Mimo tento svět
Graham Swift
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36975/bmid_mimo-tento-svet-Ebj-36975.jpg
4
14
2
Psychologický román je pohledem do života americké rodiny na konci 20. století. V jednotlivých kapitolách se střídají vzpomínky někdejšího válečného fotografa na jeho život s úryvky osobní zpovědi jeho dcery při návštěvách psychoanalytika. Neradostný, jakoby odosobněný životní postoj, kde jediný vroucí vztah k životu skončil smrtí dědečka při atentátu, skepse a cynismus a současně hlad po skutečné životní náplni a citu - to je ústřední myšlenka díla.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1997 , MustangOriginální název:
Out of this World , 1988
více info...
Přidat komentář
Okrem Mimo tohto sveta som zo Swiftových diel čítala tiež Denné svetlo. Neviem sa vyhnúť ich porovnávaniu a konštatovaniu zjavnej podobnosti, ale musím povedať, že mi to absolútne nevadilo. Mimo tohto sveta sa mi páči dokonca ešte o niečo viac ako Denné svetlo a odporúčam ju čítať skôr. Obe knihy sú vystavané na zväčša holých, krátkych, málo rozvitých vetách, obe majú podobnú štruktúru založenú na striedaní časových rovín, obe riešia určitú morálnu dilemu.
Avšak v Mimo tohto sveta strohosť viet nie je až taká citeľná, striedanie časových rovín je veľmi jednoduché, ide tu o podstatne menej komplikovanú retrospektívu, rovina osobnej dilemy dostáva nový rozmer, v popredí sú morálne postoje ľudstva ako celku k dôležitým otázkam spoločenského života. Ďalšou odlišnosťou je vkladanie historických súvislostí. Swift reaguje na najvýznamnejšie udalosti a objavy dvadsiateho storočia, napr. prvá a druhá svetová vojna, vzťahy a konflikty medzi národmi, rieši etické otázky v súvislosti s výrobou zbraní, zásah do súkromia vzhľadom na rozvoj fotografie, vesmírne objavy, lety do vesmíru, prví ľudia na Mesiaci a vplyv všetkých týchto udalostí na niekoľko generácií grécko – anglicko – americkej rodiny, okolo ktorej sústreďuje dej románu.
Jednotliví členovia rodiny zväčša prostredníctvom vnútorných monológov postupne objasňujú svoje narušené vzájomné vzťahy, v myšlienkach sa vracajú späť do minulosti, odhaľujú ťaživé pocity, traumy, tajomstvá, negatívny pohľad na život, odcudzenie a túžbu po zblížení. Prevládajú monológy vojnového fotografa Harryho a jeho rozmaznanej, duševne nevyrovnanej dcéry Sophie, v závere sa vyskytujú aj monológy Harryho manželky Anny a Sophiinho manžela Joea. Monológy, najmä v prípade Harryho, vyznievajú niekedy veľmi neosobne, rozprávač akoby sa celkom odosobnil a hodnotil svoj život z pohľadu niekoho iného, alebo z veľkej diaľky a výšky, odniekiaľ mimo tohto sveta.
Graham Swift rozhodne nie je anglicky nudne píšuci autor a napriek konštatovanej podobnosti si myslím, že čitateľov má čím zaujať. Táto kniha mi dodala chuť pustiť sa do ďalších jeho diel.
Štítky knihy
anglická literatura psychologické romány psychická traumata otcové a dcery
Autorovy další knížky
| 1993 |  Země vod |
| 2003 |  Světlo dne |
| 1997 | Poslední přání |
| 2007 | Zítřek |
| 2012 | Škoda že tu nejsi se mnou |
Opět mě Swift (četl jsem ještě jeho asi dílo nejznámější Země vod) přesvědčil a utvrdil v tom, že je jedním z těch nedoceněných autorů v ČR, tedy abych upřesnil, alespoň co se čtenářské přízně zde na tomto webu týče. Zase chápu, že přece jenom i když je to autor ještě žijící, nepatří asi mezi ty nejvíc známe a propagované současné autory z Britských ostrovů u nás (opakem je dle mě určitě Rowlingová, Mitchell či McEwan například).
V této knize brilantně střídá autor dva úhlavní vypravěče děje, děje který jakoby se noří z mlhy, a vy jako čtenář se musíte zpočátku prokousávat jmény a antichronologickými událostmi, avšak postupně vyprávění, které je právě oním střídáním pohledů a postupným odhalováním udržováno v napínavé poloze, začne dávat smysl a mozaika utvoří snad (kdo může říct s jistotou) pravdivý obraz o lidstvu a historii jedné rodiny.
V knize naleznete spoustu pasáží, nad kterými je dobré se pozastavit a zamyslet se. Uvedu na ukázku jenom jednu, snad abych příliš neodkrýval, ale zároveň jen a jen nalákal případného váhajícího čtenáře:
"Ale s dramatem se to má divně, že? Člověk po něm touží. Každý ho chce. Kdo by nestál o nějaké to drama v životě? A když se ho potom dočkáte, tak zjistíte, že byste se bez něj radši klidně obešli" (s. 105. Mimo tento svět)