My
David Nicholls
Od svojho prvého bozku žijú šťastne. A odrazu je koniec! MY - román o manželstve, rodičovstve a kríze stredného veku od autora sfilmovaného svetového bestsellera Jeden deň Davida Nichollsa. MY je tiež príbehom muža, ktorý sa usiluje zachrániť svoj vzťah so ženou, ktorú miluje a snaží sa zblížiť so synom, ktorý mu občas pripadá ako cudzí. Čo s dvadsaťročným manželstvom vedca a maliarky, keď rodinné hniezdo ostane prázdne? Douglas Petersen je dosť nevýrazný, uzavretý vedec zažratý do svojej výskumnej práce. Má „celkom fajn tvár, oči, ktoré sú možno láskavé, ale aj najhnedšie, aké pozná, nos ani veľký, ani malý, a úsmev, ktorý fotografov vždy zaskočí“. Za jeho rezervovaným správaním sa však skrýva svojský zmysel pre humor. Vďaka nemu, napočudovanie, presvedčil krásnu Connie, aby s ním išla aj na druhé rande… a nakoniec sa zaňho vydala. Teraz po vyše dvadsiatich rokoch od svojho prvého bozku žijú šťastne a spokojne na predmestí so svojím náladovým synom Albiem zvaným Vajce, ktorý sa práve chystá na univerzitu. A odrazu Connie manželovi oznámi, že sa chce rozviesť! Nemohla si to načasovať horšie. Connie naplánovala mesačnú rodinnú okružnú cestu po európskych mestách v snahe podporiť umelecké sklony svojho potomka a ukázať mu najslávnejšie svetové výtvarné diela. A hoci sa chce s manželom rozísť, tento plán zrušiť nemieni. Douglas verí, že ak sa výlet uskutoční, azda všetko nakoniec dobre dopadne. Tajne dúfa, že mu to pomôže zachrániť manželstvo a pritom sa aj zblížiť so synom, ktorý mu niekedy pripadá ako cudzí. A tak sa začne jeho odysea od slávnych parížskych múzeí cez amsterdamské ulice a benátske kaviarne až po barcelonské pláže. Bude to Douglasovo posledné leto v úlohe manžela, alebo nastane okamih, keď sa jeho manželstvo a možno aj celý život zmení?... celý text
Přidat komentář
Bla bla bla.
Víc si z knihy ani nepamatuju.
Na to, jakou anotace slibovala parádní počtenou, kniha poté naprosto zabila svůj potenciál. Vždyť oni jedou do Evropy proboha! A místo vzrušujích dobroduružstvích zabijou celý čas ve vlacích, muzeích nebo galeriích. Co mě na tom mělo jako bavit?
Příběh se vleče, neustále se přeskakuje z přítomnosti do minulosti a nevím, které z těch pasáží pro mě byly víc nudné. Postavy jsou plytké a nezajímavé, takže jim ani nefandíte nebo s nimi moc nesoucítíte.
Děj mě přestal bavit už někdy ve třetině, ale z úcty k Nichollsovi (vždyť to on napsal Jeden den!!! Určitě se ta nudná část někde zlomí a začne se brzo něco dít, určitě to bude mít nějakou originální pointu) jsem dopřeskakovala až do konce.
Pro mě tedy zatím největší zklamání od Nichollse.
Tahle (a všechny ostatní Nichollsovy knihy) jsou báječně britské. A mě fakt mrzí, že takhle v Čechách nikdo nepíše. Silný příběh, humor, sebeironie, chytré a přitom srozumitelné.
Zvláštní kniha - čtivá, trefná, chvílemi zábavně ironická a přesto něčím temná, nevěrohodná a pesimistická.... a když už, tak bych fandila Douglasovi a jeho " spořádanému způsobu života" a nikoliv - pro mě - nesympatické a nepochopitelné Connii.
Oddychovka, která se dobře čte. Tématicky se mi ale líbil Jeden den nejvíc a ostatní knihy od autora mě už tolik nenadchly.
Ideálními čtenáři této knihy mohou být nejen rodiče, ale i jejich dospívající děti. Naše rodina tento "čtenářský profil" splňuje, a asi proto mne Nicholls oslovil. Příběh je sice vážný, autor má však úžasnou schopnost vpašovat i do kritických situací humor. Navíc putování po historických místech, výtvarných skvostech, dává rodinné anabázi zajímavý rozměr.
V polovine knihy jsem si uvedomila, ze k pochopeni a uziti si tohoto pribehu jeste nejsem dost dospela. Pribeh manzelskeho paru balancujiciho na hrane rozchodu a snahy zvladnout dospivajiciho syna mi byl az prilis vzdaleny, abych se do pocitu manzela (vypravece) mohla vcitit. Kniha se mi proto necetla moc dobre - a to jsem se na ni vazne tesila.
