Na útěku

Na útěku
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/266405/bmid_na-uteku-gad-266405.jpg 4 75 75

Vyprahlá, opuštěná, sluncem rozžhavená pláň a uprostřed ní malý osamělý chlapec zoufale se snažící uniknout smečce pronásledovatelů i vzpomínkám na vlastní minulost. Jedné noci se jeho kroky zkříží s kroky stařičkého pastevce. Osudové setkání promění neúprosnou štvanici v zápas o holý život a o zachování posledních známek lidství v krajině, kterou ovládlo násilí a zmar. Carraskův hutný, svou jednoduchostí téměř příběh se odehrává v jakémsi bezčasí, v neurčitém, odlidštěném prostoru, jehož předobraz můžeme hledat v drsné oblasti Extremadury, krajiny ležící na pomezí Španělska a Portugalska. Syrové a zároveň zvláštním lyrismem překypující vyprávění je podobenstvím o archetypálním střetu dobra a zla, v němž nakonec lidská důstojnost přece jen zvítězí nad zvůlí a krutostí. – Španělský bestseller, dosud přeloženo do devatenácti jazyků.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Akropolis
Originální název:

Intemperie , 2013


více info...

Přidat komentář

sagasir
28.11.2016 4 z 5

Utečte za knihou

Bezejmenný chlapec je na útěku a vy můžete utéct od čehokoliv, co zrovna děláte ke čtení této knihy. Rozhodně však nečekejte žádné oddechové čtení. Zajímavým rysem příběhu je místy jeho nekonkrétnost. Nevíme totiž přesné určení místa děje a ani nevíme jména postav. Děj se pak odehrává jen v přibližném časovém období, ale jeho přesná doba rovněž není nikde napsaná. Děj knihy je pak surový, na nic si nehraje a na jednu stranu působí tak obyčejně, aby nás vzápětí šokoval dramatickou scénou, která postupně ještě vygraduje. Samotná zápletka v příběhu je možná lehce odhadnutelná, ale to vůbec nevadí. Velkou pozornost si zaslouží autorův jazyk v této knize použitý. Ten je opravdu květnatý, plný různorodých metafor a je vidět, že si s ním autor doslova a do písmene vyhrál. Zajisté je však tohle všechno možné i díky skvělé práci překladatele, který text přeložil do češtiny. Čtenář si v knize může vychutnat i vášnivé popisy drsné přírody. Ty dokázal autor sepsat s takovou vervou a uvěřitelností až máte pocit, že jste opravdu obklopeni tou vyprahlou, sluncem rozžhavenou plání. Zajímavé jsou i postavy z knihy. Tři hlavní postavy rozhodně dokážou zaujmout a jejich zpracování nenudí. Hrdinovi, jenž utíká před, krutým a násilnickým rychtářem držíte palce a po setkání s pastevcem se z nich stává zajímavá dvojice. Pastevcova přítomnost je pak v knize jakýmsi obrazem svědomí a přítomností toho, že některé věci je zkrátka nutné udělat. Ještě dodám i informaci k rozsahu knihy. Toto dílo má jen 188 stran, tudíž vám jeho čtení nezabere moc času. Což je jen dobře, nedovedu si totiž tak úplně představit, že bych takovýto drsný a ponurý příběh četl třeba v rozsahu 400 a více stran.

Román Na útěku je rozhodně zajímavá kniha, která nutí čtenáře přemýšlet. Přemýšlet nad tím, co si člověk může všechno dovolit při pokusu o záchranu vlastního života. Může se na člověka přenést zlo, když je všude kolem? Hlavní však je myšlenka, že proti zlu se musí bojovat a ne ho přijmout.

Tuto knihu pak hodnotím 80 %. Přece jenom to není úplně můj šálek čaje, místy na mě byla kniha až moc ponurá a detailně popisná. Také mi trvalo trošku déle se do ní začíst.

