špatně, protože své ženy nebránili.

22.07.2023

Je velkou otázkou, co všechno v knize je pravda, přikrášlená pravda a lež. Měla jsem při čtení silný pocit, že Harry to tvořil s tím, že ať zmíní de facto cokoli o královské rodině, oni se k tomu vyjadřovat nebudou. Jde čistě o jeho úhel pohledu a jeho "pravdu" a mě tím rozhodně nepřesvědčil. A postupem čtení mě každá zmínka o jeho "absolutně dokonalé" Meghan, která nikdy nic neudělala špatně a nemá snad žádná negativa, neskutečně vytáčela.

20.07.2023

(SPOILER) Rozhovor s Oprah a Harry & Meghan na Netflixu ze mě udělali jejich totálního fanouška. Má to jednu nevýhodu. Oproti okolí o nich máte mnohonásobně víc informací, komplexnějších, nevytržených z kontextu Těžko se pak ostatním, kteří čtou články na Super a v Blesku, opsané z britského bulváru, vysvětluje, proč je vám tato dvojice sympatická. Můžu v tom být naivní, já vím. Mám prostě odjakživa ráda upřímný a autentický lidi a celá ta věc s britskými médii mi přijde vážně šílená. Je mi sympatičtější princ s jointem a než král, který nedokáže ochránit svou rodinu před novináři. A ten jejich komunikační tým a jejich strategie!!! Masakr. Ale ke knížce. Nečekala jsem nic, koupila jsem si ji v bazaru a byla výborná. A proč se mi tak líbila?
1) Z Harryho mediálního obrazu máte pocit, že to bude nářek zhrzeného hlupáka, dost možná to bude i trapné, ale vlastně rychle zjistíte, že je to velmi inteligentní člověk s dobrými argumenty a skvělým smyslem pro humor.
2) Hodně mě bavil vyprávěcí styl i řazení do krátkých kapitol. Fakt jsem hltala jednu stránku za druhou. Občas jsem si vygooglila, jak třeba vypadá nějaké místo, o kterém hovoří, nebo lidé, které v knize zmiňuje. To mi přišlo fajn, že to jde.
3) Takové ty rodinné věci, u kterých je úplně jedno, jestli jste rodina královská nebo rodina obyčejná. Mezilidské vztahy. Nevlastní matka, co si z vašeho pokojíčku udělá šatnu. Jeho vztah s bratrem. Díra po mamince. Jako nenechalo mě to úplně v pohodě To by člověk chtěl obejmout i ten obal knihy a říct mu, že to bude už jenom lepší (Jsem přecitlivělá ženská, no.)
4) Princův penis. Všude se psalo, jak je to laciný a skandální, že se o tom v knize vůbec hovoří, ale ne. Bylo to úplně normální. Prostě kus příběhu. Žádná senzace.
5) Jeho upřímnost. A sebereflexe. Vlastní přešlapy jako součást osobní historie. Chce to odvahu se v těch věcech po letech znovu šťourat. Ale když je to prostě tvoje první příležitost nabídnout veřejnosti vysvětlení, je jasný, že tyhle kapitoly nejde vynechat

19.07.2023

Budu hodnotit knihu, ne Harryho. Kniha se čte velmi dobře, nemohla jsem se od ní odtrhnout, protože Harry má hodně zajímavých zážitků. Hodně jsem se dozvěděla. Divím se, že v dnešní době ještě Firma v nejužší rodině k sobě zůstává tak chladná. V nejhorší chvíli Charles neobejme Harryho, Harry touží obejmout babičku, které je přes 90 let, ale nedovolí si to. Opravdu, jak Harry píše na konci, je to dysfunkční rodina.

19.07.2023

Kniha mne utvrdila v názoru na krále Charlese a Camilu, neodvažuji se soudit zda to psal sám nebo ne. Domnívám se že kdyby žila Lady Diane vše by bylo jinak

Tak dlouho jsem si říkal, že přece nebudu číst tento bulvár psaný - opravdu si myslíme, že to napsal on? - princem Harrym. Až jsem ho nakonec přečetl za jeden den. Ano, po přečtení nahlížím na královskou rodinu zase trochu jinak. Ale můj pohled stejně nejvíc ovlivnilo The Crown... Knížce se neodvažuji dát hvězdičky, těžce se to hodnotí.

14.07.2023

Je to bulvárek, ale bavil mě.

09.07.2023

Velmi dobrá kniha, ani se nedivím, že z toho studeného hnízda zdrhli až do USA.
Co mě ale zarazilo, tak chování Williama. Člověk ho má za klaďase a ona pravda asi bude úplně jinde.
Historie se opět opakuje - na kordy mezi sebou byli bratři Jiří VI a Eduard VIII kvůli abdikaci, na kordy mezi sebou byly Alžběta a Margaret kvůli nepovolenému sňatku s Peterem Townsendem, na kordy jsou mezi sebou Charles a Andrew, no a nyní jsou na kordy mezi sebou Harry a William. Jak prosté....
Věřím, že život v té britské firmě musí být mazec.
Jen k jedné věci bych měla výhradu - nevěřím, že si opravdu myslí, že si Megan nikdy neguglila jeho rodinu, členy, vztahy a historii...Ta moc dobře věděla, do čeho jde..

