Mulatka Gabriela

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román brazilského spisovatele se odehrává v kraji kakaových plantáží, kde autor prožil své dětství. Ústředním motivem je milostný příběh mladé mulatky a arabského kavárnika. Autor vytvořil kolem nich bohatou galerii lidských typů z nejrůznějších vrstev a umožnil nahlédnout do citového a myšlenkového světa brazilčanů. Román je pozoruhodný sladěním společenských poměrů s individuálními dramaty, nezjednodušovanou životností hlavních postav i působivými lyrickými pasážemi....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/79_/79796/mulatka-gabriela-BcG-79796.jpg 4.248
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno · SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění
Orig. název

Gabriela, Cravo e Canele · 1958

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (7)

Kniha Mulatka Gabriela

Přidat komentář
Mayami
28. února

No neviem, či aj tri hviezdičky nie sú veľa. Kakao, politické boje, naháňanie ľahkých žien, popíjanie, sem tam vražda, alebo aspoň pokus o ňu... Gabriela mi prišla popri tej všetkej politike ako vedľajšia línia príbehu. Mentalita brazílčanov vykreslená v tejto knihe ma teda vôbec nenadchla.

000nugatovej
25.05.2018

Latinskoamerická literatura ještě před magickým realismem. I tak má své kouzlo: Politika drsnými prostředky. Nástup nového věku. A všemu vévodící prostá a živočišná Gabriela. Amado píše zajímavě - příjemné čtení.

Lector
08.02.2018

Latinskoamerické literatuře člověk musí přijít na chuť, alespoň já osobně to tak vnímám. Zdá se mi tak jiná – ovlivněná horkým podnebím. Představuji si muže s panamá na hlavách posedávající líně po kavárnách a ženy v lehkých a pestrých šatech plné úsměvů.
Gabriela je prvním Amadovým dílem, které jsem přečetl. Dlužno podotknout, že jsem se do něho začetl na druhý nebo třetí pokus, kdy jsem našel takové vnitřní rozpoložení, které mne dovolilo odevzdat se línému proudu Amadových slov.
Amado rozvláčně vypráví příběh města Ilhéus a jeho občanů. Příběh, ač je převyprávěn tempem pozvolným, je sám o sobě velmi dynamický. Amado nechá čtenáře sledovat brazilský venkov v období významných změn, kdy se „staré pořádky“ založené v podstatě na feudálních principech přetavují v nový řád. Násilí nahrazuje vyjednávání, politické podvody jsou nahrazovány čestným bojem, vymáhání dodržování zákona se ujímají soudy, noviny začínají psát otevřeně a obchod a podnikání se otevírá širším skupinám obyvatelstva. Nic z toho nejde samo a snadno, protože staří vlastníci kakaových plantáží - plukovníci – se své moci nechtějí vzdát. Pokroku však nejde zabránit puškami a bičem.
Gabriela, krásná Nacibova kuchařka, milenka, žena, kuchařka a milenka (pořadí je důležité) je symbolem všeho, co se děje v Ilhéusu a jeho okolí. Je mladá, krásná, nespoutaná, plná života odmítající pravidla a závazky, které ji svazují a činí nešťastnou. Nacib, ač jeden z nejprogresivnějších mužů města, sám podléhá své přeměně, aby se z něj na konci příběhu stal vyrovnaný, spokojený muž milující Gabrielu takovou, jaká je.
Je to lyrický příběh, jemuž mnohdy mnoho nechybí, aby se stal poezií. Což však také může čtenáři navyklému na dnešní akční literaturu vadit.
Po přečtení knihy jsem si na Googlu prohlédl město, jeho fotografie. Na jeho mapě se objevují v tu chvíli vám tak blízká jména – třeba Cabana Gabriela. Říkáte si, jaké to tam tenkrát muselo být.
Pokaždé, když si dám hrnek kakaa (mám rád opravdové holandské – žádný „instant“) vzpomenu si na ni…
Ještě trochu hřebíčku a skořice, Gabrielo.

