Na pár krokov
Rachael Lippincott
Viem, že je to môj posledný nádych. Je pre ňu. Stella Grantová trpí cystickou fibrózou a polovicu života prežila v nemocnici. Zákerná choroba jej odmalička diktuje každý krok. Ak nechce ohroziť šancu na transplantáciu pľúc, musí sa strániť každého kontaktu s možným nositeľom infekcie. Stella si potrpí na disciplínu a obmedzenia súvisiace s liečbou do bodky dodržiava. Dva metre od seba. Tak znie zlaté pravidlo každého pacienta s touto diagnózou. Bez výnimky. Will Newman, naopak, na liečbu kašle. O týždeň má osemnásť a potom zbohom, nemocnica. Will je presne typ, od ktorého sa má Stella držať čo najďalej. Ak by ju nakazil baktériou, ktorá jeho už o šancu na predĺženie života pripravila, Stellu by čakal rovnaký údel. Lenže čím viac sa zbližujú, tým je pre nich dvojmetrový odstup väčším trestom. Pľúca si chránia, no srdce trpí. Čo keby si ukradli aspoň kúsok slobody, o ktorú ich choroba pripravila, a skrátili bezpečnú vzdialenosť o jediný krok?... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2019 , Yoli (SK)Originální název:
Five Feet Apart, 2018
více info...
Přidat komentář
Pět kroků od sebe, příběh o Stelle a Willovi. O cystické fibróze. O naději a vůli k životu. Knížka, ve které ale pro mě téma a překrásná obálka vítězí nad literárním obsahem. Už jsem příběhů o nemocných a(nebo) zamilovaných teenagerech četla spousty a tenhle patří mezi ty zapomenutelnější. Nicméně, hrdince jménem Stella já nemůžu nefandit :-), takže jsem hltala stránku za stránkou a jsem vlastně spokojena i s poměrně uvěřitelným a ne tak zcela typickým koncem. Co se mi líbilo, byl vývoj charakterů, kdy se perfekcionistka a kontrolou posedlá Stella nakonec nechala freečkovým salámistou Willem tak trochu (víc) ovlivnit v životním postoji a naopak :-). Špatné to nebylo, nijak výjimečné vlastně taky ne.
Do této knihy jsem zamilovaná. přečetla jsem ji už 2x. Je to příběh lidí s nemocí (cystická fibróza). Příběh je krásný, veselý, smutný. Chvilku brečíte, pak se hned smějete. Tato nemoc opravdu existuje a léčí se tak, jak je popsáno v knize. I pravidla platí stejně. Knihu moc doporučuji.
Stella má cystickou fibrózu. Její plíce fungují pouze na 30%. Smutný příběh mladých lidí, kteří tráví velkou část života v nemocnici.
Knížka má nádhernou obálku, po přečtení knihy vám motivy na ní začnou dávat smysl:)))příběh mi anotací hodně připomínal Hvězdy nám nepřály-ta je skvělá jak knižní tak filmová verze:)Pět kroků od sebe má něco s Hvězdami stejneho, ale zároveň je odlišná. Čtenář se dozví mnoho informací o životě s cystickou fibrozou. Konec mě dojal:)těším se strašně moc na film. Určitě doporučuji :) 4,5/5
Váhala jsem, jestli dát *** nebo ****. Nakonec jsem dala 4, protože toto téma nemocných mladých lidí mi přijde dosti časté jako předloha pro knihy... ale přeci jenom mě od půlky čtení naštěstí chytla, a proto ihned po dočtení jsem se vrhla na film. Díky knize pro mě byl o něco pochopitelnější a zajímavější. Škoda, že nebyla zfilmovaná i scéna ,,po 8 měsících''. :)
Příběhy nemocných lidí jsou vždycky smutné, natož pak maldých nemocných lidí. Podobných knížek už jsem četla hodně, tahle mě tolik nezaujala. Nevím čím to, ale nějak mi zvolení hrdinové neseděli.
Není to první ani poslední kniha o dvou mladých lidech, kteří jsou vážně nemocní a není to podle mě ani nejlepší kniha na toto téma. Je to pěkná kniha, ale taková příliš naivní a nepravděpodobná. Ti dva se k sobě prostě nehodí. Nicméně četla se hezky a fanynek si jistě najde hodně.
