Mléko a med
Rupi Kaur
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353613/mid_mleko-a-med-waJ-353613.png
4
1543
1543
Sbírka básní a krátké prózy o přežití. O lásce a ztrátě, násilí a zneužívání, o ženskosti. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol a každá má jiné poselství. Jedna se snaží léčit zármutek, jiná zase bojuje s všudypřítomnou bolestí. Čtenáři nabízí cestu od nejhorších životních momentů ke smíření a hledání radosti. Ta je totiž všudypřítomná, jedinou podmínkou je chtít ji vidět.... celý text
Přidat komentář
Především žij tak abys chtěla prožít život sama se sebou...
Díky, některé pasáže mi mluví z duše a jsou skvělé, jiné se mi zase nelíbí - nebo nelíbí - asi se do toho nedokážu naplno vžít, protože jsem to nezažila...
Autorka ukazuje zranitelnost, city, trauma, lásku, odmítnutí, samotu, opuštění, ale i odpuštění...
Velmi zdařilá sbírka milostných zpovědí a moudrých zamyšlení mladé začínající spisovatelky. Z dílka jde vyčíst autorčina ženská zranitelnost a intenzita citů. Rupi Kaur má ženám co říct. Mnohé z nás se v jejich textech najdou, ať už jde o emoční trauma, odmítnutí, pocit osamělosti, opuštění mužem, kterého jste milovaly, nebo nenaplněnou lásku. Rupi má srdce plné lásky, které mluví k ženám s poselstvím, aby se přijaly takové, jaké jsou. Protože jedině tak si mohou vážit samy sebe a nemilovat jen své představy.
Četla jsem ji v AJ, a je tam docela lehký jazyk, takže to, myslím, zvládne většina lidí, co angličtinu alespoň trochu ovládají.
Bylo to zajímavé.
Jen se nemůžu zbavit pocitu, že kniha mohla být o dost menší aby se neplítvalo papírem
Knížku jsem četla v originálu, a pokud někdo váhá, zda si ji má přečíst v češtině, nebo v angličtině, musím říci, že to není psané nijak těžkou angličtinou a určitě to zvládnete.
Co se básní týká, některé se mi líbily více, jiné méně. Poezii jsem nikdy nijak nevyhledávala, protože mě nijak zvlášť neoslovila, a i když Mléko a med asi nebude patřit mezi mou topku, musím říci, že to nebylo špatné a nejspíše si přečtu i další autorčinu knihu.
Tieto básne mi chutili ako keby som vytiahla tú zmrzlinu z Lidla, čo mi od októbra hibernuje v mrazničke, preliala ju griotkou, kúsok dozdobila šľahačkou a na zjemnenie chuti zajedala dukátovými buchtičkami
Ale zas keby človek jedol len naklíčené fazule mungo s rukolou, zubári by za chvíľu nemali co žrát.
Nějaké věci mne zaujaly, to bych lhala, kdybych tvrdila opak. Nicméně to bylo jen jedno dílko a poté několik jednotlivých řádků. Čteno v originále, jelikož dost lidí na překlad nadává... Kdyby kniha nebyla tak krátká, tak ji po chvíli odložím.
Jako miniaturky asi oukey. Nicméně do básní to má dle mého dost daleko.
Skvělé, smutné, dojemné, výstižné. Za mě TOP, co se moderní poezie týče. Chytla mě za srdce a v mé knihovničce má právem své místo.
Knihu jsem dostala k Vánocům a v právě čtených knihách mi tedy strašila už půl roku. Zvládla jsem ji přečíst za jeden večer, většina básniček není dlouhá. Mnohdy se mi ty kratší líbily více, v jednoduchosti je krása. Knihu jsem četla v originále, protože jsem se trošku bála překladu a tak nemohu posoudit český překlad knihy, každopádně se mi líbilo tématické rozdělení do čtyř kapitol i přístup autorku k poezii jako bezpečnému útočišti k uspořádání myšlenek. Kdybych prožívala podobné pocity jako autorka, kniha by mi byla určitě o dost bližší. Tak třeba někdy v budoucnu po ní sáhnu a najdu v ní útěchu. Hodně mě dojala závěrečná báseň, ve které autorka děkuje čtenáři. Ilustrace jsou krásné a výstižné, občas se na ně člověk musí podívat i dvakrát, aby je pochopil a to se mi moc líbí. A na závěr jedna z básní, co mi utkvěla v hlavě: "You are your own soulmate."
