Modrá kočka

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Nový román Martyny Bundy, autorky oceňovaného debutu Bezcitnost, zachovává epičnost vyprávění a nepostrádá ani výrazné postavy, které se tentokrát pohybují v časovém oblouku sedmi století na území mezi kašubskými jezery. Prolínají se zde světy sakrální a světské, spiritualita s racionálnem, osud postav je tiše sledován modrými kočkami, které ochraňují a hřejí ty, kteří to potřebují. Mnohovrstevnatý román dává život několika různorodým hrdinům, mnichům, jeptiškám, zahaleným tajemstvím, bábám bylinkářkám, silným ženám i chudákům. Druhý román Martyny Bundy jistě potěší milovníky kvalitní literatury a magického realismu....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435960/big_modra-kocka-5vU-435960.png 4.213
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

Kot niebieski, 2019


více info...
Nahrávám...

Komentáře (7)

Kniha Modrá kočka

sidini
předevčírem

Magické a tajemné. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla (poté, co mi ji manžel doporučil), byla to příjemná změna. Na samém začátku jsem se nemohla začíst, protože polštinu trochu ovládám a v českém překladu jsem „viděla“ originální polské věty, ale díky poutavému ději jsem se do knihy za chvíli ponořila a pak už to nešlo zastavit. Něco málo přes tři sta stran v sobě zahrnuje děj několika staletí. Především osudům lidí, kteří jsou dříve či později nějak spojeni s místním klášterem, věnuje autorka více prostoru. A ať už se krajinou prožene mor, požár či vojsko, zdánlivě okrajově, avšak s magickou silou vše pozorují vzácné modré kočky.

SlamLenka
11. září

Jakmile někdo řekne kočka, na to já slyším! Navíc ta obálka je tak krásná, že jsem si to opravdu nemohla odpustit… Román mě zanesl do Kašubska, oblasti na severu Polska. Točí se to kolem spirituality, víry v Boha a snad i v lidství. Kolem vyvolených postav se pohybují modré kočky, vzácné a ochranitelské, svým způsobem tajemné. Začetla jsem se velmi snadno a atmosféra mě držela při chuti po celou dobu první části románu (Čas vlny). Jak už zmiňoval i Olda, náladou to trochu připomínalo Děti Volhy, zároveň jsem v tom nacházela podobnost s tvorbou Olgy Tokarczuk, konkrétně s Knihami Jakubovými. Po necelých 200 stranách a jednom dějovém zvratu, který mi tak trochu zlomil srdce, se to ale změnilo. Kniha se přehoupla do své druhé části (Čas hmoty) a já začala ztrácet koncentraci. V tu chvíli už to prostě nebylo ono: k novým postavám jsem si nemohla najít cestu a něco tomu najednou chybělo, ani to tajemno už z toho moc cítit nebylo. Román přesto hodnotím pozitivně – je čtivý, neotřelý a nutil mě dohledávat si fakta, která mi příběh rámovala pevnými reáliemi. Především mě to ponouklo k tomu, abych si dohledala něco víc o Kašubech – národu se zajímavou historií (a mimochodem: věděli jste, že kašubský původ mají i nobelista Günter Grass či politik Donald Tusk?). Zároveň mám chuť si přečíst i autorčinu předchozí knihu Bezcitnost, jejíž příběh je také zasazen do Kašub – a třeba se i tady dozvím něco víc o tomto západoslovanském národu.


rodak
09. září

Po knize Bezcitnost mě chytl i tento román. Ta atmosféra , těch zvláštních postaviček, způsob vyprávění. Přelet tisíciletí a navazující příběhy plné tajemných mnichů, učenců, a dalších osob z neméně zajímavého místa.

pajaroh
31. srpna

Kniha plná opravdu zajímavých myšlenek, originálního tajemného prostředí, duchovna i reality a historie, osudů a netradičních postav. Škoda toho monotónního odtažitého stylu vyprávění, který podle mě úroveň zbytečně snižuje. Jako bych se dívala na akvárium plné vzácných exotických ryb z druhé strany velkého pokoje.
Stačilo vzít pár osudů (především Joannin) a rozpracovat je do detailů. To by byl poklad.
I tak příběh stojí za přečtení.

eva3992
16. srpna

Příběh o modrých kočkách, které se drží v blízkosti těch, kteří to potřebují. Avšak hlavně příběh o lidech z oblasti Kašubska, o kterém si myslím, že toho lidé moc nevědí. Příběh napříč stoletími a napříč různými postavami – mnichů, jeptišek, bab bylinkářek, silných žen i chudáků.

Tak tato kniha byla opravdu zvláštní, ale já jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Ocitáme se nejdříve v roce 1370 a přes různé zajímavé postavy se dostáváme až do současnosti. Autorka nám tak ukazuje historii území Kašubska, o kterém jsem neměla, až do této chvíle, ani ponětí.

Úžasné příběhy, které na sebe navazují a představí nám život, který zde rozhodně nebyl jednoduchý. Poznáme zajímavé babky kořenářky i mnichy. Přečteme si o tom, jak někteří začali zpochybňovat Boha, za to si mysleli, že nad námi by mohl být vesmír. Příběhy byly prolnuty i skutečnými postavami a událostmi.

Co mě obzvláště potěšilo, tak jazyk, který autorka použila. Ten je prostě nádherný, užívala jsem si každé slovo, dokázala jsem se začíst tak, že jsem vůbec nevnímala okolí. Tajemné magično i drsná realita jsou zde úžasně podány.

Půl hvězdičky ubírám proto, že tam na mě chvílemi bylo až moc „církevních věcí“. U některých jsem byla trošku mimo, ale to je můj osobní problém, kniha jako celek je úžasná.

Modré kočky byly skvělým průvodcem, ale klidně by jich tam mohlo být i víc.

Pokud si kniha najde toho správného čtenáře, tak bude nadšen. Myslím, že by si knihu mohli užít ti, kterým se líbila např. kniha Děti Volhy.

4,5*/5*

Atuin
29. července

Velmi příjemná polština a velmi osobitý příběh, ač možná prostý ( ale ne jednoduchý ) - teď nevím zda jsem zvolená slova prostý a jednoduchý neužila obráceně :-)). Pěkné se na to celé kouká a dobře se tomu " naslouchá". Kompaktní. 5/5
Čteno v originále

Tydvik
20. července

Další velmi zajímavá kniha této spisovatelky.
Tentokrát je to epický, časově velmi rozsáhlý román bez hlavního hrdiny. Ovšem se spoustou hrdinů i nehrdinů vedlejších, obyčejně neobyčejných. Vlastně jen takových lidských a zvířecích figurek. A jednoho kláštera.
Ale to této knize na kráse nijak neubírá.
Román o tom, že svět se stejně pořád točí, bez ohledu na….prostě bez jakýchkoliv ohledů.
Argo české vydání odložilo tolikrát, že se mu podařilo úspěšně mě rozečíst v polštině, díky :-).