Milion malých střípků
James Frey
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/16035/bmid_milion-malych-stripku-ebX-16035.png
5
255
65
Když James Frey ve věku třiadvaceti let přišel do pobytové léčebny, měl tělo a mysl skoro nenávratně poškozené. Musel si vybrat: nedožije se 24, nebo se pokusí něco udělat s troskou svého života a to hodně drasticky. Ocitne se mezi pacienty, kteří jsou ve stejných sračkách jako on sám - soudce, mafián, bývalý mistr světa v boxu, a bývalá prostitutka. Obklopen všudypřítomným dogmatem "Jak se vyléčit" si musí Frey najít svou cestu jak se vyrovnat s následky svého dosavadního života, a vybrat si svou budoucnost - pokud nějaká bude. Kniha popisuje příběh boje s drogovou závislostí. Začíná v sanatoriu, popisuje šest týdnů léčby, a ve vzpomínkách hlavního hrdiny se vrací k událostem, jež ho k léčbě přivedly. Pro zdůraznění naléhavého poselství a zrychlení děje nejsou v knize použity uvozovky, každá přímá věta začíná na novém řádku. To, že autor používá stejný postup pro vyjádření vlastních myšlenek a myšlenek jiných, dává knize unikátní styl, jenž odráží náladu jeho zkušeností z léčebny.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2007 , Columbus (ČR)Originální název:
A Million Little Pieces , 2004
více info...
Přidat komentář
Na tenhle kousek jsem narazil v dobách, kdy jsem neměl co číst, nebo spíš mně nic nelákalo. Otevřu tuhle knížku, přečtu první stránku, druhou, třetí... a najednou zjistím, že jsem na straně sto a chci pokračovat dál. Autor píše tak neuvěřitelně jednoduše a stručně, že čtenář hltá stránku za stránkou. Frey se nezdržuje s apostrofy a podobnými zbytečnostmi a všechno si píše svým stylem. Příběh je silnej, ale pochybuju, že všechno, o čem se v knize dočtete, je pravda na 100%. I když má knížka téměř 500 stránek, dá se to zhltnout za jeden den, a to vám ještě zbude čas začít s druhým dílem příběhu (Můj Přítel Leonard), který je také povedený, ale už tolik nenadchne.
Podle mě nejsugestivnější kniha o drogách, se kterou jsem měl tu čest. Detailní popisy toho co s vámi udělá alkohol a všechny drogy do jedné naráz. Autor si rozhodně nikdy nebral servítky, když popisuje své absťáky. Až se nejednomu čtenáři zvedne žaludek. Příběh však začně po určité době nudit, protože je pořád stejný a děj se nikam neposouvá. Styl psaní je tak výjimečný jako u nikoho jiného. Není však problém si na něj zvyknout a kniha lépe odsýpá.
Docela by mě zajimalo, co z toho je fikce a co je autobiografií. Plusem je také to, že díky této knize vím, jak to chodí v protidrogové léčebně...
Pro mně naprosto strhující, nejskutečně snadno čitelné, především díky způsobu psaní pana Freye!! Nejsem nijak zainteresována v těchto tématech a nevyhledávám je ani v knihách, ani ve filmech, ale tohle mě, řekla bych určitým způsobem, chytlo a nepustilo. A nepustilo ani po dočtení, takže sáhnutí po "Leonardovi" bylo v mém případě naprosto nevyhnutelné...*****
Podtitul knížky říká "Strhující... Neuvěřitelný příběh... Nedokážete si pomoct, abyste na konci neoslavili jeho vítězství."Tak já nevím... souhlasím jen s tím neuvěřitelným příběhem. Takový další feťácký příběh plný emocí. Hrdinu litujete, zároveň ho nechápete a dost pochybujete o jeho budoucnosti. Pokud už jste něco takového četli, je to zas to samé. Ovšem ještě okořeněné americkým snem. Všichni se milují, objímají, váží si jeden druhého a zažívají neuvěřitelné přerody.Není to špatné, ale mám trochu pocit, jako bych to už četla podruhé.
Famózní, sugestivní autobiografická zpověď člověka, který vyhrál nad závislostí. Trošku netradiční styl psaní, obdivoval jsem pasáže, kde autor popisuje své stavy, myšlenky. Velmi kvalitní dílo. Vůbec nelituji, že jsem si knihu přečetl, místy hodně smutné, ale takový je život, nemůže vše končit jako americký film, kde jsou všichni šťastni až do smrti :D.
úžasná kniha.. - tuhle knihu by si měl přečíst každý puberťák před tím než se rozhodne začít svou kariéru se závislostí...
nebylo to špatný ale jak to každý vychvaluje tak je to takový utahaný mě dlouho trvalo než jsem si zvykla jak je to psaný bylo to zajímavý hustý příběhy někdy jsem až slzu pustila někdy jsem zůstalo s pusou otevřenou ale myslím že jsou lepší knížky o drog. Memento,Herák,Matka Davida ..,My děti ze stanice.. atd..
