Můj přítel rys / Z medvědích a vlčích brlohů
Ludvík Kunc
Kniha „Můj přítel rys“ není jen povídáním o šelmě a jejím životě. Je to zpověď člověka, který zasvětil celý svůj život šelmám a který své srdce daroval potomkovi divoké rysice. Člověka, který se stal matkou i otcem polodivokého karpatského rysa ostrovida a který poznal, jaké to je, když se rodičovské radosti a strasti podaří přetavit v ryzí přátelství. V této knize se dozvíte, jak moc Ludvík Kunc miloval svého rysa Sixiho. S jakou láskou se o něj staral a že mu Sixi stejnou láskou vracel. Dozvíte se, co všechno Ludvík Kunc se svým jedinečným přítelem zažil a na co dnes, po odchodu Sixiho, nejčastěji vzpomíná. Je to kniha, která vás chytne za srdce a už nikdy nepustí. Kniha „Z medvědích a vlčích brlohů“ vznikla z materiálů posbíraných během příprav na knihu Život s karpatským rysem. ... celý text
Přidat komentář
Tehle je velmi zajímavě pojaté. Nádherný a celkem smutný příběh protkaný krásnými fotografiemi. Jsem rád, že se mi tato kniha dostala do ruky.
Nadherny a dojemny pribeh pratelstvi cloveka a rysa, ktery zasahne myslim nejen milovniky prirody. Doporucuji!
Všem milovníkům přírody a zejména velkých koček mohu jen doporučit.. Sixiho jsem obrečela ( tyto pasáže asi taky myslela knihovnice ve svém komentu ) a jsem ráda že díky p. Kuncovi a jeho zápiskům a fotkám jsme tento příběh mohli prožít taky...
..upraveno 15.10.2019 po druhém přečtení...protože knížky Ludvíka Kunce jsou ty, ke který se budu opakovaně vracet ještě dlouho...
"Květnatá louka, vápence porostlé alpinkami, vysokohorské ticho a vedle mne ta nádherná šelma, mohlo se mi kdy o nádheře tak dokonalé jenom snít ?! Skvělý život. Sixi mě už naučil báječné věci : úžasně si lebedit. Zdaleka to není jen lovuchtivá šelma, ale i náruživý pozorovatel či divák. Celé hodiny dokáže se zájmem hledět do korun spletitých solitérních stromů, pozorovat "ruch" v lese a sladce lenošit v hebké trávě. Při pohledu na "lebedícího si" rysa je člověk účasten hlubokého požitku z prožívání života. Nehybný Sixi strnule hledí - a naplno žije. Jemně jen natáčí boltce do stran, mírně větří, plný intenzivních informací o životě lesa, sám intenzivně žije."
od rysů se pak plynule dostává k medvědům, vlastní zkušenosti i příběhy jiných, od života medvěda, biotopu, etologie, jak na tom teda sme s nimi v ČR a kde je můžeme tady potkat, až po příběhy lidí o setkáních s různými konci...navzdory mému letitému strachu z medvědů smekám a obdivuji tuto nádhernou, nevyzpytatelnou a nebezpečnou šelmu...a od medvědů k vlkům...obdobně obsažné, přibližující divoké, vytrvalé a elegantní vlky, vše ilustrováno malbami a kresbami pana Kunce a taky fotkami....
za mě povinná četba milovníků přírody (hlavně Beskyd) a těchto velkých šelem...doporučuji !
Hltám,hltám,dech se mi tají,občas vytryskne slza...To se mi u těchto knížek stává.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2010 |  Můj přítel rys / Z medvědích a vlčích brlohů |
| 1997 | Můj přítel rys |
| 1993 | Život s karpatským rysem |
| 2000 | Opravník omylů ze světa zvířat |
| 1996 | Z medvědích a vlčích brlohů |
Kniha Můj přítel rys / Z medvědích a vlčích brlohů je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 18x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 18x |
| Chystám se číst | 20x |
| Chci si koupit | 10x |
| dalších seznamech | 2x |
Ano, opět jsem si našel na Databázi knih knihu se 100% hodnocením, a opět jsem svým hodnocením procento ubral a dokonalost pokazil. Pardon.
První část o Sixim je krásná, a to skoro až sladkobolně. Asi doporučuji číst to venku, v přírodě, na dovolené, nebo aspoň na zahradě. Pokud čtete, jak si pan Kunc se Sixim "lebedí" někde v horách v krásné přírodě, a přitom se nacházíte v bytě ve městě poté, co jste strávili celý den v kanceláři, nemůžete jim než smutně závidět. Jako člověku z Ostravska, který strávil podstatnou část dětství v ostravské zoologické zahradě, bylo celé vyprávění příjemně blízko domovu. Kresby pana Kunce se stále dají v Zoo Ostrava nalézt, konečně tak vím, proč je zde tolik reprezentován rys, když už v Ostravě žádného nemají.
Za druhou medvědí a vlčí část ubírám hvězdičku, neboť tato část ztratí punc autentického, vlastního vyprávění, a náhle se nám dostane spíše popisného odosobnělého výkladu, sestávajícího zejm. z citací článků.
Na závěr dodám, že jsem rád, že to pan Kunc sepsal. Byla by škoda o takto unikátní životní zkušenost přijít.