Manželovo tajomstvo
Liane Moriarty
Cecilia Fitzpatricková, matka troch detí, objaví v podkroví starú obálku. Je sivá, zaprášená a rukopis na nej pozná ako vlastný. Patrí manželovi. Modrým perom tam stojí: Otvoriť iba v prípade mojej smrti. Je to vari žart? Jej muž nezomrel, Cecilia preto dlho váha, no napokon obálku otvorí. A čas akoby zastal. John-Paul sa v liste priznáva k osudovej chybe, ktorá by mohla viesť k rozpadu rodiny. List napísal tesne po narodení ich dcérky, kým boli obe v pôrodnici. Cecilia chce urobiť, čo je správne, ale pre koho by to bolo správne? Ak bude mlčať a chrániť svoju rodinu, pravda jej rozožerie srdce ako červ. Ale ak odhalí manželovo tajomstvo, ublíži tým, ktorých má najradšej...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
The Husband´s Secret , 2013
více info...
Přidat komentář
Krásná kniha, krásný epilog, bylo to čtivé a zajímavé čtení. Libilo se mi jak se příběhy prolínají mezi sebou...
Po prvních pár kapitolách jsem byla zmatená o co vlastně jde. Ale pak děj začal zapadat do sebe a mělo to příjemný spád. Knihu jsem doslova zhltla za dva dny.
Přiznávám, že jsem si této knihy všimla nejprve kvůli obálce. Začátek knihy je trošku zmatený, než se čtenář zorientuje tak to pár kapitol trvá. Poté se již čte velmi snadno a prostě čtete a čtete, ať se konečně dozvíte, co to vlastně v tom dopisu je. Nejvíce mě upoutal příběh Tess a Willa, protože popisoval nejvíce reálný příběh, se kterým se možná může více čtenářů ztotožnit.
Sama nevím, jak bych všechny ty situace a problémy popisované v knize řešila já. Není to ta nejlepší kniha, co jsem kdy četla, ale 100% o ní ještě budete přemýšlet a dumat ještě po přečtení.
A epilog? Naproto dokonale promyšlený. Za něj je hvězdička navíc.
Do knihy jsem se začetla velice rychle. Kapitoly na střídačku, podle postav mě zprvu mátlo, ale těšila jsem se, jak příběh dopadne... Jsem nadšená.
Od knihy jsem očekávala více,nějak jsem se nemohla začátkem vůbec prokousat. Hodně postav,přeskakování z jednohu příběhu do druhého.Zmíňka o dopise jen ze začátku ...celou knihu jsem jen čekala co je v dopise napsáno a kdy se to konečně dozvím....
Vzala jsem si knihu do nemocnice....kde bylo hodně času na čtení..bohužel mě děj nedostal..takže jsem ji stále odkládala:-(
Celou dobu jsem čekala, kdy se objeví, co se píše v dopise... byla jsem trochu zmatená z hodně postav, ale po přečtení onoho dopisu mi začaly docházet souvislosti... Přečteno během 3 dní!
Nevim, cim si tato kniha vyslouzila ,,bestseller"?? Pro me prumerna kniha, nic zvlastniho, od zacatku jsem vedela, co v dopise bude.. Nejlepsi cast mi prisel konec, co by bylo kdyby..
Musím říct, že mě kniha velmi mile překvapila. Kvůli ceně jsem se neustále zdráhala ke koupi, až jsem jela za matkou na návštěvu a ležela u ní na stole. V tu chvíli jsem ji začla číst a neodložila téměř nikdy. Příběh byl poutavý a spletitost životů postav byl opravdu zajímavý. Co se týče zvratů, párkrát jsem se přistihla, jak sedím s otevřenou pusou :-). Knihu hodnotím plným počtem, neboť to byla kniha skvělá jak po jazykové, nápadité i příběhové stránce a doporučuji ji všem ženám kolem. Je to kniha, ke které se jistě za pár let zase vrátím :-).