Frey tímhle završil tu předlouhou řadu "feťáckých" knih. Stejně jako na počátku stojí Burroughs s nepřekonatelným Junky, stojí Frey se svými "pamětmi" (které se mimochodem z větší části vůbec nestaly - sám to v roce 2006 přiznal, byl kolem toho vůbec takový mediální humbuk, ale k nám se to samozřejmě nedoneslo. Kdyby měl někdo zájem je to dohledatelné na anglické wikipedii...) na konci téhle kvalitativně kolísavé, čtenářsky vděčné řady a vezmeme-li v úvahu, že už je to vlastně téma vyčerpané hned ze svých počátků, podal tu Frey téměř nemožný výkon.
Občas trochu patetické a kdo v tomhle prostředí není úplný negramot, tak musí zaznamenat nejedno mainstreamové připepření, ovšem celkově je to šíleně sugestivní, nejen díky osobitému stylu, který Frey používá. Jedna z nejvýraznějších knih posledních let, to mi nikdo nevymluví...
Celkem fajn kniha,která se hodně dobře čte. Jen ten konec je dost smutný...i když tak už to v životě chodí,,,,
Musím říct, že kniha mě opravdu dostala....je psaná realisticky (někdy až moc) a opravdu donutí člověka přemýšlet!!!
Skoro bych řekla, že My děti ze stanice ZOO se mi najednou zdají jako úplně nezáživná knížka. To samozřejmě trošku přeháním, ale Milion malých střípků je jednoznačně dokonale autentická knížka, která vás pohltí od první stránky a nepřestane to až do konce. Pokud jste rodiče, zastaví se vám srdce spolu s Jamesovými rodiči a myslím, že vám nezbude nic jiného než to svoje dítě neustále sledovat a přemýšlet, zda se to může stát i vám.
Dcera mě upozornila, že nemám číst závěr o tom, co se stalo s jednotlivými postavami knihy, pokud chci číst i pokračování Můj přítel Leonard. Protože měla pravdu, posílám toto varování dál. ;)
Na tohle téma čtu poměrně ráda. Zajímá mě mnoho věcí z téhle oblasti.. Ani nevím proč.. Tuhle knížku mi doporučil kamarád a já jsme neváhala a koupila jí v Levných knihách za pár korun. Určitě pro mě má ale větší hodnotu, než nějakých sedmdesát Kč, které jsem za ni utratila.
Frey užil velmi zajímavý styl, dost specifický, jeho text bych určite poznala. Do knížky jsem se začetla opravdu hodně a dost jsem to prožívala. Když si člověk vezme, že se to opravdu stalo (vím, že to je trochu přikrášlené, ale je to založené na pravdě), tak to vnímá trochu víc (alespoň u mě tomu tak je).
Pro mě zatím asi nejlepší kniha o tématu nazývaném drogy.
Osobně musim říci :Je to nejlepe psaná kniha,kterou jsem četla ...opravdu můžu jen doporučit!:)
Osobně mám hodně ráda knihy o drogách a nečekala jsem, že narazím na něco lepšího než jsou My děti ze stanice ZOO, ale myslím, že můžu říct, že tohle lepší je. Četlo se to naprosto úžasně, přávě ten neobvyklý styl, kterým je kniha napsaná mě úplně dostal. Místy jsem málem přestávala dýchat a po dočtení knihy jsem asi ještě půl hodiny jen seděla a vstřebávala, co jsem právě přečetla.
Absolutně ohromující kniha. Nevadí mi, že z většiny není napsaná pravdivě. Nejsem tady od toho, abych někoho soudila. Myslím, že kniha pomohla spoustě lidí, ať už drogově nebo jinak závislým, nebo jejich příbuzným. Ale navíc JE TO UMĚLECKÉ DÍLO
Úžasné dílo. Sice jsem někde zahlédla, že po prověřování některé věci nejsou podle pravdy, ale na tom už mi nesejde. Četla jsem jedním dechem, občas se ztratila kdo mluví, ale jinak mi styl psaní vyhovoval. Opravdu se s tím nesere a některé úvahy a myšlenky mají něco do sebe. Podle mě je to nejlepší dosud vyšlá kniha o drogách!
Snad nejlepší knížka, kterou jsem kdy četla. Můžete si říct, že bude jako každá jiná knížka o drogách, ale není. Autor to popisuje tak, že se do jeho kůže úplně vcítíte. Je to téměř jako by to byli vaše zážitky. Cítíto to co cítí on. Nikdy jsem se do žádné knížky nevžila tak jako tady do té. Cítíte bolest, kterou cítil on...
Opravdu nádherná kniha. Všem doporučuji.
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie literární mystifikace
Autorovy další knížky
| 2007 |  Milion malých střípků |
| 2009 | Můj přítel Leonard |
| 2020 | Katerina |
| 2016 |  Poslední vůle Bena Ziona Avrohoma |
Zajisté je to výborná kniha, děj co sem přečetla mě bavil, ale nedočetla jsem ji. Nedokázala jsem se smířit se stylem jakým je to psaný. Nešlo to. Je mi to líto, štve mě to, cítím se neschopná, ale co nadělám. Mám v plánu to ještě jednou zkusit, ale na poprvé to nešlo.. :(