-Pečivo-
29.01.2017 4 z 5

Jsem velmi rad, že jsem knihu nehodil do kamen ihned po zjištění, že se jedná o španělskou knihu. Jak vidno, tak předsudky jsou občas zavádějící. Mír a slunce všem.

Na útěku je prvotina Joseho Carrasca a je to něco mezi Malým Princem a jakoukoli zhovadilostí od Coelha, akorát surovější, naturalističtější a lepší. Spíš to vlastně připomíná atmosférou Ostrov od Jacobsena a to je dobré.

Paralela s výše zmíněnejma titulama se nabízí zejména z důvodu, že na útěku je malej kluk, kterej se spřáhne se starým pastevcem a bloudí spolu krajinou a utíkaj před zlem. Spoiler alert, zlo prcá do zadku. Carrasco se zdržuje jakéhokoli moralizování a to je taky dobré.


Kateřin-a
18.06.2019 4 z 5

Nemůžu říct, že by kniha ve mně vzbuzovala velké emoce. Přesto mě autor po vcelku pozvolném začátku dokázal do příběhu totálně vtáhnout. I když, jak už bylo řečeno níže, byly některé zvraty předvídatelné, zůstal tam vždy i nějaký prvek překvapení. To, co si budu pamatovat, je především atmosféra sluncem rozpálených plání a obraz prachu, špíny, strádání a bolesti.

kneslova
01.12.2015 3 z 5

Pro mne moc těžká literatura a příběh

czarba
30.06.2016 3 z 5

Docela mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Zejména v první půli se člověk musí prokousávat někdy možná až zbytečně detailními popisy. Na druhou stranu příběh prchajícího chlapce je tak silný, že vás nutí číst dál a dál. Osobně už bych se nicméně ke knize asi nevrátila, a to zejména kvůli tématu, které mi psychicky nedělá moc dobře. Z knihy dýchá dusná a dusivá atmosféra vyprahlé krajiny, strachu a bezpráví. Není to oddechová četba, ale pokud zrovna nehledáte knihu na odreagování, zkuste ji.

Yaromil
02.03.2019 3 z 5

Nenechte se zmást mým hodnocení, kniha je to bezesporu dobrá, ale nějak ve mě nedokázala úplně vzbudit emoce, které pravděpodobně měla. Přisuzuji to tomu, že autor vše vykresluje až příliš anonymně. Měl jsem také zdání, že autor až příliš "tlačil" na pilu a snažil se vše vykreslit až příliš surově, aby u čtenáře vzbudil pozornost a vypjal ho emočně - prostředí nehostinné a depresivní krajiny, boj o život, všeobjímající otázka smrti, ale nějak tu chybí hlubší příběh nebo zápletka. Většina zvratů je bohužel předvídatelných. Jakkoliv jsem kritický, tak přečtení knihy nelituji.

MichelleS
14.08.2020 3 z 5

Žízeň a bolest - tyto dva pocity nejlíp odráží utrpení chlapce a starce. Vše je nepřátelské, příroda i lidi, až na ty dva. Příběh je zjednodušen na touhu přežít, utéct zlu, to ostatní přijde pak, až ....
"Jestli je nepohřbíš, oklovají je ptáci."
"Na tom už přece nezáleží."
"Ale ano, záleží."
"Ti muži si to nezaslouží."
"Proto to musíš udělat."
Bohužel mě autor nedokázal zcela přesvědčit, něco mi chybělo, něco přebývalo. Ne upřímnost, ale kalkul.

Acamar
08.02.2022 3 z 5

Kluk na útěku před všemocnou zvůlí jednoho místního mocipána a zbytkem ochotných přisluhovačů. Beznaděj psance zdatně přiživována vysídleným a krajně nehostinným prostředím, jednoduchým a strohým jazykem i syrovostí dění. Kniha s výraznou atmosférou, až působí jako filmový scénář... přesto pro mne, pro svou černobílost a předvídatelnost, na vrcholná díla svého žánru nedosahuje.