Čarodějův klobouk

14.12.2017

K mé radosti jsem se dostala na zahraniční stáž do Řecké Thessaloniki a mimo učení českého jazyka děti z řecko-českých rodin, jsem se zapojila do recenzí knížek české knihovničky, která se tu pomalu rozrůstá :-) A zde je moje recenze na tuto knihu:
Kniha Mumini – Čarodějův klobouk je jedním z několika příběhů Tove Jassonové o muminí rodině, která bydlí v domečku v muminím údolí. Kdo neví, jak takový muminek vypadá, tak ať si představí malého bílého hrošíka, který ale chodí po dvou nohách, na rozdíl od obyčejného hrocha a k tomu všemu ještě umí mluvit. Každý listopad se muminci a jejich kamarádi, kteří s nimi v domečku bydlí, připravují na zimní spánek. Nejdůležitější ze všeho je pořádně se najíst jehličí a pak všichni zalezou do postýlek a nechají si něco hezkého zdát. Každou zimu prospí přesně sto dní a sto nocí a na jaře se probudí připravení na dobrodružství, která na ně čekají.
V tomto příběhu najdou černý klobouk, o kterém však netuší, že patří čaroději. Pokud něco leží v klobouku delší dobu, promění se to v něco úplně jiného, ale nikdo nikdy neví v co. A to se teprve v muminím údolí začnou dít zvláštní věci. Například z vaječných skořápek se stanou malé mráčky, na kterých se pak muminci a ostatní tvorečkové celý den vozí a hrají všemožné hry.

Co dalšího si pro kamarády z muminího údolí záhadný klobouk přichystá nadchne čtenáře od 7 let. Mladším dětem se příběh bude určitě také líbit, jen se do čtení budou muset zapojit rodiče.

29.11.2017

Bezstarostný svět Muminů a jejich přátel. ,,Rad bych věděl, co budete dělat s Ferkovým zlatem?" otázal se Šňupalek. ,, Použijeme ho jako ozdobu na záhony,"odpověděla muminkova maminka.

14.11.2017

Jedna z mých nejmilovanějších dětských knih. Doufám, že si ji oblíbí i naše ratolest :-)

28.04.2017

Miluji Mumínky - více v komentáři u autorky.
Veselé, hravé, snivé vyprávění.

16.11.2016

Krásné počtení, melancholické, lyrické, zároveň zábavné, plné nádherných obrazů a co je nejdůležitější: dokáže zaujmout děti, což u knih, které baví i rodiče, nebývá samozřejmostí :)

14.04.2016

Pokud mají dětské knížky velký výchovný vliv, chudáci maminky, až jim děti budou domu tahat cizí lidi, aby u nich mohli bydlet :D. Ale právě proto, že jsou příběhy o muminech jiné, se mi líbí. :)

12.03.2016

Kouzelné. Miluji svět muminů a myslím, že tento díl je velice dobrý. Napínavý, kouzelný, veselý.

05.05.2015

Já Muminky z detství neznám. Objevila jsem je az teď, když na mě krásné nové vydání Čarodějova klobouku kouklo v knihkupectví. Knížečka mě potěšila. Nejradši mám Šňupálka :)

20.03.2014

Tuhle jsem vždycky měla nejradši, i když s postupem času jsem si oblíbila i ty melancholičtější, "severštější" díly. Ovšem tahle, jak už řekli jiní, je plná nezapomenutelných postav a příhod a taky fantazie. A přes značnou epizodičnost to všechno krásně funguje dohromady.

11.11.2013

Já se bavila. Hlavně u Ondatry a dua Pískla a Kníkla.

Tato kniha je jednoznačně nejlepší ze všech muminích příběhů - je nezapomenutelná a roztomilé postavičky, jež v ní vystupují, jsou dobré hlavně pro fantazii malých dětí. Doporučila bych tuto knihu maminkám.

23.01.2013

Jedna z knih mého mládí - vzpomínám s úsměvem :-)

29.08.2011

[091/11] Na dětských knihách je pro mne zajímavé jen jediné. To, jak se autor(ka) dokáže poprat s krutými a nebo nepříjemnými věcmi a jak moc velkou fantazií oplývá. Jak dokáže odlehčit a zjednodušit atmosféru a při tom udržet v příběhu fakta a jistou dávku realističnosti daných situací. Samo sebou je tím nejožehavějším tématem vždy smrt a sex a ani Tove se minimálně jednomu z nich nevyhýbá.

Smrt je součástí koloběhu života a světa vůbec. To víme všichni a nedokážeme na tom nic změnit. Neexistuje kámen mudrců a ani lektvar Josefa Balsama. Ani ten čas ,,nežije“ věčně, protože ho stvořili lidé a spolu se zánikem lidstva zanikne i on. Tak to prostě je… Se smrtí se zde setkáváme v podobě lovu. Chytání štik a vodních monster a pozdější konzumace je podáno spíše humoristicky a odlehčeně, takže si snad žádné dítko nemůže stěžovat a zmítat se v záchvatech paniky. Takové věci si prostě uvědomují spíše čtenáři, kteří už nejsou cílovou skupinou dětské literatury.

Svět Tove Janssonové, plný nejroztodivnějších skřítků a obludek, je takový první záchytný pilíř, který by mohl probudit v dítěti zájem o fantastiku. Pohádky s princi, princeznami a draky jsou až příliš realistické a naprosto postrádají jakoukoliv snovou atmosféru. Ono to samozřejmě není špatné, ale je to takové stále stejné, neoriginální a veškeré ponaučení se stává tuctovým. Zato v údolí muminů snad ani žádné ponaučení není. Nemůžu si pomoci, ale skvělý příběh nejspíše nepotřebuje žádné hlubší myšlenkové vyžití a mravokárnost. Člověk se může bavit i bez toho, aby ho do hlavy neustále mlátila příručka etikety a kodex morálky.

01.04.2011

Jde snad na muminky vzpomínat jinak než s úsměvem?
Nevěřím...