Milovaná

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Inspirací k tomuto dílu byla novinová zpráva z roku 1855 o otrokyni, která uprchla i s dětmi ke své svobodné tchyni. Při tom však byla chycena a tak se rozhodla děti zabít (pravděpodobně aby je ušetřila otroctví), zabila však pouze jedno z nich. Román je pojat spíše jako balada. Tématem není otrokářství a zlo z něj vyplývající, ale spíše zápas za svobodu. Román získal v roce 1988 Pulitzerovu cenu. – Doslov Josef Jařab....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/63_/63854/big_milovana-uaB-63854.jpg 4.1191
Série:

Milovaná (volná trilogie) 1.


Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Hynek (Alois Hynek)
Originální název:

Beloved, 1987


více info...
Nahrávám...

Komentáře (36)

Kniha Milovaná

JessieEx
04. května

Co se týče příběhu, nevím, jestli na mě zapůsobil tak, jak měl. Popisuje kruté nelidské zacházení s otroky - černochy. Naprostá většina otrokářů se k nim chovala jako ke zvířatům, což ale bohužel vedlo k tomu, že se mnozí jako zvířata začli chovat - muži kvůli nepřítomnosti žen ukájeli své choutky na telatech a (SPOILER jen pro ty, kdo nečetli anotaci) žena, která utekla z otroctví se rozhodla raději zabít své malé děti, než aby se musely vrátit do domu krutého muže, který je de facto vlastnil.
Asi mi jich mělo být líto. Ano. Ale já byla knihou tak znechucená, nejen tím co se tam dělo, ale i tím, jak to autorka podala, že na lítost a slzy prostor nebyl :(

Co se týče stylu psaní autorky, nelíbil se mi. Nespisovná řeč, nekonzistentnost - střídání stylů, přeskočení z er formy do ich formy na pár odstavců, změna vypravěče, jedna kapitola psaná ve verších, fakt mi to nesedlo... Bylo to zvláštní... Ale autentické, to se musí nechat.

Příběh založený na skutečnosti se mísil s trochu duchařskou zápletkou a působilo to na mě dojmem magického realismu, což mám ráda a líbilo se mi. Jen prostě mám pocit, že to zpracování příběhu mi nesedlo...
Nepotřebuju číst jen o líbivých věcech, nepotřebuju líbivý jazyk, ale v mnohých dílech mi ten naturalismus vadí... Na konci knihy už jsem jen těžko hledala nějakou postavu, která byla ještě normální a nezbláznila se...

Těžko se mi hodnotí negativně kniha, kterou většina čtenářů miluje a obdivuje. Já ten obdiv nechápu, nechápu ta ocenění, četla jsem silnější knihy (není to o síle příběhu, ale o tom, jak je podán) četla jsem lépe napsané knihy, tohle pro mě nebyla pěkná kniha ani jsem neviděla tu vysokou kvalitu.
Nikomu ale neberu jeho názor na Milovanou a třeba si teď někdo bude myslet, že jsem ignorant a nepochopila jsem to. Ale já si myslím, že to, co je tam psáno je zřejmé a to sdělení je jasné, co kdo čte mezi řádky, to už se nejspíš bude u každého lišit a v tom spočívá největší krása každé knihy.

A vzkaz pro toho pána, který knihu četl přede mnou a každý druhý odstavec kometoval otazníkem, načež to na konci knihy završil vzkazem: NEPOCHOPIL JSEM TO. Nedivím se, jak by to mohl pochopit někdo, kdo ještě nepochopil, že do knihy z knihovny se nepíše? :)

karol.cadex
01. dubna

Je mi to celý strašně moc líto, počínaje dějem, přes styl psaní, po moje hodnocení.
Ten příběh je naprosto hroznej. Zlej. Surovej. Autentickej. Už jen ta představa vzdát se dítěte, ne vzdát, ale zbavit ho sama života, protože mrtvýmu mu bude líp... Živý děti bez dětství, dospělý lidi bez naděje, budoucnosti, bez špetky radosti. Jen bída a pustoprázdno v duši.
Styl psaní mi nesedl. Je krásnej, to musím nechat. Dost mi pomohlo, že knihu přede mnou četl někdo, kdo si dal tu práci a podtrhal všechny důležité symboliky a důležitosti. Ale právě proto se mi ta lyričnost absolutně nehodila do toho brutálního životního marastu.
Proto hodnotím, jak hodnotím.


ArkAngel
22. března

Morrisonová víceméně odstartovala ve velkém černošskou literaturu, kdy se vytasila s příběhem z pohledu otroků, s čímž se do té doby předtím nepracovalo, protože otrokářská minulost Ameriky byla jedno velké tabu. Milovaná je inspirována skutečnými příběhy, z čehož samozřejmě mrazí, když si vezmete, že někdo skutečně zabíjel své děti, aby nemusely do otroctví padnout. Kromě toho je tu mnoho skrytých symbolů, takže to není jen ploché popsání smutné minulosti jednoho velkého státu vyřvávajícího o svobodě a rovnosti.

MíšaS.
28.05.2021

Ano, souhlasím s tím, že kniha je na čtení těžká a musíte si doopravdy vyhradit čas a klid, abyste dokázali rozluštit všechny alegorie, které v knize jsou. Což dává knize doopravdy cenu klenotu. Ale na druhou stranu, i já, jsme se docela dost ztrácela v časové osnově a přiznám se, že asi od půlky knihy jsem se docela nutila do čtení. Ke konci se to hodně zlepšilo, ale i tak, bohužel, nemohu dát plné hodnocení.

josefina_silena
28.09.2020

Velmi náročná kniha svým tématem i zpracováním. Rozhodně to není četba pro každého a člověk musí být velmi vyspělým čtenářem, aby si četbu užil. Na čtení si je potřeba vyhradit čas a opravdu přemýšlet o každém zmíněném detailu. Při nepozorném čtení by vám mohlo ujít spoustu symboliky obsažené v knize, což by byla škoda. Neuvěřitelně silné dílo, které by nemělo být zapomenuto.

Parwana
13.09.2020odpad!

Knížku jsem po dvou kapitolách odložila, protože to opravdu nešlo. Stále vzpomínky, ve kterých se postavy i autorka ztrácejí, a téměř žádný děj. Chtěla jsem ji do čtenářské výzvy, ale holt si budu muset vybrat jinou knihu, nedá se.

Evišťátko
19.07.2020

Těžké čtení,ale skvělé.

Dejvidek
26.05.2020

Spojené státy krátce před zrušením otroctví. Ponižování, mučení, vraždění... Míra krutosti na stránku zde dosahuje limitních hodnot (kdybych byl rasista, možná bych po přečtení téhle knihy šel do sebe). Román je psán velmi poetickým stylem. Možná jde o způsob, jakým se autorka pokusila předejít riziku, že část čtenářů po přečtení příběhu propadne sebevražedným sklonům.

1