Pro autorku muselo být vypsání se z těžkých, občas i z hezkých, životních situací osvobozující. Pro mě, jako čtenářku, ale kniha nezanechala takový "odkaz" jako kniha "Láskou ji nespoutáš". Asi bych se na text dívala jinak, kdybych byla po těžkém rozchodu, apod.. než v době, kdy jsem naprosto spokojená a zamilovaná - z tohohle ohledu se mi více líbila již zmiňovaná "Láskou ji nespoutáš" ve které se mi líbily i použité obrázky. I přesto je tato kniha povedená a hezká a doporučila bych ji k přečtení.
Čteno v originále. Většina "básní" mi spíše připomínala úvahy a krátké posty, jaké denně vídám na tumblr, než to, co si představím pod pojmem "poesie". Na pravdivosti/trefnosti jim to však nic neubere.
Co se týče překladu, jako potenciální čtenář šmejdící knihkupectvími, bych poukázala na promarněnou šanci nazvat knihu "Mléko a strdí", vzhledem k tomu, že jde o ustálený výraz ve více poetické formě. Význam zůstává, jen estetika by žánru více odpovídala.
Líbilo se mi rozdělení částí v knize, to jak se člověk musí někdy jen s maličkostmi vypořádat. Za poslední dobu - skvělá kniha poezie.
I přes to, že poezii nijak zvlášť nevyhledávám, na tuto sbírku jsem byla dost zvědavá. Je totiž zajímavá nejen svou obálkou ale především obsahem. Zaujaly mě i pěkné kresby. Už dlouho jsem nečetla básnickou sbírku, která by mě tolik chytla. Myslím, že spousta žen se v knize najde, včetně mě.
Jak už to tak u sbírek básní bývá, některá témata mne oslovila více, jiná méně. Pár básní jsem si přepsala. Líbilo se mi propojení s ilustracemi.
Oslovila by mne ale více asi v adolescentním období. Příště bych sáhla po originálu, ale znovu číst už nejspíš nebudu.
Rupi Kaur roztříštila mé srdce ještě více, než bylo a poté ho začala dávat dohromady, takovým způsobem kterého jsem před tím nebyla schopna.
Nejsem cílovka, ale zaujalo mě, co na tom všechny holky posledního půlroku mají, a že se o tom tak mluví, tak jsem to hecnul, a pro chlapy to určitě není, opakuji, PRO CHLAPY TO URČITĚ NENÍ! :D
Každopádně... i tak mi pár stran přišlo zajímavých (možná 5/208!), i když nějaké strany bych jako poezii snad ani raději neoznačoval... Přiznávám ale, že autorka dokázala zahrát místy na citlivou strunu a šla do vážnějších témat, v jejichž řádcích se nejspíš najde hodně z vás - v tom je v podstatě tajemství celého úspěchu této knihy.
Obálka je decentní, ale když už, tak to hecněte v angličtině. Jak jsem psal na začátku, nejsem cílovka, takže si z mého komentáře a hodnocení nic nedělejte, jde pouze o můj subjektivní názor a pocit z knihy, ze které jsem možná i já nakonec čekal trochu víc, po všem tom boomu... :)
Kniha mě uchvátila, nikdy bych nečekala, že básničky pro mne budou tolik znamenat až po přečtení této knihy. V mnoha básních sem se viděla jako v zrcadle, jakoby autorka mé pocity vepsala na stránky.
Štítky knihy
láska zneužívání indická literatura psychická traumata poezie autorské ilustrace
Autorovy další knížky
| 2017 |  Mléko a med |
| 2019 | Květy slunce |
| 2021 |  Home Body: Mé tělo, můj chrám |
| 2023 | Léčivá moc psaní |
Pri čítaní som mala veľmi zvlášte pocity, pretože veľa veršov bolo extrémne osobných až intímnych a pritom som mala pocit, že ma nijak nezasahujú. So zranením a inými životnými situáciami sa vyrovnáva každý inak, Rupi evidentne vyhovuje spôsob detailne svoje pocity "vypísať." Veľmi ma ale zaujala posledná časť "Zahojená." V nej som už našla pre seba takmer na každej strane "iskru" na zamyslenie. Napr.
"netráp sa lipnutím na niečom, čo ťa nechce -neprinútiš to zostať" (s. 149)
Táto časť bola to najlepsie z celej knihy. Samozrejme, aj tam by som našla myšlienky, s ktorými nesúhlasím, ale prinútili ma zamyslieť sa. Škoda, že nebola dlhšia, pretože stojí aj za viacnásobné prečítanie.