Musíme být statečné

20.11.2020

Příběh nabízí mnoho a mnoho emotivních momentů ze života Ellen. Bohužel, nemám pocit, že čtenářům bylo dopřáno tyto emotivní momenty s Ellen prožít.

Celý příběh na mne působil velmi chladně a věcně. Zkrátka a dobře – Ellen potkala Pamelu, pak spolu chvíli žily, pak Pamela odešla a hotovo. Přestože kniha má 429 stran, tak mi přišlo, že autorka Frances Liardet nedovedla uchopit toto citlivé téma za pačesy a přenést to na papír tak, že bychom knihu proplakali.

Každé souvětí, které v knize bylo, mi přišlo chladné. Místa, která si zasloužila opravdu velmi citlivý popis, byla podaná krátce a věcně. Avšak místa, která nebyla pro děj příběhu nikterak podstatná, byla zase často hluchá a zbytečně roztažená.

Při čtení jsem často pociťovala neúplnost. Neúplnost z toho, že mi přišly odstavce ustřiženy. V knize se nahodilo nějaké téma, ale další odstavec jako by na předchozí vůbec nereflektoval a byl o něčem jiném. Mnohdy se mi stávalo, že jsem při přímé řeči nevěděla, kdo ji vlastně vyslovuje. A kolikrát mi ani nedocházely myšlenkové pochody hlavních hrdinů. Jako by to byli typičtí Angličané, kteří se neumí bavit o citech. Myslím, že tenhle příběh si zasloužil mnohem, mnohem více citlivější zpracování. Takové, kdy skutečně budete plakat. Kdy budete děj hltat. Já jsem v knize neneašla ani jedno citlivé místo, kdy bych měla slzu v oku.

Bohužel, musím zkritizovat i popis osob v knize. Ellen jsem sice jakž takž poznala, ale rozhodně jsem s ní nesympatizovala a rozhodně jsem neprožívala její osud. Pamela? Pamela si mé srdce taky nijak nezískala. Ellenin manžel Selwyn – ten mi přišel v příběhu snad i zbytečný, protože jeho role tam byla, dle mého, spíše okrajová, než podstatná. Vedlejších hrdinů měla kniha docela dost, řekla bych. Ale nebyli nijak důležití a vlastně jsem si ani jejich jména moc nepamatovala.

Vzhledem ke stylu, jakým byla kniha napsána, jsem se přistihla, že jsem často přeskakovala odstavce, které mi přišly prostě hluché, zbytečné a dlouhé.

Jediné, co se mne možná trošičku dotklo… snad jen na krátkou vteřinku, byly dopisy, které Ellen psala. Ale i ty mi přišly spíše chladné. Já osobně si představuji dopis plný citů jinak.

Přestože se o knize nevyjadřuji příliš pozitivně, vím, že jsou lidé, kteří tvrdí, že druhou polovinu knihy proplakali. Já se k této skupině nepřidávám. Pro mně byla tato kniha zklamáním.

Slibovala tak krásný příběh… a dala mi tak málo! Je mi to nesmírně líto, protože mám pocit, že to mohla být naprosto nezapomenutelná kniha.

A jestli vám knihu doporučím? Určitě ano! Už jen proto, že chci znát váš názor. Je totiž dost dobře možné, že pro vás to bude ta správná kniha a chytne vás za srdce. Však to znáte – sto lidí, sto chutí…

17.11.2020

Kdybych měla hodnotit pouze tu část knihy, kdy byla Ellen s Pamelou, hodnotila bych bezesporu pěti hvězdičkami. Zbytek knihy byl bohužel takový slabší.

04.11.2020

Na tuto knihu jsem se těšila, ale bohužel jsem byla trochu zklamaná. Některé pasáže jsou zbytečně dlouhé, jiné, které by stály za to více rozvést, zase krátké. Myslím, že námět knihy má silný potenciál, který nebyl využitý naplno. Shrnutí - nenadchnula ani neurazila.