Tak tohle byla emocionální jízda. Od knihy jsem nečekala moc, spíše takové odpočinkové čtení, ale byla jsem mile překvapena. Stella i Will byli skvělí hlavní hrdinové a čtení jsem si moc užila. Cystická fibróza je dost závažné onemocnění, proto jsem ráda, že se tomu knížka i film věnují a ukazují čtenářům a divákům průběh a závažnost této nemoci. Myslím si, že 250 stran je úplně akorát. Kniha se pěkně čte, stránky ubíhají a nejsou tam pasáže které by vás nudily. Knihu určitě doporučuji, protože si myslím že si u ní každý pobrečí, ať už slzami smutku nebo štěstí. 5*
Achjo, já nevím, proč čtu takové knihy. Strašně moc nádherná knížka to byla. Četla se úplně sama. Na konci jsem brečela jako želva. Strašně emotivní. Člověk by si opravdu měl vážit zdraví, protože
tohle zažít fakt nikdo nechce. Obdivuji všechny nemocné, kteří musí denně zapásit.
Tato knížka mi dost připomínala Hvězdy nám nepřály. Dva mladí lidé, kteří trpí nějakou nemocí a zamilují se do sebe. Stejně tak tomu je i v případě Pět kroků od sebe. Stella i Will mají oba cystickou fibrózu. Knížka byla tenká, takže jsem ji přečetla během pár dní. Byla plná nečekaných zvratů, které jsem opravdu nečetla. Pokud si nějakou knihu koupím, tak si nečtu nějaké spoilery, takže jsem překvapená, pokud se tam stane něco, co jsem opravdu nečekala. I v tomto případě jsem děj \"hltala\" jedním dechem. Trochu jsem čekala jiný konec, ale i ten mne překvapil. Mohu jedině doporučit! ;)
První jsem viděla film a po přečtení knihy jsem byla překvapená, jak je adaptace knize podobná. Samozřejmě jsou části, které film zachytit nedokázal a to myšlenky postav. Líbí se mi, že je příběh vyprávěn z obou stran a člověk tak může plně pochopit obě hlavní postavy. Ačkoliv jedním z témat knihy je nemoc, rozhodně zde nechybí humor, což je úžasné! Kniha byla tak nevinná, milá a zároveň vážná a obohacující. Rozhodně doporučuji.
Nevím, kde začít. Do knihy jsem se totálně zamilovala a na konci mě uvrhla do fakt hluboké melancholie. Stránky rychle ubíhaly a já jsem čtení kolikrát odkládala, jen abych s příběhem mohla vydržet déle, aby ještě nekončil. Také jsem si uvědomila, jaké mám štěstí, že jsem zdravá. A hlavně - nesmět se přiblížit víc než na dva metry k člověku, kterého miluji, je nepředstavitelné a nikomu bych to nepřála. Došla mi slova, přečtěte si příběh sami a uvidíte. Pět kroků od sebe se řadí do mého seznamu nejlepších přečtených knih v roce 2019. Doporučuji všem.
O lásce mezi stěnami nemocnice.
O lidech, co se k sobě nemohou přiblížit na více jak pět kroků.
O touze milovat, žít a dýchat...
O tom, že láska nezná hranice ani pravidla.
O bolesti a nespravedlnosti.
O tom, že nemoc neznamená konec.
Že milovat do posledního dechu - doslova - je dar nad dary...
O Willovi a Stelle.
Pokud je vše v knize pravda, tak si myslím, že autorům se jejich cíl povedl. Chtěli tímto příběhem předat čtenářům osvětu o cystické fibróze. Příběh je popsán tak, že člověk rutinu pacientů spolu s hrdiny "žije". Klaním se před lidmi, co s onemocněním plic bojují a přeji jim, aby se co nejdříve opravdu nadechli.
Kniha vzbuzuje vděčnost. Vděčnost za život, který žijete, za tělo, které máte... Za lidi, co máte kolem sebe.
Ani něco tak "obyčejného" jako dýchání není samozřejmé. A to vám tento příběh připomene.