Kvalitní kniha s příběhem který vás donutí přemýšlet, jak byste se zachovali vy. Konec knihy hodně dobrý a úplně nejlepší je epilog, ten mě opravdu dostal. Tohle budu mít hodně dlouho v paměti. Doporučuji
Úžasný psychologický román. Velmi se mi líbil styl psaní. Děj se rozbíhá pozvolna a nabere neskutečný spád po přečtení dopisu - otevření oné pověstné Pandořiny skříňky.
Tím se nabízí morální dilema knihy, otázka viny, přiznání se a odpušténí, ale hlavně dosah přiznání na celou rodinu. Musím říct, že závěr knihy mě doslova převálcoval.
A ještě jedno má tato kniha mimořádné - jeden z nejpůsobivějších epilogů.
Vynikající kniha, přesně podle mého gusta. Několik linií, které se postupně zaplétají a protnou způsobem, který by mě nenapadl. Další rovina knihy je duchovní - otázka viny a odpovědnosti za vše, co jsme učinili, i za to, co jsme neudělali, ale víme o tom. Kam až má osobní zodpovědnost dosáhnout? Ať si každý odpoví sám. Nic není černobílé, zvláště máte li děti nebo blízké osoby, na nichž vám záleží možná více, než na sobě samých. A samý závěr knihy mě také dostal. Vskutku ráda ji doporučím a hodnotím vysoko.
Skvělá kniha, na kterou budu dlouho vzpomínat. Nejen pro děj, nejen pro postavy, ale především pro poslední odstavec epilogu, který ve mně zanechal úplně nejvíc a příjemně mě zahřál.. u srdce? Můžete se zeptat Pandory :-)
Knížka se mi moc líbila, i když musím říct, že ze začátku jsem byla zmatená, chvílemi jsem nevěděla kdo je kdo...Ale postupem času jsem si knihu zamilovala...Všem doporučuji!
Již dlouho jsem nečetla takto zajímavou a napínavou knížku o zákoutích lidské psychiky. Žánrově je obtížné ji zařadit, protože má od každého trochu. Líbil se mi moment, kdy čtenář nahlíží a hodnotí hrdiny nejen podle své představy (, kterou si utvoří na základě autorčina popisu), ale také prostřednictvím komentářů dalších postav (, když je jedna situace převyprávěna z různých pohledů). Trochu mi vadil jakýsi "americký" akcent na jednání, vyjadřování a gesta postav, v důsledku něhož příběh v mých očích trochu ztratil na své reálnosti.
Knížka je tematicky obsáhlá, každý v ní najde to své a v závěru jako by se čtenáři společně s hrdiny dostalo jakéhosi mravního rozhřešení.
Perfektní knížka o tom, že není vše pouze černobílé, o svědomí a odpuštění. Na konci se nabízí otázka , "co by se stalo, kdyby..." v našich vlastních životech. Ve všech hlavních ženských postavách jsem našla kousek sebe ...čtivě a zajímavě napsaná knížka.
Ze začátku jsem se pomaleji orientovala...ale jak jsem si zapamatovala, kdo je kdo, tak jsem už knížku nepustila z ruky. Jak tu už bylo napsáno ...epilog super.
Štítky knihy
Austrálie nevěra vraždy láska pro ženy tajemství rodinné vztahy lhaní, lži společenské romány rodinná tajemství
Autorovy další knížky
2014 | Manželovo tajemství |
2017 | Sedmilhářky |
2015 | Na co Alice zapomněla |
2016 | Tři přání |
2017 | Šílené výčitky |
Velice povedený psychologický román, četlo se to úplně samo. Ze začátku jsem si chvilku musela udělat pořádek v postavách, v každé kapitole jsem si opakovala - Cecilia má manžela toho a toho a děti ty a ty, Tess má manžela toho a toho... Ale jakmile jsem si je všechny zaškatulkovala, už jsem je nepustila a skládala jejich příběhy jako puzzle. Možná druhá půlka trochu slabší, když už člověk věděl, o co se tam jedná a chtěl vědět, jak to dopadne, ale epilog to vynahradil, četla jsem ho třikrát po sobě.