Matka Davida S., narozeného 3. července 1959
Yvonne Keuls
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/54379/bmid_matka-davida-s-narozeneho-3-cervenc-Fx8-54379.png
4
414
91
Příběh svého drogově závislého syna , příběh plný nadějí i zklamání, nesplněných slibů, zoufání i beznaděje, příběh, který začal jointem marihuany, aby s časem vygradoval - příběh který vypráví matka.
Literatura světová Biografie a memoáry Rodina
Vydáno: 1990 , PanoramaOriginální název:
De Moeder van David S., geb. 3. juli 1959 , 1980
více info...
Přidat komentář
Pohled matky na život s drogově závislým synem. Nekonečné doufání ve změnu k lepšímu, touha uvěřit a nová a nová zklamání. Pro mě ale ve srovnání s Dětmi ze stanice ZOO méně čtivé. Chyběla mi část mezi Davidovým dětstvím a jeho pubertou, kdy propadl drogám.
Neobvyklý pohled na problematiku narkomanie, ale i celkový problém vztahu rodiče a dítěte. Doporučuji k přečtení každému, žádnou podobnou knihu neznám.
za mě úžasná kniha, která umí v člověku vyvolat širokou škálu emocí, kdy se chvilku říkám: Ta ženská je úplně pitomá, vždyť dělá všechno špatně!, za chvíli to střídá úžas, že to všechno tak přečkala a vzchopila se o tom vyprávět dál, pak obdiv nad statečností Julky, ... je toho opravdu moc. Jednou v dobách studia na Gymnáziu mi ji doporučila spolužačka, od té doby se k ní co 2 - 3 roky pravidelně vracím.. patří k těm klenotům, který mají v knihovně vyhrazené místo...
Holandská alternativa německého bestselleru My děti ze stanice ZOO. S rozdílem ve vypravěčské perspektivě. Zatímco v případě Bahnhof ZOO vypráví příběh přímo ex-narkomanka, Yvonne Keuls podává svědectví o drogách z pohledu zoufalé matky, které prakticky nezbývá nic jiného, než destrukci svého dítěte bezbranně sledovat.
Řekl bych, že obě díla jsou stejně kvalitní a sugestivní.
Nekomerční kniha, jen pohled na utrpení rodičů mladého narkomana. Pokud si někdy mé děti začnou s drogami, je to konec všeho a největší prohra. Bohužel se to může stát každému. Udělám cokoliv, aby mě to nepotkalo...
Podobně jako Memento.. Doporučuji nejen rodičům pubertaku.. Místy zdlouhave, ale poučné..
Je v té knize krásný citát:
Žena tisknoucí k hrudi děťátko pravila:
Mluv k nám o našich dětech.
A on řekl:
Vaše děti nejsou vašimi dětmi.
Jsou syny a dcerami touhy po životě.
Přicházejí skrze vás, nejsou však vaši.
A třebaže jsou u vás, nepatří vám.
Smíte jim dávat svou lásku, ne však své myšlení.
Neboť mají své vlastní myšlenky.
Můžete ubytovat jejich těla, nikoli však jejich duše.
Neboť jejich duše dlí v domě zítřků,
který nemůžete navštívit ani ve svých snech.
Můžete se pokusit stát se jim rovni, nesnažte se však učinit je
rovné sobě.
Neboť život jde dál, nevrací se, aniž se pozastaví u včerejšků.
Jste luky,
kterými byli vaše děti vystřeleny do života jako živoucí šípy.
Lukostřelec vidí cíl na cestě k nekonečnu
a vší silou vás napíná jako luk, aby šípy letěly rychle a daleko.
Kéž je vám toto napnutí rukou lukostřelce radostí:
Neboť tak jako On miluje šíp v letu, miluje i luk v jeho stálosti.
Další kniha s drogovou tématikou. Četla se dobře, i když místy byla celkem nudná a děj se často opakoval. Ano, chápu, že tak to u feťáků bohužel je. Možná, že na mě děj této knihy působil více než u jiných knih s touto tématikou a to právě proto, že jejím vyprávěčem byla matka drogově závislého... Doporučuji!
Stejně jako "My děti ze stanice Zoo" měla dobrý efekt, jako celkem šokující prevenční poučení.
Knihu jsem dostala od matky přečíst ve svém pubertálním věku a měla na mě opravdu dobrý vliv.
Skvělá ukázka toho, jak dokáže narkoman v rodině celou rodinu rozložit a dovést její členy k šílenství..
Úžasný obraz toho, jak perfektně drogy zamávají z psychikou členů rodiny, jak úžasně rozbourají rodinná pouta. Musím bohužel přiznat, že jsem druhou polovinu knihy nečetla pořádně, protože mi to přišlo potom stále stejné. Cítila jsem vztek na matku Davida a říkám si, že vlastně asi ani nechápu její vztah ke svému synovi. Byla na něm úplně závislá, posedlá. A to mi malinko nedává smysl. Každopádně, druhá polovina knihy mě prostě zklamala.
Nedokáži si představit, že bych se s něčím takovým měla potýkat ve vlastní rodině. Opravdu drsná realita, kdysi jsme knížku četli s mým taťkou a byli jsme z toho dost otřesení.
Kniha mě moc neoslovila, myslím, že s drogovou tématikou jsou i lepší knihy. Ale pokud to vezmu z pohledu roku vydání, byla to v té době jedna z prvních knih zaměřených na drogovou tématikou. Výjimečná je hlavně tím, že příběh vypráví matka. Doporučuji pro rodiče co neví, co se děje s jejich dítětem.
Je to opravdu tvrdá realita . Je to hrozne - myslím ,že pro rodiče je lepší rychla smrt syna ,než si pokazit cely život a stejne to nakonec končí smrti. Zažil jsem to ,tak vím ,že je to bohuzel pravda.
Kniha dobře napsána. Je vidět ,že to nebylo napsáno pro penize.
Dal bych to jako povinnou četbu i s knihou My děti ze stanice ZOO . Jako ostrašující případ toho co drogy dokážou .
Kniha hodně dobrý. Ale matka chlapce neskutečně rozmazlovala a jak je níže v komentáři napsané, taky mi lezli hrozně na nervy..
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie matky a synové
Matka Davida S., narozeného 3. července 1959
Knížka mi stojí v knihovně od doby, kdy jsem dočetla My děti ze stanice ZOO, ale až teď jsem měla čas ji přečíst.
Drsný příběh. Až z něj mrazí.