Nic to vsak neubira na faktu, ze Nicholls je skvely autor jeho Jeden den je suverenne mou nejoblibenejsi knihou. To prave z duvodu verneho a naprosto uveritelneho pribehu a prozitku z nej.
Us, neboli Tri na ceste si urcite uziji zivotem protrelejsi a zkusenejsi ctenari. My mladsi bez manzelu, deti a hypoteky si na uziti a plne pochopeni knihy budeme muset chvili pockat.
Autor opravdu umí - vykreslit nejednoznačné charaktery, zaujmout příběhem, pobavit výborným britským humorem a zároveň i dojmout. U mě bude asi pořád jedničkou Jeden den, i proto, že je mi zatím tématicky blíž, nicméně Tři na cestě moje očekávání nezklamaly a ačkoliv obsahovaly spoustu absurdních situací, nikdy mi příběh nepřišel nereálný. Bez uvedení spoilerujících informací se těžko vyzdvihuje jedna z největších předností příběhu a to sice jakým způsobem se mění čtenářův pohled na situaci a postavy. Kniha krásně popisuje, že žádný vztah není takový, jak se může z venku (nebo z jedné strany) zdát. Moc se těším na další autorův román.
Zpočátku jsem se nemohla do knihy začíst, ale od chvíle, kdy se ze společné rodinné cesty po Evropě stane pátrání opuštěného chlapa po synovi v naději, že tak získá rodinu zpět, jsem knihu neodložila. V ten moment byl pro mě hlavní hrdina mnohem uvěřitelnější a byla jsem velmi zvědavá, jak autor román vygraduje. Myslím, že jiný konec by zaváněl kýčem, takže spokojenost. Od autora jsem již četla román Jeden den, který mě naprosto uchvátil a který vřele doporučuji všem.
Krásný, hořkosladký, naprosto uvěřitelný příběh o cestě Evropou i putování životem. Hlavní hrdina je velmi sympatický svou opravdovostí. Krize středního věku jako start, nový začátek? No , ano, tak nějak to vyznívá a je to dobrý příběh!
Moc povedená veselo-smutná kniha o soužití a manželské krizi po pětadvaceti letech, k tomu navrch jeden puberťák ( to jsem se opravdu dost bavila, teď už jo !). Příběh, vyprávěný z mužova pohledu, je napsaný s citem a krásně popisuje a vystihuje dvě tak rozdílné bytosti, až jsem se divila, že to přišlo až po takové době. A i když bych si závěr přeci jen přála jiný, vlastně byl takový, jaký měl být, pokud někoho opravdu milujeme.
Určitě si ráda od tohoto autora ještě něco přečtu, líbilo se mně to.
Každý román tohoto autora je jiný a všechny jsou zajímavé. Hlavním hrdinou je vědec, manžel a otec Douglas a ten se mi líbil, tomu jsem fandila (dokonce víc než manželce a synovi!). Přes nová i stará pochybení, která postupně přiznává a které si částečně přinesl ze své původní rodiny, se snaží napravit, co se dá. A právě ta snaha, to, jak mu záleží na nejbližších, to mě bavilo a dojímalo po celou dobu čtení. A pro ty, kdo cestují rádi po evropských městech (a muzeích výtvarného umění), má kniha další body k dobru. A není smutná, to je také plus.
Je pět hvězdiček a pět hvězdiček. Tyto jsou nesmírně zářivé. U této knížky mi bylo jedno "jak to asi dopadne" , užívala jem si každou stránku: smála se a plakala a když ten konec přišel, byla jsem ráda, že nečtu ve vlaku, že si ho můžu prožít sama. Doporučuji všem, co chtějí číst o vztazích mezi rodiči a dospívajícími dětmi, o vztazích v maželství po pětadvaceti letech. Všechny tři hrdiny jsem si zamilovala. Určitě se k nim budu vracet.
Oceňuji skvělý britský humor. Střídání dvou rovin je těžký oříšek, i Nicholls to zřejmě místy cítil. Putování Douglese po Evropě, honba za hledáním vztahu mezi synem o otcem někdy lehce vázla, byl to však Douglas - skvěle vykreslena postava, takže mu to odpouštím. Příběh Connie a Douglese je napsán podobným stylem jako prvotina "Jeden den", brilantně, chytlavě a čtivě. Vztah dvou tak odlišných lidí je pro oba přínosem, do konce jsem netušila, jestli Connie zvolí solidní jistotu, nebo solidní nejistotu. Jediné co bych knize vytkla, je úplně poslední věta. Nemusela tam být, průměrně inteligentního čtenáře napadlo, proč byla doktorka Freja vtažena do děje.