Naias
09.01.2018

Mulatka Gabriela Jorgeho Amada a Matilda Roalda Dahla nemajú nič spoločné. Ale aj tak som si pri čítaní tej druhej spomenula na tú prvú.
„Pán Hemingway píše o mnohých veciach, ktorým nerozumiem, najmä o mužoch a ženách,“ priznala sa jej Matilda, „ale i tak sa mi jeho knižka páčila. Vie vyrozprávať príbeh tak, že mám pocit, akoby som bola pri tom. Akoby som sama pozorovala, čo sa deje.“
„Dobrý spisovateľ to vždy tak robí,“ vysvetľovala knihovníčka. „A nerob si starosti s tým, čomu nerozumieš. Nenamáhaj si hlavičku a nechaj, nech ťa slová zaplavujú ako hudba.“ (Roald Dahl)

Jorge Amado je očividne dobrý spisovateľ. Zavše sa musím snažiť, aby som postavu „videla“, no pri tejto knihe sa mi to veru nestalo. Gabriela pred mojimi očami tancovala, spievala si, smiala sa. A nielen ona. Amado vie skvelo vykresliť charaktery ľudí, stačilo pár slov a mala som pocit, že ich poznám do hĺbky duše. Nech už autor opisoval kohokoľvek a čokoľvek, akoby stáli predo mnou z mäsa a kostí, všetko som s nimi prežívala. Radosť, bolesť, nudu, nádej, strach o život i zo života. Som presvedčená, že aj chuť jedál by som cítila na jazyku, len keby pre mňa neboli také neznáme. Sledovala som, ako sa nastupujúca generácia bije o svoje miesto na slnku, ako sa odchádzajúca generácia zo všetkých síl bráni, ako tento súboj hýbe celou Bahiou, ako sa pokrok nezadržateľne derie vpred a ako popri tom všetkom obyvatelia Ilheusu prežívajú svoje bežné ľudské starosti a radosti.

von Bahnhof
18.02.2016

Zdá se to dnes neuvěřitelné i mně samotnému, ale byla to oblíbená kniha mého dětství, zvláště v době nemoci, to když moji rodiče neprozřetelně odešli do práce a knihovnu mi nechali napospas...

Harry
02.08.2015

Zajímavá kniha z prostředí brazilského provinčního městečka z minulého století, což je pro nás, středoevropany , něco neznámého a kam se těžko dostaneme. Mladá Gabriela, hrdinka románu , bere život v podstatě nekomplikovaně, bez zábran a její styl působí na obyvatele , zvláště na muže, velice příznivě a přitažlivě. Ona má však svého Araba Naciba, majitele místního hostince, který si ji vezme nejprve jako kuchařku a poté i za ženu, což tak úplně nevyjde, ale to není nic divného ani v našich končinách, že ? Kniha je obsáhlá , popisuje modernizaci města i vztahů mezi lidmi , a pokud budete mít čas a trpělivost (např. s portugalskými jmény, kterých je v knize docela dost), pusťe se do četby.

Koka
22.03.2014

Snad každá národní literatura má alespoň jedno klasické dílo, jehož námětem je mikrokosmos maloměsta v 20. - 30. letech 20. století s jeho historií, předními osobnostmi, skandály, událostmi naskrze lokálního i národního významu, figurkami místních politiků, pobudů, zbohatlíků, lehkých děv i těžkých matrón. Pro brazilskou literaturu takovýto opus představuje Mulatka Gabriela, román pojmenovaný po nespoutané dívce, jejíž činy by v rukou dnešního evropského či amerického autora (hlavně autorky) působily jako nepřetržitá eskapáda souloží, svádění, vzdychů a kuchtění. Jenomže v podání J. Amada je Gabriela při vší své přelétavosti a sexuchtivosti čistá, krásná, je symbolem živé, kypící, rozvíjející se Bahie, která si i v době ekonomického a technického rozvoje zachovává své tradice. Úžasná směs evropského a latinskoamerického myšlení, střídaní generací - té odcházející, která si musela vydobýt své pozice mačetou, a té nové, která se už učí novým, uhlazeným způsobům zákeřného politického boje, fanatická křesťanská víra promíchaná spiritismem černých otroků a domorodců, konzervativizmus místních zbohatlíků a progresivní snahy přišelců - to všechno vytváří pestrý a jedinečný obraz městečka, symbolizujícího celou zemi.
Dnes už tak nikdo nedovede psát. Jasně „za pět“.