08.07.2023

Kniha se čte dobře, není špatně napsaná a její skutečný autor vykřesal z Harryho vyprávění, co se dalo. Proto 4*. Druhou věcí je ale samotná osoba Harryho a jeho pohled na svět. Je dobře, že hlavní hrdina našel lásku a osobní štěstí, ale rozhodně mu důrazně doporučuji pokračovat v terapii, protože má sakra na čem pracovat. Je bohužel naprosto mimo. Hodně pobavila dramatická historka o tom, že "díky improvizaci a čiré vůli" dokázal i přes utopený telefon komunikovat s Meghan z jiného přístroje a pak jeho přesvědčení, že si ho Meghan nikdy negooglila a jeho rodinu prakticky neznala. Hodně vtipné.

07.07.2023

Audiokniha
Nejsem žádný velký znalec královské rodiny a bulvár mě nezajímá, takže jsem se v knize dozvěděla spoustu nových informací, které jsou veřejně známé, ale pro mě byly nové. Celá kniha mě bavila. První dvě třetiny jsem Harrymu dost fandila a když jsem vnímala, že je trošku sebestředný a dost věci prožívá... říkala jsem si, kdo jsem já, abych to soudila. Navíc, i když popisuje, jak je to hrozné, čelit neustálé pozornosti veřejnosti, novinářů, bulváru,.. vlastně si to vůbec nedokážu představit, jak moc to musí být náročné. Myslím, že je to člověk, který má za sebou dost neřešených traumat. Je evidentní, že nenávidí novináře, je to prostoupeno celou knihou. Viní je ze smrti matky, a vlastně skoro z každého svého životního karambolu. Poslední třetina se hodně točí kolem Megan. Já jsem na ni vlastně předtím ani žádný názor neměla. Z knihy je evidentní, že má na manžela obrovský vliv. Měla jsem z knihy pocit, že ji nejenom miluje, on je na ní naprosto citově závislý. Ta poslední třetina se mi nejhůř poslouchala, ve smyslu, že mě fakt vytáčel (a to jsem se myslela, že jsem vůči takovým věcem imunní). Harry se v této části chová jako hysterka, oběť a je velmi sebestředný. Všichni kolem něj dělají chyby, ale ty svoje si nepřizná, vlastně si jich vůbec není vědomý. Myslím, že kniha vznikla hlavně proto, že má neustálou potřebu se obhajovat a něco vysvětlovat.
Knihu načetl Daniel Krejčík sice hezky, ale vlastně jsem se celou dobu nedokázala rozhodnout, jestli je to dobré nebo ne. Pokud by totiž někdo chtěl Harryho vykreslit přecitlivěle, hystericky a tak nějak méně "mužně", pak interpret sedí dokonale. Mně se ale chvílemi zdálo, že to Krejčíkovo povzdychávání, a vůbec způsob jakým to četl, trošku (zbytečně) Harryho vykresluje více přecitlivěle a slabošsky.

29.06.2023

Jedná se o zpověď, kde princ Harry popisuje své dětství, studium, cestování, službu v armádě a nakonec vypráví o své lásce k Meghan. V knize se neustále vrací ke smrti své maminky, která ho velice poznamenala. Nechybí zde ani pasáže, které byly velice úsměvné (např. jeho přípravy na jižní pól). :-)
Nemusela bych vědět úplně do detailu pytlácké praktiky nebo jeho zkušenosti se zabíjením zvířat. Přesto mě kniha bavila a kdo se zajímá o královskou rodinu, mohu jen doporučit.

28.06.2023

Intimní zpověď britského prince, která nám přináší bližší vhled nejen do jeho soukromí, niterných myšlenek, ale poodhaluje i vztahy v královské rodině... nebudu hodnotit, co je a co není pravda, jako to dělají mnozí... zpověď je vždy subjektivní, dva lidé prožívající totéž, nemusí cítit a vnímat totéž.
Kniha se mi moc líbila, ani chvilku jsem se nenudila. Líbilo se mi vyprávění o jeho dětství, cestování po Afrických zemích, vzpomínání na roky v armádě i náhled na život v dospělosti, který se k nám dostává pouze skrze média a novinové titulky. A jen mě to utvrdilo v tom, co jsem si myslela už dávno, že život v pozlátku s Výsostnými možnostmi člena královské rodiny, nemusí se nerovnat životu šťastnému. Kniha je takovou princovou cestou k nalezení sebe sama, vyrovnání se s traumaty a těžkostmi života, nevyhýbá se ale ani přiznání přešlapů a omylů, za které se stydí, ale nebojí omluvit... a důležité je, jak píše v pozdějších letech...že svou cestu i štěstí po boku milované osoby nakonec našel. Za mě 5*

27.06.2023

Intimní zpověď, jejíhož přečtení rozhodně nelituji. A uděluji 5 hvězdiček.

25.06.2023

První dvě části byly opravdu zajímavé. Vztahy s rodinou už asi nebudou jiné... Tam jim opravdu narušená a nezvladnutá komunikace zavařila. Docela mě děsí to, že zákulisní tahouni a média mají takovou sílu.

23.06.2023

Mně se moc líbil styl psaní.Nenásilně poddaný humor,místami hlášky u kterých jsem se zasmála.
První dvě časti byly bravůrné.Priam jsem je hltala.
Pro mne byla kniha takovou zakázanou zpovědí a mělo smysl se vykecat.Já jsem v tom neviděla nic zlého,nepomlouval jenom vyjádřoval svůj názor na svůj vlastní život a svou rodinu.(tú má nakonec každý nějakou)
Tá třetí část byla už něco jiného.Připadalo mi to jakoby mu někdo koukal p4es rameno a kontroloval co napsal.
Jsem ráda že jsem si jeho knihu přečetla a měla možnost ho poznat z jeho vlastního pohledu.