Od knížky jsem žádná velká očekávání neměla, ale byla jsem hodně překvapená, jak moc se mi líbila. O cystické fibróze jsem prakticky nic nevěděla a oceňuju, když autoři touto nenásilnou formou s podobnými tématy čtenáře seznamují. Příběh byl milý a smutný a určitě bych ho doporučila i starším čtenářkám.
Je k neuvěření, kolik svobody se skrývá za volným dýcháním. Kniha mě nadchla stejně jako film, který jsem viděla nejprve. Přestože jsem tedy příběh znala, prožívala jsem ho stejně jako, kdybych ho četla poprvé... Tohle je jedna z těch knih, kterou už ze své knihovny nepustím a budu jí číst stále dokola. Už teď se těším, až si ji znovu přečtu.
Takže pokud chcete milý příběh, na jehož konci budete rozhodně potřebovat kapesníky, tohle je skvělá volba...
Neuvěřitelný, strhující příběh.
O knize jsem poprvé slyšela na internetu. Zaujal mě příběh a tak jsem si řekla, že to zkusím. Obálka mě velmi zaujala na první pohled, tak jsem doufala, že mě nezklame i vnitřek.
Naštěstí se toto nestalo. Kniha je krásně napsaná, jazyk mi naprosto vyhovoval. Začetla jsem se, a doslova jsem se nemohla odtrhnout. Líbí se mi pohledy obou hlavních hrdinů. Opravdu mě příběh donutil se zamyslet nad tím, jaké by to bylo být takhle svázán nemocí. Během četby jsem prožívala chvilky velkého nadšení, ale i obrovského smutku. Tahle kniha má podle mě všechno, co by YA kniha měla mít. Nejen že je to romantika, ale posílá to i určitou zprávu. Dříve jsem o nemoci neměla ani ponětí, za což se teď i stydím. Každý by si knihu měl přečíst, aby měl aspoň povědomí, že tato nemoc existuje. Tím mě kniha naprosto dostala. Něco nového jsem se dozvěděla a nejdůležitější je, že je to opravdové, a jsou mezi námi tací, kterým se to opravdu může přihodit.
Na konci příběhu ukápla i slza. Čím se zařazuje na můj seznam Top knih. A dlouho jí žádná neodstrčí. Tento komentář přidávám sice až po druhém přečtení, ale pocity jsou snad ještě silnější než při prvním. Moc nemám čas na re-readings, ale tuhle jsem po pouhých 3 měsících musela znovu otevřít.
Jedno velké ANO!
Ke knize jsem přistupovala od počátku skepticky. Nemám ráda Nebe nám nepřálo, a tak nějak jsem očekávala něco podobného. Téma cystické fibrózy, konkrétně zamilovaného mladého páru s touto nemocí, není nic nového pod sluncem, například jsme to už mohli vidět v seriálu Chirurgové. To nic nemění na tom, že je skvělé otevírat témata rozličných nemocích, tím přibližovat širokému okolí podrobnosti života s touto nemocí.
Hlavní hrdinové mě nezklamali ani nenadchli. Samozřejmě musím napsat, že bych chtěla číst knihu o Pouovi - to je hrdina dle mého gusta! Ale i tady vše tak nějak pěkně do sebe zapadlo, samozřejmě místy až moc romanticky vypjaté a přeslazené, ale nevadilo mi to.
Hodně jsem přemýšlela, jak z toho autorka vybruslí, jaký zvolí konec. A tento se mi líbil, jsem fanynka tragických konců, a tenhle pro mě byl nejtragičtější variantou, ale to je o každém, jaký má pohled na svět.
Štítky knihy
láska zfilmováno nemoci nemocnice, špitály pro dospívající mládež (young adult) plicní onemocnění, nemoci plic romance nevyléčitelně nemocní
Autorovy další knížky
2019 | Pět kroků od sebe |
2021 | Celou tu dobu |
2022 | Seznam pro štěstí |
2023 | Holka mých snů |
2024 | Pýcha, předsudek a Pittsburgh |
Tato kniha mě zase přivedla ke čtení a zároveň mě naučila vše.
V dnešním světě si lidé ničeho neváží a někteří musí být odkázáni na pomoc jiných ,tomuto se řád nespravedlnost.
Právě ,proto mně kniha zaujala , protože mírně poukazuje na tuto problematiku.