03.11.2020

Musíme být statečné je krásně a pečlivě vybarvená omalovánka, která ale nemá kdovíjak výjimečné či mimořádné obrysy. Je to zkrátka kouzelný román ozvláštněný nikdy nevyčerpatelným tématem druhé světové války a také mateřství. Odpůrci dnešních „tuctových hitů z druhé světové“ by jej mohli označit za fádní, ale rozhodně tomu tak není. Dominuje mu láska a mateřství, osud i jeho nástrahy, vtipné i dojemné situace. V případě, že neočekáváte příliš, jej mohu s klidným srdcem označit za opravdu velmi zdařilé čtení.

17.10.2020

Vyprávění se mi líbilo do okamžiku, kdy Pamela odjíždí. Další část se mi zdála už zbytečně natažená, ani vyprávění už pro mě nemělo takový spád.

20.09.2020

Haleluja. I v Bechyni se dějí zázraky a já po měsíci a kousku konečně dočetla tento skvělý historický román. Asi to prostě chtělo svůj čas. V klidu se zamyslet nad jeho poselstvím apod..

Musíme být statečné je poutavý poetický příběh o ženě, jejíž život ovlivní náhodné setkání s opuštěnou holčičkou. Ve válkou zmítané Anglii se jejich cesty na chvíli zkříží, aby se pak ale zase rozdělily...

Osobně se mi na tomto titulu líbilo to, jak v něm autorka zpracovala téma hluboké lásky. Ať již té partnerské, tak hlavně té mateřské/rodičovské. Podle mě v životě nejde ani tak o to, kdo dítě zplodil nebo která žena ho porodila, jako spíš o to, kdo mu poskytl bezpodmínečnou lásku, otevřel mu své srdce, pomohl mu v nelehkých časech, vydržel jeho období vzdoru a navždy si ho uchoval ve svém srdci, ačkoliv ho již neměl na blízku. Dále mě velmi zaujal i autorčin styl psaní, kdy využívala střídání hned několika časových rovin, barvité popisy míst, kde se děj momentálně odehrával a jednotlivých postav, takže jsem se občas cítila, jako bych byla přímo na daném místě nebo před sebou viděla Ellen, Pamelu a ostatní hrdiny z příběhu. Velmi se mi líbilo i psychologické vykreslení jednotlivých postav, kdy z nich jejich emoce na mě doslova prýštily a já s nima prožívala jejich lásku, vztek, vzdor, smutek, zoufalství. Nad situací Ellen a Pamely mi div nepuklo srdce. Samotný závěr, který přinesl jedno, pro mě opravdu nečekané odhalení, jsem obrečela...

Pokud jste ještě Musíme být statečné nečetli, tak to určitě napravte. Opravdu stojí za to. Zase trochu jiný pohled na to, jak válka mohla ovlivnit životy obyčejných lidí...

12.09.2020

Musíme být statečné je krásný a dlouhý román, nabitý emocemi a láskou. Nečetl se mi vůbec lehce, ale líbil se mi a nelituji chvil strávených při čtení. Je nevšední, silný a dojemný, plný obyčejného lidství a pokory.
Příběh se odehrává v Anglii v době druhé světové války. Hlavní hrdinkou je Ellen Parrová, žena, která ve svém manželství mít děti nikdy nebude, ale sama zachraňuje děti a sirotky. Jednou najde holčičku Pamelu, její matka zahynula při bombardování. Stará se o ni a pak přijde čas rozloučení. Jejich vztah je silný, mimořádný...
Musíme být statečné, ten název i dnes hodně vypovídá, cítím jeho sílu i poslání !

07.09.2020

Velice emotivní příběh, který je vlastně trochu jiný, než jak se na první pohled zdá. Napříč knihou sledujete příběh jedné ženy a její lásky i bolesti. Doporučím především ženám, ale třeba se bude líbit i mnoha mužům. Velká část děje se totiž odehrává během druhé světové války a nabízí hodně působivou atmosféru