Mlčení věžních hodin

17.11.2016

Hlavní hrdina, zestárlý Jan Kapar, se vrací na venkov, poté, co byl celkem neúspěšný ve svém světáckém životě. Touží po klidu venkova a chce pomoci sestrám s rodinami, které bojují se svými rodinnými problémy. Vrhne se do pomoci a otvírá si hospodu. Avšak naráží na předsudky, neochotu ke změnám, podezíravost a trvání na stereotypech, i když je zjevné, že nikam nevedou. Jeho pomoc je bezvýznamná, jeho sestry na něj jen nadávají, i hospodu musí zavřít. Jediná jeho útěcha je v prasynovci Radkovi, který si ho oblíbil a často jej navštěvuje.
Celkem mě autorův styl zaujal, některé pasáže byly velmi zajímavé, především popisy toho, co se v jednotlivých osobách děje, jak je ovlivňuje minulost atd. I když je román psán trochu v socialistickém duchu, oceňuji odvahu psát o Bohu, soukromém zemědělství atd., ani to zde není podáváno násilnou formou, spíš jako že to k život patří.